Lukáš 23

¹Celé jejich shromáždění povstalo a odvedli jej k Pilátovi.

²Začali ho obviňovat: „Tohoto člověka jsme nalezli, jak rozvrací náš národ, brání dávat daně císaři a říká, že sám je Mesiáš král.“

³Pilát se ho otázal: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty říkáš.“

⁴Pilát řekl velekněžím a zástupům: „Na tomto člověku nenalézám žádnou vinu.“

⁵Ale oni naléhali a říkali: „Svým učením bouří lid po celém Judsku, začal v Galileji a přišel až sem.“

⁶Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda ten člověk je Galilejský.

⁷A když zjistil, že ⌈podléhá Herodově pravomoci⌉, poslal ho k Herodovi, protože i on byl v těch dnech v Jeruzalémě.

⁸Když Herodes Ježíše uviděl, velmi se zaradoval; neboť si ho už dlouho přál vidět, protože o něm [mnoho] slyšel, a doufal, že od něho uvidí nějaké znamení.

⁹Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpověděl.

¹⁰Stáli tam velekněží a učitelé Zákona a prudce ho obviňovali.

¹¹[I] Herodes jím se svými vojáky pohrdl, vysmál se mu, oblékl ho do nádherného roucha a poslal ho zpět k Pilátovi.

¹²V ten den se Herodes a Pilát spolu spřátelili; předtím totiž žili ve vzájemném nepřátelství.

¹³Pilát svolal velekněze, vůdce a lid

¹⁴a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka, že ⌈podněcuje lid ke vzpouře⌉, a hle, když jsem ho před vámi vyslechl, nenalezl jsem na tomto člověku nic, z čeho jej obviňujete.

¹⁵Ale ani Herodes ne, neboť ⌈ho poslal zpět k nám⌉. A hle, neučinil nic, za co by zasluhoval smrt.

¹⁶Jakmile ho tedy potrestám, propustím ho.“

¹⁷[O svátcích jim totiž musel propouštět jednoho vězně.]

¹⁸Ale všichni společně vykřikli: „Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!“

¹⁹Ten byl uvržen do vězení pro jakousi vzpouru, vzniklou ve městě, a pro vraždu.

²⁰Pilát k nim znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit.

²¹Oni však volali: „Ukřižuj, ukřižuj ho!“

²²Řekl jim potřetí: „Co tedy ten člověk udělal zlého? Žádný důvod pro trest smrti jsem u něj nenalezl. Potrestám ho tedy a propustím.“

²³Oni však naléhali velikým křikem a žádali, aby byl ukřižován; a křik jejich [a velekněží] sílil.

²⁴A tak se Pilát rozhodl ⌈jejich žádosti vyhovět⌉.

²⁵Propustil toho, který byl pro vzpouru a vraždu uvržen do vězení a kterého žádali, Ježíše pak vydal jejich vůli.

²⁶A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona z Kyrény, jdoucího z pole, a vložili na něho kříž, aby ho nesl za Ježíšem.

²⁷Za ním šlo veliké množství lidu a žen, které se bily v prsa a oplakávaly ho.

²⁸Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte, spíše plačte nad sebou a nad svými dětmi.

²⁹Neboť hle, přicházejí dny, v nichž budou říkat: Blahoslavené jsou neplodné, lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!

³⁰Tehdy začnou říkat horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!

³¹Protože dělají–li toto ⌈se zeleným stromem⌉, co se stane ⌈se suchým⌉?“

³²Byli s ním vedeni k popravě i jiní: dva zločinci.

³³A když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali tam jeho i ty zločince -- jednoho po pravici a druhého po levici.

³⁴[Ježíš říkal: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“] Když si dělili jeho šaty, hodili los.

³⁵Lid stál a díval se. I vůdci se mu vysmívali a říkali: „Jiné zachránil, ať zachrání sebe, je–li ten Kristus Boží, ten Vyvolený.“

³⁶Posmívali se mu i vojáci, kteří přistupovali a přinášeli mu ocet

³⁷a říkali: „Jsi–li ty ten král Židů, zachraň sám sebe.“

³⁸Byl nad ním i nápis [napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny]: „Toto je král Židů.“

³⁹Jeden z pověšených zločinců ho urážel slovy: „Což ty nejsi Kristus? Zachraň sám sebe i nás!“

⁴⁰⌈Ale druhý ho napomínal⌉: „To se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi stejně odsouzený.

⁴¹A my spravedlivě, neboť dostáváme, co si zasluhujeme za své skutky, ale tento nic zlého neudělal.“

⁴²⌈A říkal: „Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“⌉

⁴³[Ježíš] mu řekl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“

⁴⁴Bylo již okolo šesté hodiny; tu nastala tma po celé zemi až do ⌈deváté hodiny⌉,

⁴⁵⌈protože se zatmělo⌉ slunce. Opona svatyně se uprostřed roztrhla.

⁴⁶A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Když to řekl, vydechl naposled.

⁴⁷Když setník uviděl, co se stalo, slavil Boha řka: „Skutečně, tento člověk byl spravedlivý.“

⁴⁸A všechny ty zástupy, které se sešly na tuto podívanou, když uviděly, co se stalo, odcházely bijíce se do prsou.

⁴⁹Opodál stáli všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a viděli to.

⁵⁰A hle, muž jménem Josef, člen rady [a] muž dobrý a spravedlivý--

⁵¹ten nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem -- z židovského města Arimatie, který [také sám] očekával Boží království.

⁵²Ten přišel k Pilátovi a vyžádal si Ježíšovo tělo.

⁵³Sňal je, zavinul do plátna a položil ho do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.

⁵⁴Byl den přípravy a ⌈nastávala sobota.⌉

⁵⁵Ženy, které s ním přišly z Galileje, ho doprovodily; viděly hrob i to, jak bylo jeho tělo uloženo.

⁵⁶Pak se vrátily a připravily vonné látky a oleje. V sobotu podle přikázání zachovaly klid.

Lukáš 23

¹Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.

²A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.

³Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.

⁴I dí Pilát předním kněžím {biskupům} a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.

⁵Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.

⁶Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.

⁷A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.

⁸Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.

⁹I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.

¹⁰Stáli pak přední kněží {biskupové} a zákonníci, tuze na něj žalujíce.

¹¹A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.

¹²I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.

¹³Pilát pak svolav přední kněží {biskupy} a úřadné osoby i lid,

¹⁴Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.

¹⁵Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.

¹⁶Protože potrestaje, propustím ho.

¹⁷Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.

¹⁸Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.

¹⁹Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.

²⁰Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.

²¹Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.

²²A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.

²³Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží {biskupů}.

²⁴Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.

²⁵I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.

²⁶A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.

²⁷I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.

²⁸A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.

²⁹Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.

³⁰Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.

³¹Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?

³²Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.

³³A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.

³⁴Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.

³⁵I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata {biskupové} s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.

³⁶Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,

³⁷A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.

³⁸A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.

³⁹Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.

⁴⁰A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?

⁴¹A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.

⁴²I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.

⁴³I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.

⁴⁴A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.

⁴⁵I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.

⁴⁶A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.

⁴⁷A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.

⁴⁸A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.

⁴⁹Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.

⁵⁰A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,

⁵¹Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;

⁵²Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.

⁵³A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.

⁵⁴A byl den připravování, a sobota se začínala.

⁵⁵Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.

⁵⁶Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.