Jan 2 Porovnání: ČSP vs Kralická

Jan 2

¹Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské a byla tam Ježíšova matka.

²Na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.

³Když došlo víno, řekla ⌈Ježíšovi jeho⌉ matka: „Nemají víno.“

⁴[A] Ježíš jí řekl: „⌈Co mi chceš⌉, ženo? Ještě nepřišla má hodina.“

⁵Jeho matka řekla služebníkům: „Cokoli vám řekne, učiňte.“

⁶Bylo tam šest kamenných nádob na vodu, určených k židovskému očišťování, každá na dvě nebo tři míry.

⁷Ježíš jim řekl: „Naplňte ty nádoby vodou.“ A naplnili je až po okraj.

⁸Pak jim řekl: „Teď naberte a neste správci hostiny.“ I donesli.

⁹Jakmile správce hostiny ochutnal vodu učiněnou vínem -- nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří tu vodu nabrali, to věděli -- zavolal ženicha

¹⁰a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a když se hosté dostatečně napijí, [tehdy] to, které je horší. Ty jsi zachoval dobré víno až do této chvíle.“

¹¹Toto Ježíš učinil v Káně Galilejské jako počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.

¹²Potom sestoupil on, jeho matka, jeho bratři i jeho učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.

¹³Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma.

¹⁴V chrámě našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce sedící za stoly.

¹⁵I udělal z provazů bič a všechny je z chrámu i s ovcemi a dobytkem vyhnal, mince penězoměnců vysypal a stoly převrátil.

¹⁶A prodavačům holubů řekl: „Odneste to odsud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“

¹⁷Jeho učedníci si vzpomněli, že je napsáno: Horlivost pro tvůj dům mne stráví.

¹⁸Židé mu na to řekli: „Jaké znamení nám ukážeš, že toto činíš?“

¹⁹Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tuto svatyni, a ve třech dnech ji postavím.“

²⁰Židé tedy řekli: „Tato svatyně byla budována čtyřicet šest let, a ty ji postavíš ve třech dnech?“

²¹On však mluvil o svatyni svého těla.

²²Když byl potom vzkříšen z mrtvých, vzpomněli si jeho učedníci, že toto říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš řekl.

²³Když byl o velikonocích v Jeruzalémě na slavnosti, mnozí uvěřili v jeho jméno, ⌈protože viděli znamení⌉, která činil.

²⁴Ježíš se jim však sám nesvěřoval, protože znal všechny

²⁵a nepotřeboval, aby mu někdo vydal svědectví o člověku. Sám totiž věděl, co je v člověku.

Jan 2

¹Třetího pak dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.

²A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na tu svadbu.

³Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova jemu: Vína nemají.

⁴Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.

⁵Dí matka jeho služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.

⁶I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podlé očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě neb tři míry.

⁷Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.

⁸I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.

⁹A jakž okusil vrchní správce svadby té vody, vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce,

¹⁰A řekl mu: Každý člověk nejprvé dobré víno dává, a když by se hojně napili, tedy to, kteréž horší. Ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.

¹¹To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.

¹²Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;

¹³Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.

¹⁴A nalezl v chrámě prodavače volů a ovec i holubic, a penězoměnce sedící.

¹⁵A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.

¹⁶A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odneste tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.

¹⁷I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.

¹⁸Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení nám ukážeš, že tyto věci činíš?

¹⁹Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.

²⁰I řekli Židé: Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?

²¹Ale on mluvil o chrámu těla svého.

²²A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.

²³A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.

²⁴Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, proto že on znal všecky.

²⁵Aniž potřeboval, aby kdo svědectví vydával o člověku; nebo on věděl, co by bylo v člověku.