Jakub 2 Porovnání: ČSP vs Kralická

Jakub 2

¹Moji bratři, nespojujte víru v ⌈našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy,⌉ s přijímáním osob.

²Když vejde do vašeho shromáždění muž se zlatým prstenem a v nádherném šatě a vejde tam také chudý člověk ve špinavém šatě,

³a vy věnujete pozornost tomu, který nosí nádherný šat, a řeknete mu: Ty si sedni pohodlně sem, a chudému řeknete: Ty postůj támhle nebo si sedni [sem] pod mou podnož,

⁴cožpak jste neučinili mezi sebou rozdíl a nestali se soudci ⌈se zlými pohnutkami⌉?

⁵Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?

⁶Vy však jste zneuctili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí vás právě oni před soudy?

⁷Což nehanobí právě oni to drahé jméno, ⌈jímž jste byli nazváni⌉?

⁸Jestliže vskutku plníte královský zákon podle Písma: Budeš milovat svého bližního jako sebe samého, dobře činíte.

⁹Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a Zákon vás usvědčuje jako přestupníky.

¹⁰Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, stal by se vinným ve všech.

¹¹Vždyť ten, kdo řekl: Nezcizoložíš, řekl také: Nezavraždíš. Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona.

¹²Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody.

¹³Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; milosrdenství přemáhá soud.

¹⁴Co je platné, moji bratři, říká–li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra zachránit?

¹⁵Budou–li bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek denní obživy,

¹⁶a někdo z vás jim řekne: Odejděte v pokoji,zahřejte se a nasyťte se, a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné?

¹⁷Tak i víra:nemá–li skutky, je sama o sobě mrtvá.

¹⁸Někdo však řekne: Ty máš víru a já mám skutky. Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích.

¹⁹Ty věříš, že ⌈je jeden Bůh⌉. Dobře činíš. Také démoni tomu věří, avšak chvějí se.

²⁰Chceš však poznat, ó nerozumný člověče, že víra bez skutků je neúčinná?

²¹Cožpak náš otec Abraham nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka?

²²Vidíš, že víra ⌈působila spolu s jeho skutky⌉ a že v těch skutcích se stala víra dokonalou.

²³I naplnilo se Písmo, které praví: Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost a byl nazván Božím přítelem.

²⁴Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry.

²⁵A nebyla podobně ospravedlněna ze skutků i nevěstka Rachab, když přijala posly a propustila je jinou cestou?

²⁶Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.

Jakub 2

¹Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.

²Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,

³A popatřili byste k tomu, kterýž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto poctivě; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých:

⁴Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste soudcové v myšleních zlých?

⁵Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, kdož jej milují?

⁶Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž bohatí mocí neutiskují vás? A oniť vás i k soudům přivozují?

⁷Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?

⁸Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.

⁹Pakliť osoby přijímáte, hřešíte, a zákon vás tresce jako přestupníky.

¹⁰Nebo kdo by koli celého zákona ostříhal, přestoupil by pak jediné, všechněmi jest vinen.

¹¹Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.

¹²Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.

¹³Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.

¹⁴Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?

¹⁵A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany živnosti vezdejší,

¹⁶Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji, shřejte se, a najezte se, a však nedali byste jim potřeby tělesné, což to platí?

¹⁷Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.

¹⁸Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a já tobě ukáži víru svou z skutků svých.

¹⁹Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, a však třesou se.

²⁰Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?

²¹Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?

²²Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho, a z skutků víra dokonalá byla?

²³A tak naplněno jest písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.

²⁴Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk, a ne z víry toliko?

²⁵Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši ony posly, a jinou cestou pryč vypustivši?

²⁶Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.