Exodus 21

¹A toto jsou nařízení, která jim předložíš.

²Když koupíš hebrejského otroka, šest let bude sloužit, ale sedmého roku odejde na svobodu bez výkupného.

³Jestliže přišel sám, sám odejde, jestliže byl ženatý, odejde jeho žena s ním.

⁴Jestliže mu jeho pán dal ženu a ta mu porodila syny či dcery, ta žena a její děti budou patřit jejímu pánu a on odejde sám.

⁵Jestliže však otrok výslovně řekne: ⌈Mám rád⌉ svého pána, svou ženu a své syny, nechci odejít svobodný,

⁶přivede ho jeho pán před Boha, přivede ho ke dveřím či veřejím, jeho pán mu propíchne šídlem ucho a on mu bude sloužit navěky.

⁷Když někdo prodá svou dceru za otrokyni, neodejde tak, jako odcházejí otroci.

⁸Jestliže se znelíbí svému pánu, který ji určil pro sebe, dovolí ji vykoupit. Cizímu lidu nemá právo ji prodat, protože vůči ní jednal věrolomně.

⁹Jestliže ji určí svému synovi, bude s ní jednat podle práva dcer.

¹⁰Jestliže si přibere jinou, neukrátí ji o maso, oděv ani ⌈manželské právo.⌉

¹¹Jestliže jí nebude plnit tyto tři povinnosti, může odejít bez výkupného, bez placení.

¹²Kdokoliv by někoho udeřil, takže by zemřel, jistě bude usmrcen.

¹³Jestliže však na něj nečíhal, ale Bůh dopustil, že padl do jeho ruky, ustanovím ti místo, kam bude moci utéct.

¹⁴Jestliže by však někdo jednal zlostně proti svému bližnímu a úkladně ho zabil, odtrhni ho od mého oltáře, aby zemřel.

¹⁵Ten, kdo udeří svého otce či matku, jistě bude usmrcen.

¹⁶Kdo by ukradl člověka, ať ho prodá či bude u něj nalezen, jistě bude usmrcen.

¹⁷Ten, kdo by proklel svého otce či matku, jistě bude usmrcen.

¹⁸Když se budou muži přít a jeden udeří druhého kamenem či pěstí, takže nezemře, ale ulehne do postele,

¹⁹pokud vstane a bude chodit venku o holi, potom ten, kdo udeřil, zůstane bez trestu. Pouze zaplatí odškodné a ⌈úplné vyléčení.⌉

²⁰Když někdo udeří svého otroka či otrokyni holí, takže zemře pod jeho rukou, jistě bude pomstěn.

²¹Pokud však otrok den či dva zůstane, nebude pomstěn, neboť je jeho majetkem.

²²Když se budou muži rvát a postihnou těhotnou ženu, takže vyjde její dítě, ale nestane se neštěstí, jistě zaplatí pokutu, jak mu stanoví manžel té ženy; dá, ⌈co bylo určeno.⌉

²³Jestliže se stane neštěstí, dáš život za život,

²⁴oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,

²⁵spáleninu za spáleninu, modřinu za modřinu, šrám za šrám.

²⁶Když někdo zasáhne oko svého otroka či oko své otrokyně a zničí ho, za jeho oko jej propustí na svobodu.

²⁷Jestliže vyrazí zub svému otrokovi anebo své otrokyni, za jeho zub jej propustí na svobodu.

²⁸Když býk potrká muže či ženu, takže zemře, musí být býk ukamenován a jeho maso se nebude jíst. Majitel býka bude nevinný.

²⁹Jestliže byl býk trkavý již někdy dříve, jeho majiteli to bylo dosvědčeno, ale nehlídal ho, a býk usmrtil muže či ženu, bude býk ukamenován a také jeho majitel bude usmrcen.

³⁰Jestliže mu bude stanoveno výkupné, dá cenu za svůj život, zcela tak, jak mu bude stanoveno.

³¹Jestliže potrká syna nebo dceru, naloží se s ním podle tohoto právního nařízení.

³²Jestliže býk potrká otroka či otrokyni, dá jeho pánovi třicet stříbrných šekelů a býk bude ukamenován.

³³Když někdo otevře jámu nebo někdo vykope jámu a nezakryje ji, takže tam spadne býk nebo osel,

³⁴majitel jámy zaplatí jeho majiteli náhradu ve stříbře a mrtvé zvíře bude patřit jemu.

³⁵Když něčí býk potrká sousedova býka, takže zemře, živého býka prodají a ⌈cenu za něj⌉ si rozdělí a také mrtvého si rozdělí.

³⁶Kdyby bylo známo, že býk byl trkavý již někdy dříve a jeho majitel ho nehlídal, jistě nahradí býka za býka a mrtvé zvíře bude patřit jemu.

³⁷Když někdo ukradne býka či ovci a porazí ji nebo prodá, náhradou dá pět býků za býka a čtyři ovce za ovci.

Exodus 21

¹Tito jsou pak soudové, kteréž jim předložíš:

²Jestliže koupíš k službě Žida, šest let sloužiti bude, a sedmého odejde svobodný darmo.

³Přišel-li by sám toliko, sám také odejde; pakli měl ženu, vyjde s ním i žena jeho.

⁴Jestliže pán jeho dá mu ženu, a ona zrodí jemu syny neb dcery: žena ta i děti její budou pána jeho, on pak sám toliko odejde.

⁵Pakli by řekl služebník: Miluji pána svého, manželku svou a syny své, nevyjdu svobodný:

⁶Tedy postaví ho pán jeho před soudci, a přivede ho ke dveřím neb k veřeji, a probodne pán jeho ucho jemu špicí; i zůstaneť služebníkem jeho na věky.

⁷Když by pak prodal někdo dceru svou, aby byla děvkou, nevyjdeť tak, jako vycházejí služebníci.

⁸Nelíbila-li by se pánu svému, kterýž jí sobě ještě nezasnoubil, dopustí ji vyplatiti. Lidu cizímu nebude míti práva prodati ji, poněvadž zhřešil proti ní.

⁹Pakli by synu svému ji zasnoubil, učiníť jí tak, jakž obyčej jest činiti dcerám.

¹⁰A dal-li by mu jinou, z stravy její, oděvu jejího, a přívětivosti manželské nic této neujme.

¹¹Neudělal-li by nic z toho trojího, vyjde darmo bez stříbra.

¹²Kdo by ubil člověka, až by od toho umřel, smrtí umře.

¹³Když by pak neukládal o bezživotí jeho, než Bůh dal by jej v ruce jeho: tedy uložím tobě místo, do něhož by takový mohl uteci.

¹⁴Pakli by kdo tak pyšně sobě počínal proti bližnímu svému, že by ho lstivě zabil, i od oltáře mého odtrhneš jej, aby umřel.

¹⁵Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.

¹⁶Kdo by pak, ukradna někoho, prodal jej, a nalezen by byl v ruce jeho, smrtí ať umře.

¹⁷I ten, kdož by zlořečil otci svému neb mateři své, smrtí ať umře.

¹⁸Když by se svadili muži, a urazil by který bližního svého kamenem neb pěstí, a ten by neumřel, než složil se na lůži;

¹⁹A potom by povstal a chodil vně o holi své: již nebude vinen ten, kdož urazil; toliko co zatím obmeškal, to jemu nahradí, a na vyhojení jeho naloží.

²⁰Když by pak ubil kdo služebníka svého neb děvku svou kyjem, tak že by umřel mu v ruce jeho: pomstou pomštěno bude nad takovým.

²¹A však jestliže by den neb dva přečkal, neponese pomsty, nebo jej zaplatil.

²²Když by se svadili muži, a urazili ženu těhotnou, tak že by vyšel z ní plod její, však by se zhouba nestala: pokutován bude, jakž by uložil naň muž té ženy, a dá vedlé uznání soudců.

²³Pakliť by smrt přišla, tedy dáš život za život,

²⁴Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,

²⁵Spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modřinu za modřinu.

²⁶Jestliže by kdo urazil služebníka svého v oko, aneb děvku svou v oko, tak že by jej o ně připravil: svobodného jej propustí za oko jeho.

²⁷Pakli by zub služebníku svému neb zub děvce své vyrazil, svobodného jej propustí za zub jeho.

²⁸Jestliže by vůl utrkl muže neb ženu, tak že by umřel člověk: ukamenován bude ten vůl, aniž jedeno bude maso jeho, však pán vola toho bez viny bude.

²⁹Než byl-liť by vůl trkavý prvé, a bylo by to osvědčeno pánu jeho, on pak nezavřel by ho, a v tom zabil by muže neb ženu: vůl ten ukamenován bude, a pán jeho také umře.

³⁰Pakliť mu bude uloženo, aby se vyplatil: tedy dá výplatu za život svůj, jakážkoli na něj uložena bude.

³¹Buď že by syna utrkl, buď dceru, podlé soudu toho stane se jemu.

³²Jestliže by služebníka vůl ztrkal neb děvku, třidceti lotů stříbra dá pánu jeho, a vůl ten bude ukamenován.

³³Kdyby kdo odhradil studnici, a neb vykopal někdo studnici, a zase jí nepřikryl, a vpadl by tam vůl neb osel:

³⁴Pán té studnice nahradí to, a peníze položí pánu jeho, a což se zabilo, to sobě míti bude.

³⁵A ustrčil-li by vůl něčí vola sousedova, že byl umřel: tedy prodadí vola toho živého, a podělí se penězi jeho; i s zabitým volem také se rozdělí.

³⁶Pakli vědíno bylo, že vůl byl trkavý prvé, a nezavřel ho pán jeho: bez výmluvy ať dá vola za vola, a zabitý ať mu zůstane.