Skutky 3

¹Potom pak Petr a Jan vstupovali do chrámu v hodinu modlitebnou devátou.

²A muž nějaký, byv chromý od života matky své, nesen byl, kteréhož sázeli na každý den u dveří chrámových, kteréž slouly krásné, aby prosil za almužnu těch, kteříž vcházeli do chrámu.

³Ten uzřev Petra a Jana, ani vcházeti měli do chrámu, prosil, aby mu almužnu dali.

⁴I pohleděv naň Petr s Janem, řekl: Hleď na nás.

⁵A on pilně pohleděl na ně, naděje se, že něco vezme od nich.

⁶Tedy řekl Petr: Stříbra a zlata nemám, ale což mám, to tobě dám. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď.

⁷I ujav jej za ruku jeho pravou, pozdvihl ho, a hned utvrzeny jsou nohy jeho i kloubové.

⁸A zchytiv se, stál, a chodil, a všel s nimi do chrámu, chodě, a poskakuje, a chvále Boha.

⁹A viděl jej všecken lid, an chodí, a chválí Boha.

¹⁰I poznali ho, že jest ten, kterýž na almužně sedával u dveří krásných chrámových. I naplněni jsou strachem a děšením nad tím, což se stalo jemu.

¹¹A když se ten uzdravený přídržel Petra a Jana, zběhl se k nim všecken lid do síňce, kteráž sloula Šalomounova, předěšen jsa.

¹²To viděv Petr, promluvil k lidu: Muži Izraelští, co se divíte tomuto? Aneb co na nás tak pilně hledíte, jako bychom my svou vlastní mocí aneb nábožností učinili to, aby tento chodil?

¹³Bůh Abrahamův a Izákův a Jákobův, Bůh otců našich, oslavil Syna svého Ježíše, kteréhož jste vy vydali, a odepřeli se před tváří Pilátovou, kterýž ho soudil býti hodného propuštění.

¹⁴Vy pak toho svatého a spravedlivého odepřeli jste se, a prosili jste za muže vražedlníka, aby vám byl dán,

¹⁵Dárce pak života zamordovali jste. Kteréhož Bůh vzkřísil z mrtvých; čehož my svědkové jsme.

¹⁶A skrze víru ve jméno jeho, tohoto, kteréhož vy vidíte a znáte, utvrdilo jméno jeho. Víra, pravím, kteráž jest skrze něho, dala jemu celé zdraví toto před oblíčejem všech vás.

¹⁷Ale nyní, bratří, vím, že jste to z nevědomí učinili, jako i knížata vaše.

¹⁸Bůh pak to, což předzvěstoval skrze ústa všech proroků svých, že měl Kristus trpěti, tak naplnil.

¹⁹Protož čiňte pokání, a obraťte se, aby byli shlazeni hříchové vaši, když by přišli časové rozvlažení od tváři Páně,

²⁰A poslal by toho, kterýž vám kázán jest, Ježíše Krista.

²¹Kteréhož zajisté musejí přijíti nebesa, až do času napravení všech věcí; což byl předpověděl Bůh skrze ústa všech svých svatých proroků od věků.

²²Mojžíš zajisté otcům řekl: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich jako mne, jehož poslouchati budete ve všem, cožkoli bude mluviti vám.

²³Staneť se pak, že každá duše, kteráž by neposlouchala toho proroka, vyhlazena bude z lidu.

²⁴Ano i všickni proroci od Samuele a potomních, kteřížkoli mluvili, také o těchto dnech předzvěstovali.

²⁵Vy jste synové proroků a úmluvy, kterouž učinil Bůh s otci našimi, řka Abrahamovi: V semeni tvém požehnány budou všecky čeledi země.

²⁶Vám nejprvé Bůh, vzbudiv Syna svého Ježíše, poslal ho dobrořečícího vám, aby se jeden každý z vás odvrátil od nepravostí svých.

Skutky 3

¹⌈Petr a Jan⌉ vystupovali o ⌈třetí hodině odpoledne⌉ -- hodině modlitby -- do chrámu.

²Právě tam přinášeli nějakého muže, který byl chromý již od lůna své matky; každý den ho kladli ke dveřím chrámu, kterým se říkalo Krásné, aby ty, kdo vcházeli do chrámu, prosil o almužnu.

³Když uviděl Petra a Jana, jak se chystají vejít do chrámu, prosil o almužnu.

⁴Petr s Janem se na něj upřeně zadíval a řekl: „Pohleď na nás!“

⁵Pozorně je sledoval a očekával, že od nich něco dostane.

⁶Petr však řekl: „Stříbro a zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského [vstaň a] choď!“

⁷Uchopil ho za pravou ruku a pozdvihl jej. Ihned se zpevnily jeho nohy a klouby.

⁸Postavil se, vyskakoval a chodil. Vešel s nimi do chrámu, chodil, skákal a chválil Boha.

⁹A všechen lid ho spatřil, jak chodí a chválí Boha.

¹⁰Poznali ho, že je to ten, který kvůli almužně sedal u Krásné brány chrámu, a byli naplněni úžasem a ohromením nad tím, co se mu přihodilo.

¹¹Zatímco se držel Petra a Jana, všechen lid se k nim seběhl do sloupoví, které se nazývá Šalomounovo, a byli vyděšení.

¹²Když to Petr uviděl, promluvil k lidu: „Muži izraelští, proč nad tím žasnete a proč tak upřeně hledíte na nás, jako bychom vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že on chodí?

¹³Bůh Abrahamův, [Bůh] Izákův a [Bůh] Jákobův, Bůh našich otců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého vy jste vydali a zřekli se ho před tváří Piláta, když se ho rozhodl propustit.

¹⁴Svatého a Spravedlivého jste se zřekli a vyžádali jste si, aby vám byl darován muž vrah.

¹⁵Zabili jste Původce života, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých; my jsme toho svědky.

¹⁶A tohoto muže, kterého vidíte a znáte, ⌈na základě víry⌉ ⌈v Ježíšovo jméno⌉ toto jméno upevnilo a víra, která je skrze něho, mu dala toto plné zdraví před očima vás všech.

¹⁷A nyní, bratři, vím, že jste to udělali z nevědomosti, stejně jako vaši vůdcové.

¹⁸Bůh však takto splnil, co předem ohlásil ústy všech proroků,že jeho Mesiáš bude trpět.

¹⁹Učiňte tedy pokání a obraťte se, aby byly vymazány vaše hříchy,

²⁰a přišly časy osvěžení od Pánovy tváře, a aby poslal určeného vám Mesiáše, Ježíše.

²¹Nebe ho musí přijmout až do časů obnovy všech věcí, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy [všech] svých svatých proroků.

²²Mojžíš řekl: Proroka vám vzbudí Pán, váš Bůh, z vašich bratrů jako vzbudil mne; toho budete poslouchat ve všem, co by vám řekl.

²³A stane se, že každá duše, která neuposlechne toho proroka, bude vyhlazena z lidu.

²⁴Také všichni proroci, kteří mluvili od Samuela dále, zvěstovali i tyto dny.

²⁵Vy jste synové proroků a smlouvy, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když řekl Abrahamovi: A v tvém semeni budou požehnány všechny rodinyzemě.

²⁶Vám nejprve Bůh vzbudil svého služebníka a poslal ho, ⌈aby vám požehnal tím, že každého z vás odvrátí⌉ od vašich špatností.“