Skutky 19 Porovnání: Kralická vs ČSP
Skutky 19
1I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
2Řekl jim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
3Tedy řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým.
4I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
5Kteříž pak uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
6A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky, a prorokovali.
7A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.
8Tedy všed do školy, svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se, a uče o království Božím.
9A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázaní čině v škole nějakého Tyranna.
10A to se dálo za dvě létě, tak že všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.
11A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
12Tak že i na nemocné nosívali od jeho těla šátky a fěrtochy, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.
13Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, kteříž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
14A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze {biskupa}, kteříž to činili.
15Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
16A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, opanovav je, zmocnil se jich, tak že nazí a zranění vyběhli z domu toho.
17A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I osloveno jest jméno Pána Ježíše.
18Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
19Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.
20Tak mocně rostlo slovo Páně, a zmocňovalo se.
21A když se to dokonalo, uložil Pavel v duchu, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.
22I poslav do Macedonie dva z těch, kteříž mu přisluhovali, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.
23Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
24Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
25Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.
26A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
27A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kterouž ctí všecka Azia i světa okršlek.
28To uslyšavše, a naplněni byvše hněvem, zkřikli, řkouce: Veliká jest Diána Efezských.
29I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
30Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
31Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili, aby se nedával do toho hluku.
32A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla ta obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč se zběhli.
33Z zástupu pak Alexandra nějakého táhli, kteréhož i Židé nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
34Ale jakž poznali, že jest Žid, stal se jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských.
35A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlé podobizně?
36A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili, a nic kvapně nečinili.
37Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádcové ani rouhači bohyně vaší.
38Jestliže pak Demetrius, a ti, kteříž jsou s ním, řemeslníci mají s kým jakou při, bývá obecný soud, a jsou konšelé. Nechať jedni druhé viní.
39Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti.
40Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto zběhli.
41A to pověděv, propustil lid.
Skutky 19
1Stalo se, že když byl Apollos v Korintě, prošel Pavel ⌈hornatým vnitrozemím⌉ a přišel do Efesu; tam nalezl nějaké učedníky.
2Řekl jim: „Přijali jste Ducha Svatého, když jste uvěřili?“ Oni mu odpověděli: „Ne, vždyť jsme ani neslyšeli, že je Duch Svatý.“
3Řekl: „Jak jste tedy byli pokřtěni?“ Oni řekli: „⌈Janovým křtem⌉.“
4Pavel řekl: „Jan křtil křtem pokání a říkal lidu, aby uvěřili v toho, který přijde po něm, to jest v Ježíše.“
5Když to uslyšeli, ⌈dali se pokřtít⌉ ve jméno Pána Ježíše.
6A když na ně Pavel vložil ruce, přišel na ně Duch Svatý a oni mluvili jazyky a prorokovali.
7Těch mužů bylo celkem asi dvanáct.
8Pavel vstoupil do synagogy a směle v ní mluvil po tři měsíce; rozmlouval s lidmi a přesvědčoval je o věcech Božího království.
9Když se však někteří zatvrzovali a nechtěli se dát přesvědčit, ba přede všemi tu Cestu tupili, Pavel od nich odstoupil, oddělil učedníky a denně rozmlouval ve škole [nějakého] Tyranna.
10To trvalo dva roky, takže všichni obyvatelé provincie Asie uslyšeli Pánovo slovo, Židé i Řekové.
11A Bůh skrze Pavlovy ruce konal neobvyklé mocné činy,
12takže i na nemocné odnášeli šátky a zástěry, ⌈které se dotkly jeho těla⌉, a nemoci se od nich vzdalovaly a zlí duchové vycházeli.
13Také někteří potulní židovští zaklínači se pokusili nad těmi, kteří měli zlé duchy, vyslovovat jméno Pána Ježíše a říkali: „Zaklínám vás Ježíšem, kterého hlásá Pavel.“
14To činilo sedm synů nějakého Skévy, židovského velekněze.
15Zlý duch jim však odpověděl: „Ježíše znám a o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?“
16A ten člověk, v němž byl zlý duch, se na ně vrhl, ovládl ⌈dva z nich⌉ a přemohl je, takže nazí a zranění utekli z toho domu.
17⌈Dověděli se o tom všichni⌉ Židé a Řekové, kteří bydleli v Efesu. I padl na všechny strach a jméno Pána Ježíše bylo velebeno.
18A mnozí z těch, kteří uvěřili, přicházeli, otevřeně vyznávali a odhalovali své skutky.
19Mnozí, kteří se zabývali magií, snesli své knihy a přede všemi je pálili. A spočítali jejich cenu a shledali hodnotu padesáti tisíc stříbrných.
20Tak ⌈Pánovo slovo mocně rostlo a sílilo⌉.
21⌈Po těchto událostech⌉ se Pavel v duchu rozhodl, že projde Makedonii a Achaju a půjde do Jeruzaléma. Řekl: „Až tam pobudu, musím spatřit také Řím.“
22Poslal do Makedonie dva své pomocníky, Timotea a Erasta, a sám zůstal nějaký čas v Asii.
23V té době nastalo nemalé pobouření pro tu Cestu.
24Nějaký zlatník jménem Demétrios, který vyráběl stříbrné modely Artemidiny svatyně a poskytoval řemeslníkům nemalý výdělek,
25svolal řemeslníky i ostatní pracovníky v tomto oboru a řekl: „Muži, víte, že z této práce máme blahobyt,
26a vidíte a slyšíte, že tento Pavel nejen v Efesu, nýbrž téměř v celé Asii přesvědčil a svedl značný zástup. Říká, že bohové, kteří jsou děláni rukama, nejsou bohové.
27Hrozí nebezpečí, že nejenom náš obor přijde v opovržení, ale i chrám veliké bohyně Artemidy nebude považován za nic, a bude stržena velebnost té, kterou uctívá celá Asie i obydlený svět.“
28Když to uslyšeli, rozpálili se hněvem a začali křičet: „Veliká je efeská Artemis!“
29Celé město se naplnilo zmatkem; všichni se společně hnali do divadla a vlekli s sebou Pavlovy průvodce na cestách, Makedonce Gaia a Aristarcha.
30Pavel chtěl vejít mezi lid, ale učedníci mu v tom bránili.
31Také někteří vysocí úředníci provincie, kteří byli jeho přáteli, mu poslali vzkaz a prosili ho, aby se nevydával do divadla.
32Každý křičel něco jiného , neboť shromáždění bylo zmatené a většina ani nevěděla, proč se sešli.
33Ze zástupu vytáhli Alexandra, kterého Židé postrčili dopředu. Alexandr pokynul rukou a chtěl se před lidem hájit.
34Když však poznali, že je to Žid, zvolali všichni jedním hlasem a asi dvě hodiny křičeli: „Veliká je efeská Artemis!“
35Městský tajemník utišil zástup a řekl: „Muži efesští, kdo z lidí by nevěděl, že město Efeských je strážcem chrámu veliké Artemidy a ⌈jejího obrazu spadlého z nebe⌉?
36Protože o tom tedy není pochyb, musíte zachovat klid a nedělat nic ukvapeného.
37Přivedli jste tyto muže, ale oni se nedopustili svatokrádeže, ani neuráží naši bohyni.
38Mají–li tedy Demétrios a řemeslníci, kteří jsou s ním, proti někomu žalobu, konají se přece veřejné soudy a jsou tu místodržitelé. Tam ať žalují jeden druhého.
39Žádáte–li něco jiného, bude to vyřešeno v zákonném shromáždění.
40Vždyť jsme v nebezpečí, že budeme kvůli dnešku obviňováni ze vzpoury. Není žádný důvod, kterým ⌈bychom mohli⌉ vysvětlit toto srocení.“ Po těch slovech shromáždění rozpustil.
Porozumění Kralická vs ČSP v Skutky 19
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Skutky 19 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Skutky 19:16
"A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, opanovav je, zmocnil se jich, tak že nazí a zranění vyběhli z domu toho."
"A ten člověk, v němž byl zlý duch, se na ně vrhl, ovládl ⌈dva z nich⌉ a přemohl je, takže nazí a zranění utekli z toho domu."
