Přísloví 8 Porovnání: Kralická vs ČSP

Přísloví 8

¹Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?

²Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,

³U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:

⁴Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.

⁵Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.

⁶Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.

⁷Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.

⁸Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.

⁹Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.

¹⁰Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.

¹¹Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.

¹²Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.

¹³Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.

¹⁴Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.

¹⁵Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.

¹⁶Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.

¹⁷Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.

¹⁸Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.

¹⁹Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.

²⁰Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,

²¹Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.

²²Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.

²³Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.

²⁴Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.

²⁵Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;

²⁶Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.

²⁷Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;

²⁸Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;

²⁹Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

³⁰Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;

³¹Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.

³²A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.

³³Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.

³⁴Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.

³⁵Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.

³⁶Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.

Přísloví 8

¹Cožpak moudrost nevolá, rozumnost nepozvedá svůj hlas?

²Na vrchu výšin, podél cest, na křižovatce postává;

³u bran, při vstupu do města, u vchodu do bran křičí:

⁴Na vás, muži, volám, můj hlas zní k lidským synům.

⁵Prostoduší, získejte chytrost, hlupáci, dostaňte rozum.

⁶Slyšte, protože promluvím znamenité věci, ⌈mé rty vysloví, co je správné.⌉

⁷Vždyť má ústa ⌈si opakují pravdu,⌉ ničemnost je ohavností pro mé rty.

⁸Všechny řeči mých úst jsou spravedlivé, není v nich nic pokrouceného ani pokřiveného.

⁹Všechny jsou jasné pro toho, kdo je schopen rozumět, přímé pro ty, kdo nalézají poznání.

¹⁰Přijměte mé naučení, a ne stříbro, poznání je víc než pročištěné zlato.

¹¹Vždyť moudrost je lepší nežli drahokamy, nic z toho, po čem toužíš, se jí nevyrovná.

¹²Já, moudrost, bydlím s chytrostí, nalézám poznání a rozvahu.

¹³Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; povýšenost, pýchu, zlou cestu a obojaká ústa, to nenávidím.

¹⁴Má je rada i úspěch, jsem rozumnost, má je síla.

¹⁵Skrze mě králové kralují a mocnáři ustanovují spravedlnost.

¹⁶Skrze mě vládnou vládcové i šlechtici, všichni spravedliví soudcové.

¹⁷Já miluji ty, kteří milují mě; kdo mě usilovně hledají, naleznou mě.

¹⁸U mne je bohatství i sláva, trvalý majetek i spravedlnost.

¹⁹Mé ovoce je lepší nežli zlato, byť seberyzejší, výnos ze mne je nad pročištěné stříbro.

²⁰Chodím po cestě spravedlnosti a po stezkách práva,

²¹abych dala dědictví těm, kteří mě milují a naplnila jejich sklady.

²²Hospodin mě vytvořil na počátku své cesty, dávno před svými činy, již tenkrát.

²³Odvěků jsem byla utvořena, od počátku, od dávnověku země.

²⁴Když ještě nebyly hlubiny, zrodila jsem se, ještě když nebyly prameny obtěžkány vodou.

²⁵Dříve nežli byly hory ponořeny, před kopci jsem se zrodila;

²⁶když ještě neučinil zemi a pláně, ani první prach světa,

²⁷když založil nebesa, byla jsem tam; když vyměřoval obzor nad mořskou hlubinou,

²⁸když upevnil oblaka nahoře, když posilnil prameny mořské hlubiny,

²⁹když postavil moři jeho hranici, aby voda nepřekračovala jeho příkaz, když vyměřoval základy země,

³⁰byla jsem vedle něho jako řemeslník, byla jsem jeho potěšením den za dnem, radovala jsem se před ním po celou dobu.

³¹Radovala jsem se z celé jeho země, ⌈mé potěšení bylo⌉ s lidskými syny.

³²Nyní mě, synové, slyšte: Blahoslavení jsou ti, kdo dbají na mé cesty.

³³Poslechněte naučení, abyste zmoudřeli, nebuďte nevšímaví!

³⁴Blahoslavený je člověk, který mě poslouchá, den za dnem bdí u mých dveří, střeží veřeje mých bran.

³⁵Vždyť kdo mě nachází, nachází život, dosáhne zalíbení u Hospodina.

³⁶Ale kdo proti mně hřeší, činí násilí své duši, všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.