Přísloví 30 Porovnání: Kralická vs ČSP

Přísloví 30

¹Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.

²Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,

³Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.

⁴Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?

⁵Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

⁶Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.

⁷Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:

⁸Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,

⁹Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.

¹⁰Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.

¹¹Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

¹²Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.

¹³Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

¹⁴Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

¹⁵Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

¹⁶Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.

¹⁷Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

¹⁸Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

¹⁹Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

²⁰Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

²¹Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:

²²Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;

²³Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.

²⁴Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:

²⁵Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

²⁶Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;

²⁷Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;

²⁸Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

²⁹Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:

³⁰Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;

³¹Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

³²Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

³³Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.

Přísloví 30

¹Slova Agúra, syna Jákeova z Massy. Výrok toho muže k Ítielovi, k Ítielovi a Ukalovi.

²Vždyť jsem tupější nežli kterýkoliv člověk, nemám lidskou rozumnost,

³nenaučil jsem se moudrosti ani nemám poznání Svatého.

⁴Kdo vystoupil na nebesa a sestoupil? Kdo sebral vítr do svých hrstí? Kdo svázal vodu do pláště? Kdo ustanovil všechny končiny země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna, jestlipak víš?

⁵Každá Boží řeč je přečištěná, on je štítem těm, kteří v něm mají útočiště.

⁶Nepřidávej k jeho slovům, jinak tě pokárá a budeš shledán lhářem.

⁷Dvojí od tebe žádám; neodpírej mi to, dříve nežli zemřu:

⁸Vzdal ode mě klam a lživé slovo, nedávej mi chudobu ani bohatství, zaopatřuj mě pokrmem určeným pro mě.

⁹Jinak bych se mohl přesytit, zapřít tě a říct: Kdo je Hospodin? Anebo bych mohl zchudnout, krást a zneuctít jméno svého Boha.

¹⁰Nepomlouvej otroka před jeho pánem, jinak tě prokleje a poneseš vinu.

¹¹Je pokolení, které proklíná svého otce a své matce nežehná;

¹²pokolení, které je čisté ve svých očích, ale od své nečistoty není obmyto;

¹³je pokolení, ⌈jehož oči jsou povýšené⌉ a jeho víčka povznesená;

¹⁴je pokolení s meči místo zubů, s noži místo řezáků, k požírání chudých v zemi a chudáků mezi lidmi.

¹⁵Pijavice má dvě dcery: Dej! Dej! Jsou tři věci, které se nenasytí, čtyři neřeknou: Dost!:

¹⁶Podsvětí, neplodné lůno, země, která se nenasytí vodou, a oheň, jenž neřekne: Dost!

¹⁷Oko, které se posmívá otci a pohrdá poslušností matce, vyklovou havrani z údolí, zhltnou ho orlí mláďata.

¹⁸Jsou tři věci, které jsou pro mě nepochopitelné, a čtyři, kterým nerozumím:

¹⁹Cestě orla na nebesích, cestě hada na skále, cestě lodi uprostřed moře a cestě mládence s dívkou.

²⁰Taková je cesta cizoložnice. Nají se, utře si ústa a řekne: Neudělala jsem nic zlého.

²¹Pod třemi věcmi se země třese, čtyři není schopna snést.

²²Otroka, který kraluje, blázna, který se přesytí pokrmem,

²³tu, která je nemilována a vdá se, a služku, která vypudí svou paní.

²⁴Jsou čtyři, kteří jsou malí na zemi, ale jsou nesmírně moudří:

²⁵Mravenci nejsou národ příliš silný, ale připravují si v létě pokrm;

²⁶damani nejsou národ příliš mocný, ale stavějí si své obydlí ve skalách;

²⁷kobylky nemají krále, a přece vytáhnou všechny sešikovány;

²⁸ještěrku chytíš rukama, a přece je v královských palácích.

²⁹Jsou tři, kteří ⌈si hezky vykračují,⌉ čtyři, kteří ⌈si hezky jdou:⌉

³⁰Lev, hrdina mezi zvířaty, před nikým neustoupí;

³¹⌈naparující se kohout⌉ či kozel a král, ⌈když je s ním jeho vojsko.⌉

³²Jestliže jsi jednal bláznivě tím, že ses vyvyšoval, nebo jestliže jsi zamýšlel zlo, dej si ruku na ústa!

³³⌈Tlak na mléko působí máslo, tlak na nos působí krev a tlak hněvu působí hádku.⌉