Přísloví 25 Porovnání: Kralická vs ČSP

Přísloví 25

¹Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:

²Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.

³Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.

⁴Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:

⁵Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.

⁶Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.

⁷Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.

⁸Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.

⁹Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,

¹⁰Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.

¹¹Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.

¹²Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.

¹³Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.

¹⁴Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.

¹⁵Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.

¹⁶Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.

¹⁷Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.

¹⁸Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.

¹⁹Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.

²⁰Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.

²¹Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.

²²Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.

²³Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.

²⁴Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.

²⁵Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.

²⁶Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.

²⁷Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.

²⁸Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.

Přísloví 25

¹Také toto jsou Šalomounova přísloví, která sebrali a opsali muži judského krále Chizkijáše.

²Boží ctí je ukrýt věc, čest králů je zkoumat věc.

³⌈Jako nebesa pro výšku a země pro hloubku, tak je nevyzpytatelné srdce králů.⌉

⁴Když se odstraní ze stříbra struska, zlatníkovi vzejde nádoba.

⁵Když se odstraní ničema z přítomnosti krále, jeho trůn bude pevně stát spravedlností.

⁶Nedělej důležitého před králem a nestav se na místo vysoko postavených lidí.

⁷Protože je lepší, když ti řekne: Postup sem, nežli být sesazen před šlechticem. Co viděly tvé oči,

⁸⌈nepřinášej ukvapeně na soud.⌉ Co jinak budeš dělat na jeho konci, když tě tvůj bližní zahanbí?

⁹Veď svůj spor se svým bližním, ale neodhaluj důvěrnosti jiného člověka.

¹⁰Jinak ten, kdo to uslyší, tě pohaní a pomluva o tobě se nezastaví.

¹¹Jako zlatá jablka na stříbrných mísách je slovo promluvené v pravý čas.

¹²Jako zlatý kroužek či ornament z čistého zlata je moudrý karatel pro naslouchající ucho.

¹³Jako ⌈chlad od sněhu⌉ v čas žně je spolehlivý posel pro ty, kteří ho posílají, neboť občerství duši svých pánů.

¹⁴Jako oblaka a vítr bez deště je člověk, který se chlubí jenom slibovaným darem.

¹⁵Vůdce se dá přemluvit tím, kdo je pomalý k hněvu, vlídný jazyk zlomí kosti.

¹⁶Když nalezneš med, jez s mírou; jinak se ho přesytíš a vyzvrátíš ho.

¹⁷⌈Čiň svou nohu vzácnou v domě⌉ svého bližního, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.

¹⁸Kyj, meč a ostrý šíp, to je člověk, který vypovídá proti svému bližnímu jako falešný svědek.

¹⁹Jako spoléhat na zlomený zub či vyvrtnutou nohu je vkládat naděje v nevěrného člověka v den soužení.

²⁰Jako ten, kdo svléká oděv ve chladném dni, či jako ocet na sodu, je ten, kdo zpívá písně skleslému srdci.

²¹Jestliže ten, kdo tě nenávidí, hladoví, nakrm ho chlebem, jestliže žízní, napoj ho vodou,

²²neboť mu nahrneš řeřavé uhlí na hlavu a Hospodin ti odplatí.

²³Severní vítr přinese déšť, potajmu mluvící jazyk nahněvané tváře.

²⁴Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou.

²⁵Jako chladná voda pro ⌈člověka vyčerpaného žízní⌉ je dobrá zpráva z daleké země.

²⁶Jako zkalený pramen a znečištěný zdroj je spravedlivý, který se potácí před ničemou.

²⁷Není dobré jíst mnoho medu a také hledat ⌈vlastní slávu není sláva.⌉

²⁸Jako pobořené město bez hradeb je člověk, který ⌈neovládá svého ducha.⌉