Matouš 14 Porovnání: Kralická vs ČSP
Matouš 14
1V tom čase uslyšel Heródes čtvrták pověst o Ježíšovi.
2I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho.
3Nebo jav Heródes Jana, svázal jej byl a dal do žaláře, pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého.
4Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí.
5A chtěv zabiti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.
6Když pak slaven byl den narození Heródesova, tancovala dcera Herodiady u prostřed, i zalíbila se Heródesovi.
7Pročež s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho jen požádala.
8A ona jsuci prvé navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na mise hlavu Jana Křtitele.
9I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal dáti.
10A poslav kata, sťal Jana v žaláři.
11I přinesena jest hlava jeho na mise, a dána té děvečce. I nesla mateři své.
12A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo a pochovali je; a šedše, pověděli Ježíšovi.
13To uslyšev Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. Což uslyševše zástupové, šli za ním pěšky z měst.
14A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.
15A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Propusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů.
16Ježíš pak řekl jim: Není jim potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti.
17A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.
18On pak dí jim: Přinestež mi je sem.
19A rozkázav zástupu posaditi se na trávě, a vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dával učedlníkům ty chleby, a učedlníci zástupům.
20I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali, což zbylo drobtů, dvanácte košů plných.
21Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.
22A i hned přinutil Ježíš učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej na druhou stranu, dokudž by nepropustil zástupů.
23A propustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.
24Lodí pak již byla u prostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný.
25Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.
26A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zlekali se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.
27Ale i hned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
28I odpověděv jemu Petr, řekl: Pane, jestliže jsi ty, rozkaž mi k sobě přijíti po vodě.
29On pak řekl: Poď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.
30Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.
31A i hned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu, Ó malé víry, pročežs pochyboval?
32A jakž oni vstoupili na lodí, utišil se vítr.
33Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.
34A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské.
35A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé.
36A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.
Matouš 14
1V ten čas uslyšel tetrarcha Herodes pověst o Ježíšovi
2a řekl svým sluhům: „To je Jan Křtitel. Vstal z mrtvých, a proto v něm působí tyto moci.“
3Herodes se totiž zmocnil Jana, spoutal [ho] a uvrhl do vězení kvůli Herodiadě, ženě svého bratra Filipa,
4neboť Jan mu říkal: „Není ti dovoleno ji mít.“
5Herodes ho chtěl zabít, ale bál se lidu, protože ho pokládali za proroka.
6⌈Když však nastal den Herodových narozenin⌉, zatančila dcera té Herodiady mezi hosty, a zalíbila se Herodovi,
7takže jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá.
8Ona pak, navedena svou matkou, řekla: „Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.“
9Král se zarmoutil, ale kvůli těm přísahám a spolustolovníkům poručil, aby [jí] byla dána;
10dal tedy Jana ve vězení stít.
11Jeho hlavu přinesli na míse a dali ji té dívce a ta ji donesla své matce.
12I přišli jeho učedníci, vzali tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi.
13Jakmile to Ježíš uslyšel, odplul odtamtud v lodi do ústraní na opuštěné místo; ale zástupy o tom uslyšely a vydaly se z měst pěšky za ním.
14Když vystoupil, uviděl veliký zástup, byl nad nimi hluboce pohnut a uzdravil jejich nemocné.
15A když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Toto místo je opuštěné a hodina již pokročila; propusť zástupy, ať odejdou do vesnic a nakoupí si jídlo.“
16[Ježíš] jim řekl: „Nemusejí odejít; vy jim dejte najíst!“
17Oni mu řekli: „Nemáme zde než pět chlebů a dvě ryby.“
18On však řekl: „Přineste mi je sem!“
19A poručil zástupům, aby se rozložily na trávě, vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, rozlámal chleby a dal je učedníkům a učedníci zástupům.
20Všichni jedli a nasytili se. A sebrali dvanáct plných nůší zbylých úlomků.
21Těch, kdo jedli, bylo asi pět tisíc mužů, kromě žen a dětí.
22A Ježíš hned přinutil [své] učedníky, aby nastoupili do lodi a jeli před ním na druhou stranu, než on propustí zástupy.
23A když zástupy propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě pomodlil. Když nastal večer, byl tam sám.
24Loď již byla ⌈od země vzdálena mnoho stadií⌉, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní.
25O čtvrté noční hlídce šel [Ježíš] k nim, kráčeje po moři.
26Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se a řekli: „To je přízrak!“ A strachem vykřikli.
27[Ježíš] na ně hned promluvil: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“
28Petr mu odpověděl: „Pane, jsi–li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodě!“
29On řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a přišel k Ježíšovi.
30Ale když viděl [silný] vítr, dostal strach. ⌈Začal tonout⌉ a vykřikl: „Pane, zachraň mě!“
31Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: „Malověrný, proč jsi zapochyboval?“
32A když vstoupili na loď, vítr přestal.
33Ti, kdo byli v lodi, se mu poklonili a řekli: „Opravdu jsi Boží Syn.“
34Přeplavili se a dorazili k zemi u Genezaretu.
35Jakmile ho muži z toho místa poznali, poslali zprávu do celého okolí. Přinesli k němu všechny nemocné
36a prosili ho, aby se směli jen dotknout třásní jeho šatu; a všichni, kdo se dotkli, byli uzdraveni.
Porozumění Kralická vs ČSP v Matouš 14
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Matouš 14 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Matouš 14:16
"Ježíš pak řekl jim: Není jim potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti."
"[Ježíš] jim řekl: „Nemusejí odejít; vy jim dejte najíst!“"
