Matouš 12 Porovnání: Kralická vs ČSP
Matouš 12
1V ten čas šel Ježíš v sobotu skrze obilí, učedlníci pak jeho lační jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
2Farizeové pak spatřivše to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí, čehož nesluší činiti v sobotu.
3On pak řekl jim: Co jste nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchž jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
5Aneb zdali jste nečtli v zákoně, že kněží v sobotu v chrámě sobotu ruší, a jsou bez hříchu?
6Ale pravímť vám, že větší jest tuto nežli chrám.
7Než kdybyste věděli, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti, nepotupovali byste nevinných.
8Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.
9A odšed odtud, přišel do školy jejich.
10A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.
11On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?
12A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.
13Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a přivedena jest k zdraví jako druhá.
14Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
15A věděv to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
16A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
17Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
18Aj, služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
19Nebude se vaditi, ani křičeti, aniž kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
20Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
21A ve jménu jeho národové doufati budou.
22Tehdy přiveden k němu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, tak že ten slepý a němý i mluvil i viděl.
23I děsili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento ten Syn Davidův?
24Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než skrze Belzebuba, kníže ďábelské.
25Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo proti sobě spustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
26A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
27A vymítám-liť já ďábly skrze Belzebuba, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
28Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.
29Aneb kterak kdo může do domu silného vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prvé svázal toho silného, a teprv by dům jeho obloupiti mohl?
30Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
31Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno lidem.
32A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani v tomto věku, ani v budoucím.
33Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
34Pokolení ještěrčí, kterakž byste mohli dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
35Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
36Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
37Nebo z slov svých spravedliv budeš, a z řečí svých budeš odsouzen.
38Tehdy odpověděli někteří z zákonníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
39On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, jediné to znamení Jonáše proroka.
40Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
41Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a potupí je, proto že pokání činili k Jonášovu kázaní, a aj, víceť nežli Jonáš tuto.
42Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a potupí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť tuto nežli Šalomoun.
43Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
44Tedy říká: Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
45Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, nežli jest sám, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť se stane i tomuto zlému pokolení.
46A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
47I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
48On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž jemu pověděl: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
49A vztáhna ruku svou na učedlníky své, řekl: Aj, matka má i bratří moji.
50Nebo kdož by koli činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
Matouš 12
1V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali trhat klasy a jíst.
2Když [je] uviděli farizeové, řekli mu: „Hle, tvoji učedníci dělají, co se v sobotu dělat nesmí.“
3On jim však řekl: „Nečetli jste, co udělal David, když vyhladověl, on i ti, kdo byli s ním?
4Jak vešel do Božího domu a jak snědli ⌈chleby předložení⌉, které nesměl jíst ani on ani ti, kdo byli s ním, ale jen kněží?
5Anebo nečetli jste v Zákoně, že o sobotách kněží v chrámě porušují sobotu, a přece jsou bez viny?
6Pravím vám, že zde je někdo větší než chrám.
7Kdybyste věděli, co znamená: Milosrdenství chci, a ne oběť, neodsoudili byste nevinné.
8Vždyť Syn člověka je pánem soboty.“
9A když odtamtud odešel, přišel do jejich synagogy.
10A hle, byl tam člověk, který měl odumřelou ruku. I otázali se ho: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat?“ To proto, aby jej obžalovali.
11On jim řekl: „⌈Kdyby měl někdo z vás ovci⌉ a ta by mu v sobotu spadla do jámy, což by ji neuchopil a nevytáhl?
12Oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře.“
13Potom tomu člověku řekl: „Natáhni svou ruku.“ Natáhl ji, a byla zase v pořádku a zdravá jako ta druhá.
14Farizeové však vyšli a radili se proti němu, jak by ho zahubili.
15Ježíš to věděl a odešel odtamtud. A následovaly jej ⌈velké zástupy⌉ a on je všechny uzdravil;
16a přísně jim domluvil, aby ⌈nerozšiřovali pověst o něm⌉.
17To proto, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše:
18Hle, můj služebník, kterého jsem si vyvolil, můj milovaný, kterého si oblíbila má duše. Vložím na něho svého Ducha a ohlásí soud národům.
19Nebude se přít ani křičet, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas.
20Nalomený rákos nedolomí a doutnající knot neuhasí, dokud nepřivede právo k vítězství.
21A v jeho jméno budou národy skládat naději.
22Tehdy k němu přivedli démonizovaného, který byl slepý a němý. Uzdravil ho, takže ten němý [a slepý] mluvil a viděl.
23A všechny zástupy byly ohromeny a říkaly: „Snad to není ten Syn Davidův?“
24Když to uslyšeli farizeové, řekli: „Ten člověk vyhání démony jen ⌈v moci⌉ Belzebula, vládce démonů.“
25[Ježíš] však znal jejich myšlenky a řekl jim: „Každé království samo proti sobě rozdělené pustne a žádné město nebo dům sám proti sobě rozdělený neobstojí.
26A vyhání–li Satan Satana, rozdělil se sám proti sobě. Jak tedy obstojí jeho království?
27A vyháním–li já démony ⌈v moci⌉ Belzebula, v čí moci je vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci.
28Jestliže však já vyháním démony ⌈v moci⌉ Ducha Božího, pak už k vám přišlo Boží království.
29Nebo jak může někdo vejít do domu siláka a uloupit jeho majetek, jestliže siláka nejdříve nespoutá? A teprve pak vyloupí jeho dům.
30Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.
31Proto vám pravím: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu odpuštěno nebude.
32A tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale tomu, kdo by promluvil proti Duchu Svatému, nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.“
33„Vypěstujte krásný strom, a jeho ovoce bude krásné, nebo vypěstujte špatný strom, a jeho ovoce bude špatné. Vždyť strom se pozná podle ovoce.
34Plemeno zmijí, jak můžete mluvit dobré věci, když jste zlí? Vždyť ústa mluví z přebytku srdce.
35Dobrý člověk z dobrého pokladu vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
36Pravím vám, že z každého neužitečného výroku, který lidé promluví, vydají počet v den soudu.
37Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen.“
38Tehdy mu někteří z učitelů Zákona a farizeů řekli: „Učiteli, chceme od tebe uvidět znamení.“
39On jim však odpověděl: „Pokolení zlé a cizoložné vyhledává znamení, ale znamení mu nebude dáno, kromě znamení proroka Jonáše.
40Vždyť jako byl Jonáš v břiše velké ryby tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
41Ninivští muži povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť učinili pokání na Jonášovo kázání-- a hle, zde je někdo většínež Jonáš.
42Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, protože přišla od končin země, aby uslyšela Šalomounovu moudrost -- a hle, zde je někdo větší než Šalomoun.“
43„Když pak nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
44Tehdy si říká: Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel. A když přijde, nalézá dům prázdný, zametený a vyzdobený.
45Potom jde a vezme s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám; vejdou a bydlí tam. A poslední věci onoho člověka se stávají horšími než ty první. Tak bude i s tímto zlým pokolením.“
46Když ještě mluvil k zástupům, hle, venku stáli jeho matka a bratři a chtěli s ním mluvit.
47[Kdosi mu řekl: „Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.“]
48On však tomu, kdo mu to říkal, odpověděl: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“
49⌈Ukázal rukou⌉ na své učedníky a řekl: „Hle, má matka a moji bratři.
50Neboť každý, kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.“
Porozumění Kralická vs ČSP v Matouš 12
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Matouš 12 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Matouš 12:16
"A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,"
"a přísně jim domluvil, aby ⌈nerozšiřovali pověst o něm⌉."
