Marek 8

¹V těch dnech když velmi veliký zástup byl, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:

²Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou, a nemají, co by jedli.

³A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.

⁴Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?

⁵I otázal se jich: Kolik máte chlebů? A oni řekli: Sedm.

⁶I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav těch sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.

⁷A měli rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.

⁸I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.

⁹Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I propustil je.

¹⁰Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.

¹¹I vyšli farizeové, a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.

¹²A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.

¹³A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se dále.

¹⁴I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.

¹⁵Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Heródesova.

¹⁶I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.

¹⁷A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani nerozumíte? Ještě máte oslepené své srdce?

¹⁸Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,

¹⁹Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? Kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.

²⁰A když také sedm chlebů mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.

²¹I řekl jim: Kterakž nerozumíte?

²²I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.

²³I ujav toho slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho, a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.

²⁴A on pohleděv zhůru, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.

²⁵Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti zhůru. I uzdraven jest, tak že i zdaleka jasně viděl všecky.

²⁶I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka prav.

²⁷Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?

²⁸Kteříž odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.

²⁹Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.

³⁰I přikázal jim s pohrůžkou, aby o něm žádnému nepravili.

³¹I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží {biskupů} a zákonníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.

³²A zjevně to slovo mluvil. Protož chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.

³³Kterýžto obrátiv se, a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.

³⁴A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následuj mne.

³⁵Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.

³⁶Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?

³⁷Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?

³⁸Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.

Marek 8

¹Když tam byl v těch dnech opět veliký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim:

²„Jsem hluboce pohnut nad zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst.

³A propustím–li je hladové domů, zemdlí na cestě; a někteří z nich přišli zdaleka.“

⁴Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by někdo mohl zde v pustině získat tolik chleba, aby nasytil tyto lidi?“

⁵Ptal se jich: „Kolik máte chlebů?“ Oni řekli: „Sedm.“

⁶Nařídil zástupu posadit se na zem. Vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, rozlámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; i předložili je zástupu.

⁷Měli i několik rybiček; požehnal je a řekl, aby i tyto předkládali.

⁸Pojedli a nasytili se a sebrali toho, co přebývalo, sedm košů úlomků.

⁹[Těch, kteří jedli,] bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil.

¹⁰A hned vstoupil se svými učedníky na loď a přišel do oblastí Dalmanuthy.

¹¹Vyšli proti němu farizeové a začali se s ním přít. Žádali od něho znamení z nebe, aby ho zkoušeli.

¹²Hluboce povzdechl svým duchem a řekl: „Proč toto pokolení hledá znamení? Amen, pravím vám, tomuto pokolení nebude dáno žádné znamení.“

¹³A opustil je, opět vstoupil [do lodi] a odjel na druhou stranu.

¹⁴Zapomněli vzít chleby; neměli s sebou na lodi víc než jeden chléb.

¹⁵A on jim nařizoval: „Dávejte si pozor, varujte se kvasu farizeů a kvasu Herodova.“

¹⁶I dohadovali se mezi sebou, že nemají chleby.

¹⁷Zpozoroval to a řekl jim: „Proč se dohadujete, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte ani nechápete? [Ještě] máte své srdce ztvrdlé?

¹⁸Oči máte a nevidíte, uši máte a neslyšíte? Nepamatujete si,

¹⁹když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc, kolik nůší plných úlomků jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“

²⁰„Když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik naplněných košů úlomků jste sebrali?“ Řekli mu: „Sedm.“

²¹A říkal jim: „Ještě nechápete?“

²²Pak přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepého a žádali ho, aby se ho dotkl.

²³Ježíš uchopil ruku toho slepého, vyvedl ho z vesnice, a když plivl do jeho očí a vložil na něho ruce, tázal se ho: „Vidíš něco?“

²⁴On vzhlédl a říkal: „Vidím lidi, vidím je jako stromy, a chodí.“

²⁵Pak opět vložil ruce na jeho oči a on prohlédl, jeho zrak byl obnoven a viděl všechno zřetelně.

²⁶A poslal ho domů se slovy: „Do vesnice teď nevstupuj [ani to nikomu ve vesnici neřekni]!“

²⁷Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic Cesareje Filipovy. Cestou se svých učedníků ptal: „Za koho mne lidé pokládají?“

²⁸Oni mu řekli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.“

²⁹A on se jich tázal: „A za koho mne pokládáte vy?“ Petr mu odpovídá: „Ty jsi Mesiáš.“

³⁰Přísně jim domluvil, aby to o něm nikomu neříkali.

³¹A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých.

³²A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.

³³Když se však Ježíš otočil a uviděl své učedníky, pokáral Petra a řekl: „Jdi ode mne, satane, protože nemáš na mysli věci Boží, ale věci lidské.“

³⁴A zavolal si zástup se svými učedníky a řekl jim: „Chce–li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne.

³⁵Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji; kdo by však zahubil svou duši kvůli [mně a] evangeliu, zachrání ji.

³⁶Vždyť co člověku prospěje, získá–li celý svět, ale své duši uškodí?

³⁷Neboť co může dát člověk výměnou za svou duši?

³⁸Kdo by se styděl za mne a za má slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, když přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“