Marek 7 Porovnání: Kralická vs ČSP
Marek 7
1I sešli se k němu farizeové a někteří z zákonníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
2A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama, (to jest neumytýma,) jísti chleby, reptali o to.
3Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
4A po trhu nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby je zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
5Potom otázali se ho farizeové a zákonníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
6On pak odpověděv, řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
7Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská.
8Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.
9I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázaní Boží, abyste ustanovení svá zachovali.
10Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře.
11Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to,) čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo.
12A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své,
13Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
14I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
15Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poškvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poškvrňuje člověka.
16Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
18I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poškvrniti?
19Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
20Pravil pak, že to, což pochází z člověka, to poškvrňuje člověka.
21Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
22Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
23Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku, a poškvrňují člověka.
24A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo věděl, ale nemohl se tajiti.
25Nebo uslyševši o něm žena, jejíž dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
26(Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
27Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prvé nasytí dítky; nebť není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
28A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
29I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
30I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
31Tedy vyšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
32I přivedli jemu hluchého a zajikavého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
33A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
34A vzezřev k nebi, vzdechl a řekl jemu: Efata, to jest, otevři se.
35A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
36I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, oni mnohem více ohlašovali.
37A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Marek 7
1Shromáždili se k němu farizeové a někteří z učitelů Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma.
2A uviděli některé z jeho učedníků, že jedí chleby nečistýma, to jest neomytýma rukama.
3Farizeové a všichni Židé, držíce tradici starších, totiž nejedí, dokud si ⌈k zápěstí⌉ neumyjí ruce.
4Když přijdou z tržiště, nejedí, jestliže se neomyjí. A je ještě mnoho jiného, co převzali a drží: omývání pohárů, džbánů, měděných nádob [a lehátek].
5Farizeové a učitelé Zákona se ho ptali: „Proč tvoji učedníci nežijí podle tradice starších, ale jedí chléb nečistýma rukama?“
6On jim však řekl: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je napsáno: Tento lid mne ctí rty, ale jejich srdce je ode mne velmi daleko.
7Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy.
8Opustili jste přikázání Boží a držíte tradici lidí.“
9A říkal jim: „Krásně odmítáte přikázání Boží, abyste zachovali svou tradici.
10Vždyť Mojžíš řekl: Cti svého otce a svou matku a kdo zlořečí otci nebo matce, ať zemře!
11Vy však říkáte: Řekne–li člověk otci nebo matce: To z mého majetku, co by ti mohlo pomoci, je korbán, to jest dar určený Bohu,
12již mu nedovolujete nic učinit pro [jeho] otce nebo [jeho] matku.
13Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste předali, a takových podobných věcí činíte mnoho.“
14⌈Opět k sobě zavolal zástup⌉ a řekl jim: „Poslyšte mne všichni a pochopte.
15Nic, co je vně člověka a vchází do něho, ho nemůže znečistit, ale co z člověka vychází, to je to, co ho znečišťuje.
16[Má–li kdo uši k slyšení, ať poslouchá.]“
17A když od zástupu vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.
18Řekl jim: „I vy jste tak nechápaví? Nerozumíte, že vše, co zvnějšku vchází do člověka, ho nemůže znečistit,
19protože nevchází do jeho srdce, ale do břicha a vychází ⌈do záchodu?“ Tak prohlásil za čistévšechny pokrmy.⌉
20Říkal však: „To, co z člověka vychází, to člověka znečišťuje.
21Neboť zevnitř ze srdce lidí vycházejí zlé myšlenky, smilstva, krádeže, vraždy,
22cizoložství, hrabivost, špatnosti, lest, bezuzdnost, závist, urážky, pýcha, pošetilost.
23Všechny tyto špatnosti vycházejí zevnitř a znečišťují člověka.“
24Pak vstal a odešel odtamtud na území Týru [a Sidónu]. Vstoupil do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl; nemohl se však skrýt.
25Ale uslyšela o něm žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha; hned přišla a padla k jeho nohám.
26Ta žena byla Řekyně, rodem Syrofeničanka, a prosila ho, aby toho démona z její dcery vyhnal.
27Říkal jí: „Nech nejprve nasytit děti. Není správné vzít chléb dětem a hodit jej psům.“
28Ona však odpověděla a říká mu: „[Ano,] Pane, i psi pod stolem jedí z drobtů po dětech.“
29Řekl jí: „Kvůli tomuto slovu jdi domů; ten démon z tvé dcery vyšel.“
30Odešla do svého domu a zjistila, že dítě leží na lůžku a démon vyšel.
31Ježíš odešel z území Týru a šel opět přes Sidón ke Galilejskému moři středem území Dekapole.
32Přivedli k němu hluchého a špatně mluvícího člověka a prosili ho, aby na něho vložil ruku.
33Vzal si ho stranou od zástupu, vložil své prsty do jeho uší, plivnul a dotkl se jeho jazyka,
34vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: „Effatha“, což znamená: Otevři se.
35A jeho uši se [hned] otevřely a bylo uvolněno pouto jeho jazyka a začal mluvit správně.
36Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali; čím víc jim to však nařizoval, tím víc to rozhlašovali.
37Byli převelice ohromeni a říkali: „Všechno dobře učinil. Dokonce činí, aby hluší slyšeli a němí mluvili.“
Porozumění Kralická vs ČSP v Marek 7
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Marek 7 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Marek 7:16
"Má-li kdo uši k slyšení, slyš."
"[Má–li kdo uši k slyšení, ať poslouchá.]“"
