Marek 16

¹A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše.

²Protož velmi ráno v první den po sobotě přišly k hrobu, an již slunce vzešlo.

³I pravily vespolek: Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových?

⁴(A vzhlédše, uzřely odvalený kámen.) Byl zajisté veliký velmi.

⁵A všedše do hrobu, uzřely mládence, an sedí na pravici, oděného rouchem bílým. I ulekly se.

⁶On pak řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského, toho ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili.

⁷Ale jděte, povězte učedlníkům jeho i Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakž pověděl vám.

⁸A vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza. A aniž komu co řekly, nebo se bály.

⁹Vstav pak Ježíš z mrtvých ráno v neděli, ukázal se nejprv Marii Magdaléně, z níž byl vyvrhl sedm ďáblů.

¹⁰Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím.

¹¹A oni slyšavše, že by živ byl, a vidín od ní, nevěřili.

¹²Potom pak dvěma z nich jdoucím ukázal se v jiné způsobě, když šli přes pole.

¹³A ti šedše, pověděli jiným. Ani těm nevěřili.

¹⁴Potom sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili.

¹⁵A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.

¹⁶Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen.

¹⁷Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti,

¹⁸Hady bráti, a jestliže by co jedovatého pili, nikoliť jim neuškodí; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou.

¹⁹Když pak jim odmluvil Pán, zhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží.

²⁰A oni vyšedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů.

Marek 16

¹Když uplynula sobota, Marie Magdalská, Marie [matka] Jakubova a Salome nakoupily vonné látky, aby přišly a pomazaly ho.

²A časně ráno prvního dne týdne, když vyšlo slunce, přicházely k hrobce.

³A říkaly si: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?“

⁴A vzhlédly a vidí, že kámen je odvalen; byl totiž velmi veliký.

⁵Když vstoupily do hrobky, spatřily mládence sedícího po pravé straně, oděného bílým rouchem, a vyděsily se.

⁶On pak jim řekl: „Neděste se. Hledáte Ježíše Nazaretského, toho ukřižovaného. Byl vzkříšen z mrtvých, není tu. Hle, místo, kam ho položili.

⁷Ale jděte a povězte jeho učedníkům i Petrovi: Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, tak jak vám řekl.“

⁸Vyšly a utekly od hrobky; zmocnilo se jich totiž třesení a byly zcela bez sebe. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.

⁹Ráno prvního dne týdne, když Ježíš vstal, ukázal se nejprve Marii Magdalské, od níž kdysi vyhnal sedm démonů.

¹⁰Ona šla a oznámila to těm, kteří byli s ním a kteří teď plakali a truchlili.

¹¹A oni, když uslyšeli, že opět žije a že ho spatřila, neuvěřili.

¹²Potom se v jiném způsobu ukázal dvěma z nich cestou, když šli na pole.

¹³A oni odešli a oznámili to ostatním, ale ani těmto neuvěřili.

¹⁴Nakonec se ukázal Jedenácti, když byli u stolu; pokáral jejich nevěru a tvrdost srdce, protože neuvěřili těm, kteří ho spatřili vzkříšeného [z mrtvých].

¹⁵A řekl jim: „Jděte do celého světa a vyhlašte evangelium všemu stvoření.

¹⁶Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen.

¹⁷Tato znamení budou doprovázet ty, kteří uvěří: V mém jménu budou vyhánět démony, budou mluvit [novými] jazyky,

¹⁸budou brát hady [do rukou] a vypijí–li něco smrtelného, nijak jim to neublíží. Na nemocné budou vzkládat ruce a budou se mít dobře.“

¹⁹Potom, když jim to pověděl, byl Pán [Ježíš] vzat vzhůru do nebe a posadil se po pravici Boží.

²⁰Oni vyšli a vyhlásili všude evangelium, Pán pracoval s nimi a potvrzoval to slovo znameními, která je doprovázela. [Amen.]