Jób 7 Porovnání: Kralická vs ČSP
Jób 7
1Zdaliž nemá vyměřeného času člověk na zemi? A dnové jeho jako dnové nájemníka.
2Jako služebník, kterýž touží po stínu, a jako nájemník, jenž očekává skonání díla svého:
3Tak jsou mi dědičně přivlastněni měsícové marní, a noci plné trápení jsou mi odečteny.
4Jestliže ležím, říkám: Kdy vstanu? A brzo-li pomine noc? Tak pln bývám myšlení až do svitání.
5Tělo mé odíno jest červy a strupem i prachem, kůže má puká se a rozpouští.
6Dnové moji rychlejší byli nežli člunek tkadlce, nebo stráveni jsou bez prodlení.
7Rozpomeň se, ó Pane, že jako vítr jest život můj, a oko mé že více neuzří dobrých věcí,
8Aniž mne spatří oko, jenž mne vídalo. Oči tvé budou ke mně, a mne již nebude.
9Jakož oblak hyne a mizí, tak ten, kterýž sstupuje do hrobu, nevystoupí zase,
10Aniž se opět navrátí do domu svého, aniž ho již více pozná místo jeho.
11Protož nemohuť já zdržeti úst svých, mluvím v ssoužení ducha svého, naříkám v hořkosti duše své.
12Zdali jsem já mořem čili velrybem, že jsi mne stráží osadil?
13Když myslím: Potěší mne lůže mé, poodejme naříkání mého postel má:
14Tedy mne strašíš sny, a viděními děsíš mne,
15Tak že sobě zvoluje zaškrcení duše má, a smrt nad život.
16Mrzí mne, nebuduť déle živ. Poodstupiž ode mne, nebo marní jsou dnové moji.
17Co jest člověk, že ho sobě tak vážíš, a že tak o něj pečuješ?
18A že ho navštěvuješ každého jitra, a každé chvíle jej zkušuješ?
19Dokudž se neodvrátíš ode mne, a nedáš mi aspoň polknouti mé sliny?
20Zhřešil jsem, což mám učiniti, ó strážce lidský? Proč jsi mne položil za cíl sobě, tak abych sám sobě byl břemenem?
21Nýbrž proč neodejmeš přestoupení mého, a neodpustíš nepravosti mé? Nebo již v zemi lehnu. Potom bys mne i pilně hledal, nebude mne.
Jób 7
1Což není na smrtelného člověka na zemi vložena povinnost služby a nejsou jeho dny jako dny najatého dělníka?
2Jako otrok baží po stínu a jako najatý dělník čeká na svou mzdu,
3⌈tak jsem pro sebe dostal do dědictví⌉ měsíce nicoty a noci trápení mi přidělili.
4Kdybych ulehl, řeknu: Kdy vstanu a kdy se nachýlí večer? Tak se nasytím svým neklidem až do rozednění.
5Mé tělo obléklo larvy a chumáče prachu, kůže mi popraskala a zhnisala.
6Mé dny byly rychlejší než tkalcovský člunek a pominuly v beznaději.
7Pamatuj, že můj život je jen vítr; mé oko neuvidí znovu blaho.
8Nebude mě sledovat oko toho, který mě vidí; tvé oči budou po mně pátrat, ale já už tu nebudu.
9Pominul oblak a zmizel; tak ani ten, kdo sestupuje do podsvětí, už nevyjde.
10Nenavrátí se už domů, jeho domov už jej nezpozoruje.
11Ani já nezadržím svá ústa, promluvím ⌈v tísni svého ducha,⌉ přemýšlet budu ⌈v hořkosti své duše.⌉
12Cožpak jsem moře či drak, že nade mnou musíš ustanovit stráž?
13Kdybych řekl: Potěší mě má pohovka, má postel mě unese při mém stěžování,
14ty mě vyděsíš sny, viděními mě ohromíš.
15⌈Tu si má duše zvolila zardoušení, ano, smrt, raději než mé kosti.⌉
16Pohrdám tím, nebudu žít navěky; ⌈nech mě být,⌉ vždyť mé dny jsou marnost.
17Co je smrtelný člověk, že si ho ceníš a že si ho všímáš?
18Navštěvuješ ho každé ráno, neustále jej budeš zkoušet.
19⌈Jak dlouho⌉ ode mne neodvrátíš pohled, ⌈nenecháš mě aspoň spolknout⌉ slinu?
20Pokud bych zhřešil, co tím provedu tobě, strážci člověka? Proč jsi mě pro sebe určil za terč, až jsem se stal břemenem sám sobě?
21A co že neodpustíš mé přestoupení a neodejmeš mou zvrácenost? ⌈Vždyť nyní ulehnu do prachu;⌉ budeš mě usilovně hledat, ale já už tu nebudu.
Porozumění Kralická vs ČSP v Jób 7
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Jób 7 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Jób 7:16
"Mrzí mne, nebuduť déle živ. Poodstupiž ode mne, nebo marní jsou dnové moji."
"Pohrdám tím, nebudu žít navěky; ⌈nech mě být,⌉ vždyť mé dny jsou marnost."
