Jeremiáš 37

¹Potom kraloval král Sedechiáš syn Joziášův místo Koniáše syna Joakimova, kteréhož ustanovil králem Nabuchodonozor král Babylonský v zemi Judské.

²Ale neposlouchal on, ani služebníci jeho, ani lid té země slov Hospodinových, kteráž mluvil skrze Jeremiáše proroka.

³Ač byl poslal Sedechiáš Jehuchale syna Selemiášova a Sofoniáše syna Maaseiášova, kněze, k Jeremiášovi proroku, aby řekli: Modl se medle za nás Hospodinu Bohu našemu.

⁴Nebo Jeremiáš ještě bydlil svobodně u prostřed lidu, aniž ho ještě byli dali do žaláře.

⁵A vojsko Faraonovo bylo vytáhlo z Egypta; (nebo uslyšavše Kaldejští, kteříž oblehli byli Jeruzalém, pověst o nich, odtrhli od Jeruzaléma).

⁶Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, řkoucí:

⁷Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Takto rcete králi Judskému, kterýž vás poslal ke mně, abyste se radili se mnou: Aj, vojsko Faraonovo, kteréž potáhne vám na pomoc, navrátí se zase do země své Egyptské.

⁸Kaldejští pak navrátí se zase, a bojovati budou proti městu tomuto, a vezmouce je, vypálí je ohněm.

⁹Takto praví Hospodin: Nesvoďte sami sebe, říkajíce: Konečně odtrhnou od nás Kaldejští, neboť neodtrhnou.

¹⁰Nýbrž byste pobili všecko vojsko Kaldejských bojujících s vámi, tak že by pozůstali z nich toliko ranění, tiť z stanů svých povstanou, a toto město ohněm vypálí.

¹¹Stalo se pak, když odtrhlo vojsko Kaldejské od Jeruzaléma před vojskem Faraonovým,

¹²Že vycházel Jeremiáš z Jeruzaléma, jíti chtěje do země Beniaminovy, aby tak vynikl z prostředku lidu.

¹³Když pak byl v bráně Beniaminské, byl tu hejtman nad stráží, jménem Jiriáš syn Selemiáše, syna Chananiášova, kterýž jal Jeremiáše proroka, řka: K Kaldejským ty ustupuješ.

¹⁴Jemuž řekl Jeremiáš: Není pravda, neustupujiť já k Kaldejským. Ale nechtěl ho slyšeti, nýbrž jal Jiriáš Jeremiáše, a dovedl jej k knížatům.

¹⁵Tedy rozhněvavše se knížata na Jeremiáše, ubili jej, a dali jej do vězení, do domu Jonatana písaře; nebo z něho byli udělali žalář.

¹⁶Když pak vešel Jeremiáš do té jámy a do sklípků jejích, a seděl tam Jeremiáš mnoho dní.

¹⁷Teprv poslav král Sedechiáš, vzal jej, a tázal se ho král v domě svém tajně, řka: Stalo-li se slovo od Hospodina? Jemuž řekl Jeremiáš: Stalo. Potom řekl: V ruku krále Babylonského vydán budeš.

¹⁸Při tom řekl Jeremiáš králi Sedechiášovi: Coť jsem zavinil aneb služebníkům tvým, aneb lidu tomuto, že jste mne dali do žaláře tohoto?

¹⁹A kdež jsou proroci vaši, kteříž prorokují vám, říkajíce: Nepřitáhneť král Babylonský na vás, ani na zemi tuto?

²⁰Nyní tedy slyš, žádám, pane můj králi, nechť, prosím, místo má před tebou pokorná prosba má; nedopouštěj mne zase voditi do domu Jonatana písaře, abych tam neumřel.

²¹I přikázal král Sedechiáš, aby vsadili Jeremiáše do síně stráže, a dávali jemu pecník chleba na den z ulice pekařů, dokudž by nebyl vytráven všecken chléb v městě. A tak seděl Jeremiáš v síni stráže.

Jeremiáš 37

¹Namísto Konjáše, syna Jójakímova, kraloval král Sidkijáš, syn Jóšijášův, kterého ustanovil králem v judské zemi babylonský král Nebúkadnesar.

²Ani on, jeho otroci ani lid země neposlouchali Hospodinova slova, která mluvil prostřednictvím proroka Jeremjáše.

³Král Sidkijáš poslal Júkala, syna Šelemjášova, a kněze Sefanjáše, syna Maasejášova, k proroku Jeremjášovi se slovy: Modli se za nás, prosím, k Hospodinu, našemu Bohu.

⁴(Tehdy Jeremjáš ⌈vcházel a vycházel⌉ mezi lidem; ještě ho nedali do vězení.

⁵Mezitím faraonovo vojsko vytáhlo z Egypta. Když ⌈o nich⌉ Chaldejci, kteří obléhali Jeruzalém, uslyšeli zprávu, odtáhli od Jeruzaléma.)

⁶Potom se stalo k proroku Jeremjášovi Hospodinovo slovo:

⁷Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Toto řekněte judskému králi, který vás poslal ke mně, abyste se mě dotázali: Hle, faraonovo vojsko, které vám táhne na pomoc, se navrátí do své země, do Egypta.

⁸Chaldejci se navrátí zpět, budou proti tomuto městu bojovat, dobudou ho a spálí ho ohněm.

⁹Toto praví Hospodin: ⌈Nepodvádějte své duše⌉ slovy: Chaldejci od nás jistě odtáhnou, protože neodtáhnou.

¹⁰I kdybyste pobili celé chaldejské vojsko, které vede proti vám válku a zůstali by v něm jen probodení muži, všichni ve svých stanech povstanou a spálí toto město ohněm.

¹¹Stalo se, když chaldejské vojsko odtáhlo před faraonovým vojskem od Jeruzaléma,

¹²že Jeremjáš vyšel z Jeruzaléma, aby šel do Benjamínovy země a tam ⌈obdržel svůj podíl vlastnictví mezi lidem.⌉

¹³Když ⌈byl v Benjamínově bráně,⌉ stál tam ⌈vrchní dozorce⌉ jménem Jirijáš, syn Šelemjášův, vnuk Chananjášův. Ten proroka Jeremjáše chytil se slovy: ⌈Ty chceš zběhnout⌉ ke Chaldejcům!

¹⁴Jeremjáš řekl: To je lež! Nechci zběhnout ke Chaldejcům. Ale neposlouchali ho. Jirijáš Jeremjáše chytil a přivedl ho ke knížatům.

¹⁵Knížata se na Jeremjáše rozhněvala; zbila ho a dala ho do vězení, do domu písaře Jónatana, protože z něj udělala věznici.

¹⁶Jeremjáš se tedy dostal do žaláře, do kobky. Tam Jeremjáš pobyl ⌈mnoho dní.⌉

¹⁷Potom pro něj král Sidkijáš poslal a přijal ho. Král se ho ve svém paláci tajně zeptal: Máš slovo od Hospodina? Jeremjáš řekl: Mám. A řekl: Budeš vydán do ruky babylonského krále.

¹⁸Pak Jeremjáš králi Sidkijášovi řekl: Čím jsem zhřešil proti tobě, proti tvým otrokům a proti tomuto lidu, že jste mě dali do věznice?

¹⁹Kde jsou vaši proroci, kteří vám prorokovali, že babylonský král nepřitáhne proti vám ani proti této zemi?

²⁰Nyní, prosím, slyš, můj pane a králi! Kéž před tebe přijde moje úpěnlivá prosba! Neposílej mě zpět do domu písaře Jónatana, abych tam nezemřel.

²¹Král Sidkijáš přikázal, aby ponechali Jeremjáše na nádvoří stráží a aby mu dávali na den bochník chleba z pekařské ulice, dokud ve městě nedojde všechen chléb. Jeremjáš tedy pobýval na nádvoří stráží.