Jeremiáš 38

¹Slyšel pak Sefatiáš syn Matanův, a Gedaliáš syn Paschurův, a Juchal syn Selemiášův, a Paschur syn Malkiášův slova, kteráž Jeremiáš mluvil ke všemu lidu, řka:

²Takto praví Hospodin: Kdo by zůstal v městě tomto, zahyne mečem, hladem aneb morem, ale kdož by vyšel k Kaldejským, že bude živ, a že bude míti život svůj místo kořisti, a živ zůstane.

³Takto praví Hospodin: Jistotně vydáno bude město toto v ruku vojska krále Babylonského, a vezme je.

⁴Protož řekla ta knížata králi: Nechť jest usmrcen muž ten, poněvadž zemdlívá ruce mužů bojovných, pozůstalých v městě tomto, i ruce všeho lidu, mluvě jim slova taková; nebo muž ten nikoli neobmýšlí pokoje lidu tomuto, ale zlé.

⁵Tedy řekl král Sedechiáš: Aj, v ruce vaší jest, neboť král zhola nic nemůže proti vám.

⁶I vzali Jeremiáše, kterýž byl v síni stráže, a uvrhli jej do jámy Malkiášovy, syna králova, a spustili Jeremiáše po provazích. V té pak jámě nebylo nic vody, ale bláto, tak že Jeremiáš tonul v tom blátě.

⁷Ale jakž uslyšel Ebedmelech Mouřenín, dvořan, kterýž byl v domě královském, že dali Jeremiáše do té jámy, (král pak seděl v bráně Beniaminské),

⁸Hned vyšel Ebedmelech z domu královského, a mluvil s králem, řka:

⁹Pane můj, králi, zle učinili muži tito všecko, což učinili Jeremiášovi proroku, že jej uvrhli do té jámy; neboť by byl umřel i na prvním místě hladem, poněvadž již není žádného chleba v městě.

¹⁰Protož poručil král Ebedmelechovi Mouřenínu, řka: Vezmi s sebou odsud třidceti mužů, a vytáhni Jeremiáše proroka z té jámy, prvé než by umřel.

¹¹Tedy vzal Ebedmelech ty muže s sebou, a všel do domu královského pod pokladnici, a nabral starých hadrů strhaných, hadrů, pravím, zkažených, kteréž spustil k Jeremiášovi do té jámy po provazích.

¹²A řekl Ebedmelech Mouřenín Jeremiášovi: Nu, podlož ty staré, strhané hadry a zkažené pod paže rukou svých s provazy. I učinil tak Jeremiáš.

¹³Takž vytáhli Jeremiáše po provazích, a dobyli jej z té jámy. I seděl Jeremiáš v síni stráže.

¹⁴Potom poslav král Sedechiáš, vzal Jeremiáše proroka k sobě do třetího průchodu, kterýž byl při domu Hospodinovu, a řekl král Jeremiášovi: Zeptám se tebe na něco, netaj přede mnou ničehož.

¹⁵I řekl Jeremiáš Sedechiášovi: Oznámím-liť, zdaliž mne konečně neusmrtíš? A poradím-liť, neuposlechneš mne.

¹⁶Tedy přisáhl král Sedechiáš Jeremiášovi tajně, řka: Živť jest Hospodin, kterýž učinil nám život tento, že tě neusmrtím, aniž tě vydám v ruku mužů těch, kteříž hledají bezživotí tvého.

¹⁷I řekl Jeremiáš Sedechiášovi: Takto praví Hospodin Bůh zástupů, Bůh Izraelský: Jestliže dobrovolně vyjdeš k knížatům krále Babylonského, i duše tvá živa bude, i město toto nebude vypáleno ohněm, a tak živ zůstaneš ty i dům tvůj.

¹⁸Jestliže pak nevyjdeš k knížatům krále Babylonského, jistě že vydáno bude město toto v ruku Kaldejských, a vypálí je ohněm, ano i ty neznikneš ruky jejich.

¹⁹Tedy řekl král Sedechiáš Jeremiášovi: Velmi se bojím Židů, kteříž ustoupili k Kaldejským, aby mne snad nevydali v ruku jejich, i učinili by sobě ze mne posměch.

²⁰Ale Jeremiáš řekl: Nevydadí. Uposlechni, prosím, hlasu Hospodinova, o kterémž já mluvím tobě, a bude dobře tobě, i duše tvá živa bude.

²¹Jestliže pak nebudeš chtíti vyjíti, toto jest slovo to, kteréž mi ukázal Hospodin,

²²Že aj, všecky ženy, kteréž pozůstaly v domě krále Judského, přivedeny budou knížatům krále Babylonského, a samyť říkati budou: Nabádaliť jsou tě, a obdrželi na tobě ti, kteříž tě troštovali pokojem; uvázlyť v bahně nohy tvé, a nazpět obráceny.

²³Všecky také manželky tvé i syny tvé dovedou k Kaldejským, i ty sám neznikneš ruky jejich, ale rukou krále Babylonského jat budeš, a město toto vypálíš ohněm,

²⁴Tedy řekl Sedechiáš Jeremiášovi: Žádný ať neví o věcech těchto, abys neumřel.

²⁵Pakli uslyšíce knížata, že jsem mluvil s tebou, přišli by k tobě, a řekliť by: Oznam medle nám, cos mluvil s králem, netaj před námi, a neusmrtíme tě, a co mluvil s tebou král?

²⁶Tedy rci jim: Předkládal jsem poníženou a pokornou prosbu svou před krále, aby mne nedal zase voditi do domu Jonatanova, abych tam neumřel.

²⁷I sešla se všecka knížata k Jeremiášovi, aby se ho tázali. Kterýžto oznámil jim podlé toho všeho, jakž přikázal král. Takž mlčkem odešli od něho, když nebylo slyšeti o té věci.

²⁸Jeremiáš pak seděl v síni stráže až do toho dne, v němž dobyt jest Jeruzalém, kdežto byl, když dobýván byl Jeruzalém.

Jeremiáš 38

¹Šefatjáš, syn Matánův, Gedaljáš, syn Pašchúrův, Júkal, syn Šelemjášův a Pašchúr, syn Malkijášův, slyšeli slova, která mluvil Jeremjáš ke všemu lidu:

²Toto praví Hospodin: Ten, kdo zůstane v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem, ale ten, kdo vyjde ke Chaldejcům, bude žít; ⌈kořistí se mu stane jeho duše⌉ a bude žít.

³Toto praví Hospodin: Toto město bude jistě vydáno do moci vojska babylonského krále a dobude ho.

⁴Nato knížata řekla králi: Ať je tento muž konečně usmrcen, neboť takto oslabuje ruce bojovníků, kteří v tomto městě zůstali, a ruce všeho lidu, když k nim mluví taková slova. Vždyť tento muž nehledá pro tento lid pokoj, ale zlo.

⁵Král Sidkijáš řekl: Hle, je ve vaší ruce, protože král ⌈proti vám nic nezmůže.⌉

⁶Vzali Jeremjáše a hodili ho do cisterny královského syna Malkijáše, která byla na nádvoří stráží; spustili Jeremjáše po provaze. V cisterně nebyla voda, ale jen bahno, takže se Jeremjáš v bahně topil.

⁷Kúšijec Ebedmelek, dvorní úředník, který byl v královském paláci, uslyšel, že Jeremjáše dali do cisterny. Král seděl v té době v Benjamínově bráně.

⁸Ebedmelek odešel z královského paláce a promluvil ke králi:

⁹Můj pane a králi, zle jednali tito muži ve všem, co spáchali vůči proroku Jeremjášovi, že ho hodili do cisterny. Zemře tam hladem, protože ve městě už není chléb.

¹⁰Nato král Kúšijci Ebedmelekovi přikázal: Vezmi s sebou odsud třicet mužů a vyndej proroka Jeremjáše z cisterny, dříve nežli zemře.

¹¹Ebedmelek vzal s sebou muže, vešel ⌈dolů do skladu⌉ v královském paláci, vzal odtamtud ⌈obnošené a roztrhané hadry⌉ a spustil je po provaze Jeremjášovi do cisterny.

¹²Kúšijec Ebedmelek Jeremjášovi řekl: Polož si, prosím, obnošené a roztrhané hadry ⌈do podpaží⌉ pod provazy. Jeremjáš to udělal.

¹³Vytáhli Jeremjáše na provazech a vyndali ho z cisterny. Jeremjáš opět pobýval na nádvoří stráží.

¹⁴Král Sidkijáš poslal pro proroka Jeremjáše a nechal si ho přivést ke třetímu vchodu, který byl v Hospodinově domě. Král Jeremjášovi řekl: Ptám se tě na slovo. Nic přede mnou nezatajuj.

¹⁵Jeremjáš Sidkijášovi řekl: Cožpak mě určitě nedáš usmrtit, když ti ho oznámím? A když ti poradím, neposlechneš mě.

¹⁶Král Sidkijáš Jeremjášovi tajně přísahal: Živ je Hospodin, který nám ⌈dal tento život,⌉ že tě nedám usmrtit, a že tě nevydám do ruky těchto mužů, kteří usilují o tvůj život.

¹⁷Jeremjáš řekl Sidkijášovi: Toto praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: Jestliže opravdu vyjdeš ke knížatům babylonského krále, tvá duše bude žít, toto město nebude spáleno ohněm a budeš žít ty i tvůj dům.

¹⁸Jestliže však ke knížatům babylonského krále nevyjdeš, toto město bude vydáno do ruky Chaldejců a spálí ho ohněm; ani ty neunikneš z jejich ruky.

¹⁹Král Sidkijáš Jeremjášovi řekl: Bojím se Judejců, kteří přeběhli ke Chaldejcům, že mě vydají do jejich ruky a budou se mi posmívat.

²⁰Jeremjáš řekl: Nevydají. Poslechni, prosím, Hospodina, ohledně toho, co ti říkám. ⌈Povede se ti dobře⌉ a tvoje duše bude žít.

²¹Jestliže se zdráháš vyjít, toto je slovo, které mi Hospodin ukázal:

²²Hle, všechny ženy, které zůstaly v paláci judského krále, budou vyvedeny ke knížatům babylonského krále a budou říkat: Tví ⌈důvěrní přátelé⌉ tě naváděli a přemohli tě. ⌈Tvoje nohy jsou ponořeny do bahna, oni se stáhli zpět.⌉

²³Všechny tvé ženy a tvé syny vyvedou ke Chaldejcům, a ty jim neunikneš, ale budeš chycen ⌈babylonským králem⌉ a toto město bude spáleno ohněm.

²⁴Sidkijáš Jeremjášovi řekl: Ať se o ⌈těchto slovech⌉ nikdo nedozví, ⌈abys nezemřel.⌉

²⁵Když se knížata doslechnou, že jsem s tebou mluvil, přijdou k tobě a řeknou ti: Oznam nám, co jsi povídal králi? Nic před námi nezatajuj, ⌈ať tě nedáme usmrtit.⌉ A co povídal král tobě?

²⁶-- pak jim řekni: ⌈Předložil jsem⌉ před krále svoji úpěnlivou prosbu, aby mě neposílal zpět do Jónatanova domu, abych tam nezemřel.

²⁷Všechna knížata přišla k Jeremjášovi a vyptávala se ho. On jim oznámil všechna ta slova, která mu přikázal král. Umlkla tedy před ním, protože se o té věci nikdo nedoslechl.

²⁸Jeremjáš pobýval na nádvoří stráží až do dne, kdy byl Jeruzalém dobyt. Stalo se, když byl Jeruzalém dobýván,