Izaiáš 41 Porovnání: Kralická vs ČSP
Izaiáš 41
1Umlknětež přede mnou ostrovové, a národové nechať se ssilí, nechať přistoupí, a tu ať mluví. Přistupmež spolu k soudu.
2Kdo vzbudil od východu spravedlivého, aby ho následoval? Kdo jemu podmanil národy, a způsobil, aby nad králi panoval, vydav je jako prach meči jeho, a jako plevy rozptýlené lučišti jeho?
3Sháněje se s nimi, prošel pokojně cestou, po níž nohama svýma nechodíval.
4Kdo to spravil a učinil, povolávaje rodin od počátku? Já Hospodin, první i poslední, já sám.
5Viděli ostrovové, a ulekli se, končiny země předěsily se, shromáždili se a sešli.
6Jeden druhému pomáhal, a bratru svému říkal: Posilň se.
7A tak posilňoval tesař zlatníka, vyhlazujícího kladivo tlučením na nákovadlí, říkaje: K sletování toto dobré jest. I utvrdil to hřebíky, aby se nepohnulo.
8Ale ty, Izraeli služebníče můj, ty Jákobe, kteréhož jsem vyvolil, símě Abrahama, přítele mého,
9Ty, kteréhož jsem vychvátil od končin země, nýbrž pominuv přednějších jejich, povolal jsem tě, řka tobě: Služebník můj jsi, vyvolil jsem tě, aniž jsem zavrhl tebe.
10Nebojž se, nebo jsem já s tebou; nestrachujž se, nebo já jsem Bůh tvůj. Posilním tě, a pomáhati budu tobě, a podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své.
11Aj, zastydí se, a zahanbeni budou všickni, kteříž se zlobí proti tobě; v nic obráceni budou, a zahynou ti, kteříž tobě odporují.
12Hledal-li bys jich, nenalezneš jich. Ti, kteříž se s tebou nesnadní, v nic obráceni budou, a na nic přijdou ti, jenž s tebou válčí.
13Nebo já, Hospodin Bůh tvůj, ujal jsem tě za tvou pravici, a pravímť: Neboj se, já tobě pomáhati budu.
14Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova, já spomáhati budu tobě, praví Hospodin, a vykupitel tvůj, Svatý Izraelský.
15Aj, učinil jsem tě jako smyk i s zuby novými po obou stranách; pomlátíš hory, a zetřeš je, a s pahrbky jako s plevami naložíš.
16Převěješ je, v tom je vítr zachvátí, a vicher rozptýlí, ty pak plésati budeš v Hospodinu, v Svatém Izraelském chlubiti se budeš.
17Chudé a nuzné, kteříž hledají vody, an jí není, jejichž jazyk žízní prahne, já Hospodin vyslyším, já Bůh Izraelský neopustím jich.
18Vyvedu na vysokých místech řeky, a u prostřed rovin studnice; obrátím poušť v jezero vod, a zemi vyprahlou v prameny vod.
19Nasadím na poušti cedrů, výborných cedrů, myrtoví, a olivoví; vysadím poušť jedlovím, jilmem, též i pušpanem,
20Aby viděli, a poznali, a rozvažujíce, srozuměli, že to ruka Hospodinova učinila, a Svatý Izraelský že to stvořil.
21Veďte při svou, praví Hospodin, ukažte mocné důvody své, dí král Jákobův.
22Nechať přistoupí, a nechť nám oznámí to, což se státi má. Věci prvé stalé oznamte, abychom povážili v srdci svém, a poznali cíl jejich, aneb aspoň co jest budoucího, povězte nám.
23Oznamte, co se budoucně státi má, a poznáme, že bohové jste. Pakli, učiňte něco dobrého neb zlého, abychom se děsili, když bychom to viděli spolu.
24Aj, vy naprosto nic nejste, a dílo vaše tolikéž nic není; protož ohavnýť jest, kdo vás zvoluje.
25Vzbudím od půlnoci, ten přitáhne, od východu slunce, ten svolá ve jménu mém, a oboří se na knížata jako na bláto, a pošlapá je jako hrnčíř hlinu.
26Kdo oznámí od počátku, abychom věděli, aneb od starodávna, abychom řekli: Práv jest? Naprosto žádného není, kdo by oznámil, aniž jest kdo, ješto by se dal slyšeti, aneb ješto by slyšel řeči vaše.
27Já jsem první, kterýž Sionu předpovídám: Aj, aj, teď jsou; a Jeruzalému: Zvěstovatele potěšených věcí dám.
28Nebo vidím, že není žádného, není žádného mezi nimi rozumného; ač se jich otazuji, však neodpovídají slova.
29Aj, všickni ti jsou marnost, za nic nestojí dílo jejich, vítr a daremní věc jsou slitiny jejich.
Izaiáš 41
1Tiše ⌈mi naslouchejte,⌉ ostrovy, a národy ať obnoví svou sílu. Ať se přiblíží, pak ať promluví. Přistupme spolu k soudu.
2Kdo vzbudil vítěze od východu? ⌈Kdo ho řádně povolá do své služby?⌉ Vydá mu národy a nechá ho pošlapat krále, dá je jako prach jeho meči, jako odvívané stéblo jeho luku.
3Bude je pronásledovat, bude táhnout v pokoji, na stezku nohama nevstoupí.
4Kdo to udělal a způsobil? Ten, kdo povolává generace od počátku. Já, Hospodin, jsem první, a také u posledních já budu.
5Ostrovy to viděly a bály se, končiny země se budou třást, přiblíží se a přijdou.
6Jeden bude pomáhat druhému a řekne svému bratru: Buď silný!
7Tak posiluje řemeslník zlatníka, ten, kdo vyhlazuje kladivem, toho, kdo buší do kovadliny, říkaje o spoji: Je to dobré. A upevní to hřebíky, takže se to nepohne.
8Ale ty, Izraeli, můj otroku, Jákobe, kterého jsem vyvolil, semeno ⌈mého přítele Abrahama,⌉
9ty, kterého jsem uchopil z končin země a povolal z jejích odlehlých míst -- tobě jsem řekl: Ty jsi můj otrok! Vyvolil jsem tě a nezavrhl jsem tě.
10Neboj se, protože já jsem s tebou, nehleď ustrašeně, protože já jsem tvůj Bůh. Budu tě posilovat, ano, budu ti pomáhat a držet tě svou spravedlivou pravicí.
11Hle, budou se stydět a budou zahanbeni všichni, kteří proti tobě planou hněvem, stanou se ničím a zahynou tvoji odpůrci.
12Budeš je hledat a nenalezneš ty, kdo se s tebou hádají. Stanou se ničím a nebudou ti, kdo s tebou válčí.
13Protože já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který drží tvoji pravici a říká ti: Neboj se, já ti budu pomáhat.
14Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova, já ti budu pomáhat, ⌈je Hospodinův výrok. Tvůj vykupitel je Svatý Izraele.⌉
15Hle, učinil jsem tě novým oboustranným mláticím smykem. Budeš mlátit hory a rozdrtíš je a návrší proměníš v plevy.
16Prověješ je a vítr je odnese, vichřice je rozptýlí. Ty však budeš jásat v Hospodinu, budeš se chlubit Svatým Izraele.
17Nuzní a chudí hledají vodu, ale žádná není. Jejich jazyk je vyprahlý žízní. Já, Hospodin, jim odpovím, já, Bůh Izraele, je neopustím.
18Otevřu na holých návrších řeky a uprostřed plání prameny; proměním pustinu v jezero vod a zemi bezvodou ve vodní zdroje.
19Dám vyrůst v pustině cedru a akácii, myrtoví a plané olivě, v Arabě vysadím cypřiš a jilm spolu se zimostrázem.
20Aby viděli a poznali, zvážili a společně pochopili, že ruka Hospodinova to učinila a Svatý Izraele to stvořil.
21Předložte svůj spor, praví Hospodin, přineste své pádné argumenty, praví král Jákobův.
22Ať je přinesou a oznámí nám, co se má přihodit. Oznamte, co jsou ty dřívější věci, ať si to vezmeme k srdci a poznáme jejich konec, nebo nám zvěstujte věci přicházející.
23Oznamte, co má přijít potom, a poznáme, že jste bohové. Také vykonejte něco dobrého nebo zlého, ať na to s hrůzou hledíme a společně to spatříme.
24Hle, nejste nic a vaše skutky nejsou na nic. Ohavností je ten, kdo si vyvolí vás.
25Vzbudil jsem vítěze od severu a přišel -- od východu slunce ten, kdo ⌈bude vzývat mé jméno.⌉ ⌈Podupe správce jako hlínu,⌉ jako hrnčíř bude šlapat bláto.
26Kdo to oznámil od počátku, abychom to věděli, a odedávna, abychom se ptali: Má pravdu? Avšak nikdo nic neoznámil, ano, nikdo nic nezvěstoval a nikdo neslyšel vaše řeči.
27Já jsem první, kdo mluvil k Sijónu, a hle, zde jsou. Jeruzalému dám svého zvěstovatele.
28Podíval jsem se a není nikdo, není mezi nimi rádce, aby odpověděli, když se jich zeptám.
29Hle, jsou samá špatnost, jejich díla jsou nicota, jejich modly jsou větrem a marností.
Porozumění Kralická vs ČSP v Izaiáš 41
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Izaiáš 41 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Izaiáš 41:16
"Převěješ je, v tom je vítr zachvátí, a vicher rozptýlí, ty pak plésati budeš v Hospodinu, v Svatém Izraelském chlubiti se budeš."
"Prověješ je a vítr je odnese, vichřice je rozptýlí. Ty však budeš jásat v Hospodinu, budeš se chlubit Svatým Izraele."
