Ezechiel 13

¹I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²Synu člověčí, prorokuj proti prorokům Izraelským, kteříž prorokují, a rci prorokujícím z srdce svého: Slyšte slovo Hospodinovo:

³Takto praví Panovník Hospodin: Běda prorokům bláznivým, kteříž následují ducha svého, ješto však nic neviděli.

⁴Podobni jsou liškám na pustinách proroci tvoji, Izraeli.

⁵Nevstupujete k mezerám, aniž děláte hradby okolo domu Izraelského, aby ostáti mohl v boji v den Hospodinův.

⁶Vídají marnost a hádání lživé. Říkají: Praví Hospodin, ješto jich neposlal Hospodin, a troštují lidi, aby jen utvrdili slovo své.

⁷Zdaliž vidění marného nevídáte, a hádání lživého nevypravujete? A říkáte: Praví Hospodin, ješto jsem já nemluvil.

⁸Pročež takto praví Panovník Hospodin: Proto že mluvíte marnost, a vídáte lež, protož aj, já jsem proti vám, praví Panovník Hospodin.

⁹Nebo bude ruka má proti prorokům, kteříž vídají marnost a hádají lež. V losu lidu mého nebudou, a v popisu domu Izraelského nebudou zapsáni, aniž do země Izraelské vejdou. I zvíte, že já jsem Panovník Hospodin,

¹⁰Proto, proto že v blud uvedli lid můj, říkajíce: Pokoj, ješto nebylo žádného pokoje. Jeden zajisté ustavěl stěnu hliněnou, a jiní obmítali ji vápnem ničemným.

¹¹Rciž těm, kteříž obmítají vápnem ničemným: I však to padne. Přijde příval rozvodnilý, a vy, kamenové krupobití velikého, spadnete, a vítr bouřlivý roztrhne ji.

¹²A aj, když padne ta stěna, zdaliž vám nebude řečeno: Kdež jest to obmítání, jímž jste obmítali?

¹³Protož takto praví Panovník Hospodin: Roztrhnu ji, pravím, větrem bouřlivým v prchlivosti své, a příval rozvodnilý v hněvě mém přijde, a kamení krupobití velikého v prchlivosti mé k vyhlazení jí.

¹⁴Nebo rozbořím stěnu tu, kterouž jste obmetali vápnem ničemným, a porazím ji na zem, tak že odkryt bude grunt její. I padne, a zkaženi budete u prostřed ní, a zvíte, že já jsem Hospodin.

¹⁵A tak vykonaje prchlivost svou na té stěně, a na těch, kteříž ji obmítají vápnem ničemným, dím vám: Není více té stěny, není ani těch, kteříž ji obmítali,

¹⁶Totiž proroků Izraelských, kteříž prorokují Jeruzalému, a ohlašují jemu vidění pokoje, ješto není žádného pokoje, praví Panovník Hospodin.

¹⁷Ty pak, synu člověčí, obrať tvář svou k dcerám lidu svého, kteréž prorokují z srdce svého, a prorokuj i proti nim.

¹⁸A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Běda těm, kteréž šijí polštáříky pod všeliké lokty rukou lidu mého, a dělají kukly na hlavu všeliké postavy, aby lovily duše. Zdaliž loviti máte duše lidu mého, abyste se živiti mohly?

¹⁹Nebo zlehčujete mne u lidu mého pro hrst ječmene a pro kus chleba, umrtvujíce duše, kteréž neumrou, a obživujíce duše, kteréž živy nebudou, lhouce lidu mému, kteříž poslouchají lži.

²⁰Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dám se v polštáříky vaše, jimiž vy lovíte tam duše, abyste je oklamaly. Nebo strhnu je s ramenou vašich, a propustím duše, duše, kteréž vy lovíte, abyste je oklamaly.

²¹I strhnu kukly vaše, a vytrhnu lid svůj z ruky vaší, tak abyste jich nemohly více loviti, i zvíte, že já jsem Hospodin;

²²Proto že kormoutíte srdce spravedlivého lžmi, ješto jsem já ho nekormoutil, a posilujete rukou bezbožného, aby se neodvrátil od zlé cesty své, obživujíce jej.

²³Protož nebudete vídati marnosti, a s hádáním nebudete se obírati více; nebo vytrhnu lid svůj z ruky vaší, i zvíte, že já jsem Hospodin.

Ezechiel 13

¹I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

²Lidský synu, prorokuj proti izraelským prorokům, kteří prorokují. Řekneš těm, kteří prorokují ze svého srdce: Slyšte Hospodinovo slovo.

³Toto praví Panovník Hospodin: Běda těm bláznivým prorokům, kteří jdou za svým duchem, aniž by viděli.

⁴Jako lišky v troskách jsou tví proroci, Izraeli.

⁵⌈Nevstoupili jste do trhlin a nezazdívali jste zeď domu izraelského,⌉ aby obstál v boji v den Hospodinův.

⁶Viděli klam a lživou věštbu, ti, kdo říkají: Hospodinův výrok. Hospodin je neposlal, a přece očekávali na potvrzení slova.

⁷Cožpak jste neviděli klamné vidění a nepronesli jste lživou věštbu? Říkáte: Hospodinův výrok, a já jsem přitom nepromluvil.

⁸Proto praví Panovník Hospodin toto: Jelikož mluvíte klam a vidíte lež, proto hle, já jsem proti vám, je výrok Panovníka Hospodina.

⁹Má ruka bude proti těm prorokům, kteří vidí klam a kteří věští lež. Nebudou v důvěrném společenství mého lidu, nebudou zapsáni v zápisu domu izraelského ani nevejdou na izraelskou půdu. ⌈I poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.⌉

¹⁰Jelikož a protože zmátli můj lid slovy: ⌈Pokoj! Ale žádný pokoj není.⌉ On staví stěnu a hle, oni ji omítají omítkou.

¹¹Řekni těm, kdo omítají omítkou: Spadne to. Přišel ⌈přívalový déšť a vy, kameny jako krupobití,⌉ spadnete a bouřlivý vítr to prolomí.

¹²A hle, ta zeď spadla. Cožpak vám neřeknou: Kde je ta omítka, kterou jste omítali?

¹³Proto praví Panovník Hospodin toto: Prolomím to bouřlivým větrem ve své zlobě, přijde i přívalový déšť v mém hněvu a krupobití kamenů v zlobě, abych s tím skoncoval.

¹⁴Zbořím tu zeď, kterou jste omítali omítkou, srazím ji k zemi a bude odhalen její základ, spadne a vy pominete uprostřed ní. I poznáte, že já jsem Hospodin.

¹⁵Tehdy dovrším svou zlobu proti zdi a proti těm, kdo ji omítají omítkou, a řeknu vám: Už není ta zeď ani ti, kdo ji omítali,

¹⁶izraelští proroci, kteří prorokovali o Jeruzalému a kteří pro něho viděli vidění pokoje. Žádný pokoj však není, je výrok Panovníka Hospodina.

¹⁷A ty, lidský synu, ⌈nastav svou tvář⌉ proti dcerám svého lidu, které ⌈prorokují ze svého srdce,⌉ a prorokuj proti nim.

¹⁸Řekneš: Toto praví Panovník Hospodin: Běda těm, kdo splétají pásky na každé zápěstí a zhotovují kukly na hlavu každé velikosti, aby lovily duše. Budete lovit duše mého lidu a své duše zachováte při životě?

¹⁹Znesvětily jste mě před mým lidem za hrst ječmene a za kus chleba, abyste usmrtily duše, které nemají zemřít, a abyste darovaly život duším, které nemají žít, když obelháváte můj lid, který poslouchá lež.

²⁰Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, jsem proti vašim páskám, do kterých lovíte duše ⌈jako ptáky.⌉ Strhnu je z vašich paží a propustím ty duše, duše, které vy lovíte jako ptáky.

²¹Strhnu i vaše kukly a vysvobodím svůj lid z vaší ruky. Už nebudou úlovkem ve vaší ruce. I poznáte, že já jsem Hospodin.

²²Jelikož mučíte srdce spravedlivého klamem, ačkoliv já jsem mu nepůsobil bolest, aby se posilnila ruka ničemy, aby se neodvrátil od své zlé cesty, aby nebyl zachován při životě.

²³Proto už nebudete prorokovat klam a nebudete věštit věštbu, ale vysvobodím svůj lid z vaší ruky. I poznáte, že já jsem Hospodin.