Efezským 4 Porovnání: Kralická vs ČSP

Efezským 4

¹Prosímť tedy vás já vězeň v Pánu, abyste chodili tak, jakž hodné jest na to povolání, kterýmž povoláni jste,

²Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,

³Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.

⁴Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání svého.

⁵Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,

⁶Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.

⁷Ale jednomu každému z nás dána jest milost podlé míry obdarování Kristova.

⁸Protož dí: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.

⁹Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prvé do nejnižších stran země?

¹⁰Ten pak, kterýž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.

¹¹A onť dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné pak evangelisty, jiné pak pastýře a učitele,

¹²Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova,

¹³Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,

¹⁴Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;

¹⁵Ale upřímě se majíce v lásce, rosťme v toho všelijak, kterýž jest hlava, totiž v Krista.

¹⁶Z kteréhož všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podlé vnitřní moci v míru jednoho každého ouda, zrůst, jakž na tělo přísluší, béře, k vzdělání svému v lásce.

¹⁷A protož totoť pravím a osvědčuji skrze Pána, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,

¹⁸Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.

¹⁹Kteříž zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.

²⁰Ale vy ne tak jste se vyučili od Krista,

²¹Ač jestliže jste ho slyšeli, a o něm byli vyučeni, jakž jest pravda v Ježíšovi,

²²Totiž, žeť vám náleží složiti ono první obcování podlé toho starého člověka, rušícího se, podlé žádosti oklamávajících,

²³Obnoviti se pak duchem mysli své,

²⁴A obléci toho nového člověka, podlé Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.

²⁵Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek oudové.

²⁶Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.

²⁷Nedávejte místa ďáblu.

²⁸Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama, což dobrého jest, aby měl, z čeho uděliti nuznému.

²⁹Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale jestli jaká dobrá k vzdělání užitečnému, aby dala milost posluchačům.

³⁰A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmž znamenáni jste ke dni vykoupení.

³¹Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,

³²Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.

Efezským 4

¹Prosím vás tedy já, vězeň v Pánu, abyste vedli život hodný toho povolání, ⌈které jste obdrželi⌉,

²s veškerou pokorou a mírností, s trpělivostí se navzájem snášeli v lásce

³a usilovali zachovávat jednotu Ducha ve svazku pokoje.

⁴Je jedno tělo a jeden Duch, jakož jste byli i povoláni v jedné naději svého povolání;

⁵jeden Pán, jedna víra, jeden křest;

⁶jeden Bůh a Otec všech, ten ⌈nade všemi, skrze všechny a ve všech [nás]⌉.

⁷Ale každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.

⁸Proto praví: Vystoupil do výše, ⌈odvedl s sebou zajatce⌉ [a] dal dary lidem.

⁹Co jiného znamená vystoupil, než že [nejprve] i sestoupil ⌈do nejnižších částí země⌉?

¹⁰Ten, jenž sestoupil, je také ten, jenž vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno.

¹¹A on dal jedny apoštoly, jiné proroky, některé evangelisty, jiné pastýře a učitele,

¹²aby připravili svaté k dílu služby, k vybudování těla Kristova,

¹³dokud nedospějeme všichni k jednotě víry a plného poznání Syna Božího, v dospělého muže, v míru postavy Kristovy plnosti,

¹⁴abychom již více nebyli jako děti, zmítáni vlnami a hnáni každým větrem učení v lidské nestálosti, v chytráctví k ⌈nastražené cestě⌉ bludu,

¹⁵nýbrž abychom ⌈byli pravdiví v lásce a rostli⌉ všemi způsoby v toho, který je hlavou, v Krista.

¹⁶Z něho celé tělo, spojované a držené pohromadě ⌈pomocí každého kloubu podpory⌉, která je podle činnosti ⌈a míry⌉ jedné každé části, ⌈bere výživu pro svůj růst⌉ ke svému vybudování v lásce.

¹⁷Toto tedy pravím a dosvědčuji v Pánu, abyste již nežili tak, jako žijí pohané, v marnosti své mysli.

¹⁸Mají zatemněné myšlení a jsou odcizeni od Božího života pro nevědomost, která je v nich kvůli zatvrzelosti jejich srdce.

¹⁹Otupěli a oddali se bezuzdnosti, aby s nenasytností páchali každý druh nečistoty.

²⁰Vy však jste se ⌈o Kristu takto neučili⌉,

²¹pokud jste jej vskutku slyšeli a byli v něm vyučeni tak, jak je pravda v Ježíši,

²²že totiž máte odložit toho starého člověka, který žije podle dřívějšího způsobu života a hyne v klamných žádostech,

²³obnovovat se duchem své mysli

²⁴a obléknout toho nového člověka, který byl stvořen podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy.

²⁵Proto odložte lež a mluvte pravdu každý se svým bližním, neboť jsme údy ⌈téhož těla⌉.

²⁶Hněvejte se, a nehřešte; slunce ať nezapadá nad vaším hněvem.

²⁷Nedávejte místo Ďáblu.

²⁸Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje a dělá [vlastníma] rukama něco dobrého, aby měl co dávat tomu, kdo má nedostatek.

²⁹Z vašich úst ať nevychází žádné špatné slovo, nýbrž ⌈jen takové, které je⌉ dobré k potřebnému budování, aby dalo milost těm, kdo je slyší.

³⁰A nezarmucujte Ducha Svatého Božího, jímž jste byli zapečetěni ke dni vykoupení.

³¹Všechna hořkost, zuřivost, hněv, křik a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností.

³²Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní a ⌈odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil⌉ vám.