Deuteronomium 20

¹Když bys vytáhl na vojnu proti nepřátelům svým, a uzřel bys koně a vozy, a lid větší, nežli ty máš, neboj se jich, nebo Hospodin Bůh tvůj s tebou jest, kterýž tě vyvedl z země Egyptské.

²A když byste se již potýkati měli, přistoupí kněz, a mluviti bude k lidu,

³A dí jim: Slyš, Izraeli, vy jdete dnes k boji proti nepřátelům svým, nebudiž strašlivé srdce vaše, nebojte se a nestrachujte, ani se jich lekejte.

⁴Nebo Hospodin Bůh váš, kterýž jde s vámi, bojovati bude za vás proti nepřátelům vašim, aby zachoval vás.

⁵Potom mluviti budou hejtmané k lidu, řkouce: Jest-li kdo z vás, ješto vystavěl dům nový, a ještě nepočal bydliti v něm, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezahynul v bitvě, a někdo jiný aby nezačal bydliti v něm.

⁶A kdo jest, ješto štípil vinici, a ještě nepřišla k obecnému užívání, odejdi a navrať se k domu svému, aby snad nezahynul v bitvě, aby někdo jiný k obecnému užívání nepřivedl jí.

⁷A kdo jest, ješto by měl zasnoubenou manželku, a ještě by jí nepojal, odejdi a navrať se do domu svého, aby neumřel v boji, a někdo jiný nevzal jí.

⁸Přidadí i toto hejtmané, mluvíce k lidu, a řeknou: Kdo jest bázlivý a lekavého srdce, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezemdlil srdce bratří svých, jako jest srdce jeho.

⁹A když přestanou hejtmané mluviti k lidu, tedy představí lidu vůdce houfů.

¹⁰Když přitáhneš k některému městu, abys ho dobýval, podáš jemu pokoje.

¹¹Jestliže pokoj sobě podaný přijmou a otevrou tobě, všecken lid, kterýž by nalezen byl v něm, pod plat uvedeni jsouce, tobě sloužiti budou.

¹²Pakli by v pokoj s tebou nevešli, ale bojovali proti tobě, oblehneš je;

¹³A když by je Hospodin Bůh tvůj dal v ruku tvou, tedy zbiješ v něm ostrostí meče všecky pohlaví mužského.

¹⁴Ženy pak, dítky a hovada, i cožkoli bylo by v městě, všecky kořisti jeho rozbituješ sobě, a užívati budeš kořistí nepřátel svých, kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj.

¹⁵Tak učiníš všechněm městům daleko vzdáleným od tebe, kteráž nejsou z měst národů těchto.

¹⁶Z měst pak lidu toho, kterýž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, žádné duše živiti nebudeš,

¹⁷Ale dokonce vyhladíš je: Hetea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj,

¹⁸Aby vás neučili činiti vedlé všech ohavností svých, kteréž činí bohům svým, i hřešili byste proti Hospodinu Bohu svému.

¹⁹Když oblehneš město některé, za dlouhý čas dobývaje ho, abys je vzal, nezkazíš stromů jeho, sekerou je vytínaje, nebo z nich ovoce jísti budeš; protož jich nevysekáš, (nebo potrava člověka jest strom polní,) chtěje užívati jich k obraně své.

²⁰A však stromoví, kteréž znáš, že nenese ovoce ku pokrmu, pohubíš a posekáš, a vzděláš ohrady proti městu tomu, kteréž s tebou bojuje, dokudž ho sobě nepodmaníš.

Deuteronomium 20

¹Když vytáhneš do boje proti svému nepříteli a uvidíš koně a vozbu, lid početnější, než jsi ty, neboj se jich, neboť s tebou je Hospodin, tvůj Bůh, který tě ⌈vyvedl z egyptské země.⌉

²I stane se, když se přiblížíte k boji, že přistoupí kněz, promluví k lidu

³a řekne jim: Slyš Izraeli! Blížíte se dnes do boje proti svým nepřátelům. Vaše srdce ať neochabne! Nebojte se, ⌈nepodléhejte panice⌉ a nemějte z nich strach,

⁴protože Hospodin, váš Bůh, jde s vámi, aby bojoval za vás proti vašim nepřátelům a ⌈zachránil vás.⌉

⁵Potom nechť správcové promluví k lidu takto: ⌈Postavil někdo⌉ nový dům, ale nezasvětil ho? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a zasvětil by ho někdo jiný.

⁶Vysadil někdo vinici, ale neužíval ji? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a užíval by ji někdo jiný.

⁷Zasnoubil se někdo s ženou, ale nevzal si ji? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a vzal by si ji někdo jiný.

⁸Nechť správcové dále promluví k lidu a řeknou: Bojí se někdo a ⌈má slabé srdce?⌉ Ať jde a vrátí se domů, aby ⌈neoslabil srdce svých bratří tak, jako je jeho srdce.⌉

⁹Až správcové domluví k lidu, ustanoví do čela lidu velitele armády.

¹⁰Když se přiblížíš k nějakému městu, abys proti němu bojoval, ⌈vyzvi ho k míru.⌉

¹¹I stane se, jestliže ti odpoví mírem a otevře ti, potom všechen lid, který v něm bude, ti bude vydán na nucené práce a bude ti sloužit.

¹²Jestliže s tebou neuzavře mír, ale pustí se s tebou do boje, oblehni ho.

¹³Až jej Hospodin, tvůj Bůh, vydá do tvé ruky, pobij všechny, kdo jsou v něm mužského pohlaví, ostřím meče.

¹⁴Pouze ženy, malé děti, dobytek a všechno, co bude ve městě, celou kořist z něj zaber pro sebe. Jez z kořisti svých nepřátel, které ti Hospodin, tvůj Bůh, vydal.

¹⁵Tak jednej se všemi městy, jež jsou od tebe velmi vzdálená, která ⌈nepatří k městům⌉ těchto národů.

¹⁶Pouze ⌈ve městech⌉ těchto národů, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, nenech při životě ⌈nic, co má dech.⌉

¹⁷Zcela zasvěť zkáze Chetejce a Emorejce, Kenaance a Perizejce, Chivejce a Jebúsejce, tak jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh,

¹⁸aby vás neučili dělat všechny své ohavnosti, které dělali kvůli svým bohům, takže byste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu.

¹⁹Když bys obléhal město po mnoho dní, abys proti němu bojoval a zmocnil se ho, nenič jeho stromy a nerozháněj se proti nim sekerou; jez z nich, ale nevytínej je. Cožpak je polní strom člověkem, ⌈abys ho obléhal?⌉

²⁰Pouze stromy, o kterých víš, že nejsou ovocné stromy, ty můžeš zničit, pokácet a postavit si obležení kolem města, které se s tebou pustilo do boje, dokud nepadne.