Deuteronomium 19

¹Když by vyhladil Hospodin Bůh tvůj národy, jejichžto zemi Hospodin Bůh tvůj dává tobě, a opanoval bys je dědičně, a bydlil bys v městech jejich i v domích jejich:

²Oddělíš sobě tři města u prostřed země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel.

³Spravíš sobě cesty, a rozdělíš na tři díly všecku krajinu země své, kterouž v dědictví dá tobě Hospodin Bůh tvůj, i bude utíkati tam každý vražedlník:

⁴(Totoť pak bude právo vražedlníka, kterýž by tam utekl, aby živ byl: Kdož by zabil bližního svého nechtě, aniž by ho nenáviděl prvé.

⁵Jako vejda někdo s bližním svým do lesa sekati dříví, rozvedl by rukou svou sekeru, aby uťal dřevo, a ona by spadla s topořiště, a trefila by bližního jeho, tak že by umřel, ten uteče do některého z měst těchto, a živ bude.)

⁶Aby přítel zabitého, stihaje vražedlníka toho, když by se rozpálilo srdce jeho, nedohonil ho na daleké cestě, a ranil smrtedlně, ješto by nebyl hoden smrti, poněvadž ho prvé neměl v nenávisti.

⁷Protož já přikazuji tobě, řka: Tři města oddělíš sobě.

⁸Pakli by rozšířil Hospodin Bůh tvůj končiny tvé, jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, a dal by tobě všecku tu zemi, kterouž řekl dáti otcům tvým:

⁹(Když bys ostříhal všech přikázaní těchto, čině je, kteráž já dnes přikazuji tobě, abys miloval Hospodina Boha svého, a chodil po cestách jeho po všecky dny,) tedy přidáš sobě ještě tři města mimo tři onano,

¹⁰Aby nebyla vylita krev nevinná u prostřed země tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví, a aby nebyla na tobě krev.

¹¹Ale byl-li by kdo, maje v nenávisti bližního svého, a činil by úklady jemu, a povstana proti němu, ranil by ho smrtedlně, tak že by umřel, a utekl by do některého z těch měst:

¹²Tedy pošlí starší města toho, a vezmou jej odtud, a dají v ruce přítele toho zabitého, aby umřel.

¹³Neodpustí jemu oko tvé, ale svedeš krev nevinnou z Izraele, i bude dobře tobě.

¹⁴Nepřeneseš meze bližního svého, kterouž vymezili předkové v dědictví tvém, kteréž obdržíš v zemi, jižto Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel.

¹⁵Nepovstane svědek jeden proti někomu z příčiny jakékoli nepravosti, a jakéhokoli hříchu ze všech hříchů, kterýmiž by kdo hřešil; v ústech dvou svědků aneb v ústech tří svědků stane slovo.

¹⁶Povstal-li by svědek falešný proti někomu, aby svědčil proti němu, že odstoupil od Boha,

¹⁷Tedy postaví se ti dva muži, kteříž tu rozepři mají před Hospodinem, před kněžími aneb před soudci, kteříž by za dnů těch byli.

¹⁸A když se pilně vyptají soudcové, poznají-li, že svědek ten jest svědek lživý, mluvě falešné svědectví proti bližnímu svému,

¹⁹Tak jemu učiňte, jakž on myslil učiniti bratru svému. I odejmeš zlé z prostředku svého.

²⁰A kteříž zůstanou, slyšíce to, báti se budou, a nikoli více nedopustí se takových zlých věcí u prostřed tebe.

²¹A neslituje se oko tvé; život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu bude.

Deuteronomium 19

¹Až Hospodin, tvůj Bůh, vyhladí národy, jejichž zemi ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, obsadíš je a usídlíš se v jejich městech a v jejich domech,

²odděl si tři města v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil.

³⌈Připrav si cestu⌉ a na tři části rozděl území své země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dá do dědictví, aby tam mohl utéct každý vrah.

⁴Toto je případ vraha, který tam může utéct a zůstane naživu: Ten, kdo zabije svého bližního neúmyslně, aniž by jej byl dříve předtím nenáviděl.

⁵Někdo například vejde se svým bližním do lesa těžit dřevo. Jak se jeho ruka rozmáchne sekerou, aby kácel strom, železo se vysmekne z násady, zasáhne jeho bližního, takže zemře -- ten může utéct do jednoho z těchto měst a zůstane naživu.

⁶Jinak bude krevní mstitel vraha pronásledovat, neboť je jeho srdce rozpálené, dostihne ho, protože cesta je dlouhá, zabije ho, i když mu nenáleží ⌈rozsudek smrti,⌉ jelikož ho dříve předtím neměl v nenávisti.

⁷Proto ti přikazuji: Odděl si tři města.

⁸Jestliže Hospodin, tvůj Bůh, rozšíří tvé území, jak přísahal tvým otcům, a dá ti celou zemi, o níž řekl, že ji dá tvým otcům --

⁹pokud budeš zachovávat každý tento příkaz a plnit to, co ti dnes přikazuji, totiž abys miloval Hospodina, svého Boha, a chodil po jeho cestách po všechny dny -- pak přidej k těmto třem ještě tři další města.

¹⁰Ať není prolita nevinná krev ve tvé zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví. Spočinula by na tobě prolitá krev.

¹¹Jestliže se však stane, že někdo, kdo nenávidí svého bližního, na něj nastraží léčku, povstane proti němu, ubije ho, takže zemře, a pak uteče do jednoho z těchto měst,

¹²starší jeho města pro něj pošlou, nechají ho odtamtud přivést, vydají ho do ruky krevního mstitele a zemře.

¹³Ať se nad ním tvé oko neslituje. Tak vyhlaď z Izraele krev nevinného a bude ti dobře.

¹⁴Neposouvej mezník svého bližního, který postavili předkové ve tvém dědictví, jež zdědíš v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil.

¹⁵Ať nepovstane proti nikomu jediný svědek kvůli žádnému provinění a pro žádný hřích, kvůli jakémukoliv hříchu, kterým zhřeší. Případ ať je potvrzen podle svědectví dvou nebo tří svědků.

¹⁶Jestliže povstane proti někomu zlovolný svědek, aby ⌈ho obvinil ze vzpoury,⌉

¹⁷ať se ti dva muži, kteří mají spor, postaví před Hospodina, před kněze a soudce, kteří jsou v oněch dnech,

¹⁸nechť to soudcové dobře vyšetří a jestliže je ten svědek falešným svědkem, falešně vypovídal proti svému bratru,

¹⁹proveďte mu to, co zamýšlel provést svému bratrovi. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.

²⁰Když o tom ostatní uslyší, budou se bát a takové zlo již více ve tvém středu páchat nebudou.

²¹Ať se tvé oko neslituje: Život za život, oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu.