2. Samuelova 24

¹Tedy opět prchlivost Hospodinova popudila se proti Izraelovi; nebo byl ponukl satan Davida na ně, řka: Jdi, sečti lid Izraelský a Judský.

²Protož řekl král Joábovi, hejtmanu vojska svého: Projdi i hned všecka pokolení Izraelská od Dan až k Bersabé, a sečtěte lid, abych věděl počet jeho.

³Ale Joáb řekl králi: Přidejž Hospodin Bůh tvůj k lidu, jakž ho koli mnoho, stokrát více, a to aby oči pána mého krále viděly. Ale proč pán můj král jest toho tak žádostiv?

⁴A však přemohla řeč králova Joába i knížata vojska. Protož vyšel Joáb a knížata vojska od tváři královy, aby sečtli lid Izraelský.

⁵A přepravivše se přes Jordán, položili se při Aroer po pravé straně města, kteréž jest u prostřed potoka Gád, a při Jazer.

⁶Potom přišli do Galád a do země dolejší nové, odkudž šli do Dan Jáhan a do okolí Sidonského.

⁷Přišli také ku pevnosti Týru, a ke všem městům Hevejských a Kananejských; odkudž šli na poledne země Judské do Bersabé.

⁸A když schodili všecku zemi, přišli po přeběhnutí devíti měsíců a dvadcíti dní do Jeruzaléma.

⁹I dal Joáb počet sečteného lidu králi. Bylo pak lidu Izraelského osmkrát sto tisíc mužů silných, kteříž mohli vytrhnouti meč k bitvě. Mužů také Judských pětkrát sto tisíc.

¹⁰Potom padlo to těžce na srdce Davidovi, když již sečtl lid. I řekl David Hospodinu: Zhřešilť jsem těžce, že jsem to učinil, ale nyní, ó Hospodine, odejmi, prosím, nepravost služebníka svého, nebť jsem velmi bláznivě učinil.

¹¹Když pak vstal David ráno, stalo se slovo Hospodinovo k Gádovi proroku, vidoucímu Davidovu, řkoucí:

¹²Jdi a rci Davidovi: Toto praví Hospodin: Trojíť věci podávám, vyvol sobě jednu z nich, kteroužť bych učinil.

¹³Protož přišed Gád k Davidovi, oznámil mu to, a řekl jemu: Chceš-li, aby přišel na tebe hlad za sedm let v zemi tvé? čili abys za tři měsíce utíkal před nepřátely svými, a oni aby tě honili? čili aby za tři dni byl mor v zemi tvé? Pomysliž spěšně, a viz, jakou mám odpověd dáti tomu, kterýž mne poslal.

¹⁴I řekl David k Gádovi: Úzkostmi sevřín jsem náramně; nechať, prosím, upadneme v ruku Hospodinovu, neboť jsou mnohá slitování jeho, jediné ať v ruce lidské neupadám.

¹⁵A tak uvedl Hospodin mor na Izraele od jitra až do času uloženého, a zemřelo jich z lidu od Dan až do Bersabé sedmdesáte tisíc mužů.

¹⁶A když vztáhl anděl ruku svou na Jeruzalém, aby hubil jej, litoval Hospodin toho zlého, a řekl andělu, kterýž hubil lid: Dostiť jest, již přestaň. Anděl pak Hospodinův byl u humna Aravny Jebuzejského.

¹⁷I mluvil David Hospodinu, když uzřel anděla, an bije lid, a řekl: Aj, já jsem zhřešil, a já jsem neprávě učinil, ale tito, jsouce jako ovce, co učinili? Nechť jest, prosím, ruka tvá proti mně a proti domu otce mého.

¹⁸Potom navrátiv se Gád k Davidovi v ten den, řekl jemu: Vstup a vzdělej Hospodinu oltář na humně Aravny Jebuzejského.

¹⁹I šel David vedlé řeči Gádovy, jakož byl přikázal Hospodin.

²⁰A vyhlédaje Aravna, uzřel krále s služebníky jeho, an jdou k němu; protož vyšed Aravna, poklonil se králi tváří svou až k zemi.

²¹I řekl Aravna: Proč přišel pán můj král k služebníku svému? Odpověděl David: Abych koupil od tebe humno toto, na němž bych vzdělal oltář Hospodinu, aby přestala rána tato v lidu.

²²Opět řekl Aravna Davidovi: Nechť vezme a obětuje pán můj král, což se mu za dobré vidí. Aj, teď volové k oběti zápalné, a smyky vozové i přípravy volů na drva.

²³Všecky ty věci dával králík Aravna králi. Řekl ještě Aravna králi: Hospodin Bůh tvůj zalibiž tě sobě.

²⁴Řekl pak král Aravnovi: Nikoli, ale raději koupím od tebe, a zaplatím, aniž budu obětovati Hospodinu Bohu svému oběti zápalné darem dané. A tak koupil David humno a voly za padesáte lotů stříbra.

²⁵A vzdělav tu David oltář Hospodinu, obětoval oběti zápalné a pokojné. I byl milostiv Hospodin zemi, a přestala zhouba v Izraeli.

2. Samuelova 24

¹Hospodinův hněv znovu vzplál proti Izraeli a podnítil proti nim Davida slovy: Jdi a spočítej ⌈Izrael a Judu.⌉

²Král řekl Jóabovi, veliteli vojska, který byl ⌈s ním:⌉ Projdi nyní všechny izraelské kmeny od Danu až po Beer–šebu a spočítej lid, ⌈ať vím, kolik je lidu.⌉

³Jóab králi řekl: Ať Hospodin, můj Bůh, přidá k lidu stokrát více než je tohoto a oči mého pána a krále to uvidí. Ale proč můj pán a král ⌈chce tuto věc?⌉

⁴Královo slovo však bylo ⌈vůči Jóabovi a vůči velitelům vojska pevné.⌉ A tak vyšel Jóab s veliteli vojska od krále spočítat ⌈izraelský lid.⌉

⁵Přešli Jordán a utábořili se u Aróeru, napravo od města, které je v gádském údolí, směrem k Jaezeru.

⁶Přišli do Gileádu, do země Tachtím–chodší. Přišli do Dan–jaanu a do okolí Sidónu.

⁷Přišli do pevnosti Týru, do všech chivejských a kenaanských měst; došli na jih Judska, do Beer–šeby.

⁸Prošli celou zemi a po devíti měsících a dvaceti dnech se vrátili do Jeruzaléma.

⁹Jóab udal králi počet sečteného lidu: V Izraeli bylo osm set tisíc bojovníků tasících meč, Judejců bylo pět set tisíc mužů.

¹⁰Avšak ⌈Davida trápilo svědomí⌉ potom, co sečetl lid. David řekl Hospodinu: Velmi jsem zhřešil tím, co jsem učinil. Nyní, Hospodine, odejmi, prosím, vinu svého otroka, neboť jsem jednal velice bláznivě.

¹¹Když David ráno vstal, stalo se Hospodinovo slovo k proroku Gádovi, Davidovu vidoucímu:

¹²Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: ⌈Předkládám ti⌉ tři věci. Vyber si jednu z nich, ⌈kterou ti mám udělat.⌉

¹³Gád přišel k Davidovi a oznámil mu to. Zeptal se ho: Má na tebe přijít sedm let hladu ve tvé zemi? Nebo budeš utíkat tři měsíce před svými protivníky, kteří tě budou pronásledovat? Nebo mají nastat tři dny moru ve tvé zemi? Nyní ⌈rozvaž a rozhodni,⌉ co mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.

¹⁴David Gádovi odpověděl: ⌈Jsem ve veliké tísni.⌉ Kéž padneme do Hospodinovy ruky, neboť jeho slitování je velké. Jenom ať nepadnu do ruky člověka.

¹⁵Hospodin uvedl mor na Izrael, od toho rána až do určeného času, a z lidu od Danu až po Beer–šebu zemřelo sedmdesát tisíc mužů.

¹⁶Když anděl vztáhl svou ruku na Jeruzalém, aby ho ničil, Hospodin litoval zla a řekl andělu, který působil zkázu mezi lidem: Dost. Nyní odtáhni svou ruku. Hospodinův anděl byl u humna Aravny Jebúsejského.

¹⁷Když David uviděl anděla, který pobíjel lid, řekl Hospodinu: Hle, já jsem zhřešil, já jsem spáchal zlo. Ale tyto ovce, co provedly? Ať je tvá ruka proti mně a proti domu mého otce.

¹⁸V onen den přišel k Davidovi Gád a řekl mu: Jdi a postav Hospodinu oltář na humně Aravny Jebúsejského.

¹⁹David šel podle Gádova slova, jak Hospodin přikázal.

²⁰Aravna vyhlédl a uviděl krále i jeho otroky, jak k němu přicházejí. Nato Aravna vyšel a poklonil se králi tváří k zemi.

²¹Pak se Aravna zeptal: Proč přišel můj pán a král ke svému otroku? David odpověděl: Abych od tebe koupil humno, postavil Hospodinu oltář a tak byla rána od lidu zadržena.

²²Aravna řekl Davidovi: Ať si můj pán a král vezme a obětuje, co je ⌈mu libo.⌉ Pohleď, skot pro zápalnou oběť i smyky a ⌈dobytčí jha⌉ na dříví.

²³Všechno toto ⌈dal Aravna králi.⌉ Potom Aravna králi řekl: Kéž si tě Hospodin, tvůj Bůh, oblíbí.

²⁴Ale král řekl Aravnovi: Ne! Chci to od tebe koupit za kupní cenu. Nepřinesu Hospodinu, svému Bohu, zápalné oběti zadarmo. A David to humno a ten skot koupil za padesát šekelů stříbra.

²⁵David tam postavil Hospodinu oltář a přinesl zápalné a pokojné oběti. Pak ⌈se Hospodin dal pohnout prosbami za zemi⌉ a rána byla od Izraele zadržena.