2. Samuelova 23

¹Tato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl, pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a libý v zpěvích Izraelských:

²Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena.

³Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží.

⁴Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země:

⁵Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude.

⁶Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno nebývá.

⁷Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm docela spalí je tu, kdež zrostlo.

⁸Tato jsou jména nejudatnějších Davidových: Jošeb Bašebet Tachmonský, přední z vůdců, jehož rozkoš byla s kopím pojednou udeřiti na osm set ku pobití jich.

⁹A po něm Eleazar syn Dodi, syna Achochi, mezi třmi silnými, kteříž byli s Davidem, když se opovážili proti Filistinským shromážděným tam k boji, když již byli odtáhli muži Izraelští.

¹⁰Ten vstav, bil Filistinské, až ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození veliké, tak že se lid za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral.

¹¹Po něm pak byl Samma syn Age Hararský. Nebo když se byli shromáždili Filistinští v hromadu tu, kdež bylo díl rolí poseté šocovicí, a lid utekl před Filistinskými:

¹²Tedy postavil se u prostřed dílu toho, a vysvobodil jej, a porazil Filistinské. I učinil Hospodin vysvobození veliké.

¹³Sstoupili také ti tři z třidcíti předních, a přišli ve žni k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinské leželo v údolí Refaim.

¹⁴(Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl u Betléma.)

¹⁵Zechtělo se pak Davidovi vody, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány!

¹⁶A protož probivše se ti tři udatní skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž byla u brány, kterouž nesli a donesli k Davidovi. On pak nechtěl jí píti, ale obětoval ji Hospodinu,

¹⁷A řekl: Nedejž mi toho, ó Hospodine, abych to učiniti měl. Zdaliž to není krev mužů těch, kteříž šli, opováživše se života svého? I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.

¹⁸Potom Abizai bratr Joábův, syn Sarvie, byl přední mezi třmi, kterýž pozdvihl kopí svého proti třem stům, kteréž i pobil, a byl z těch tří nejslovoutnější.

¹⁹Z těch tří on jsa nejslavnější, byl knížetem jejich, a však oněm třem nebyl rovný.

²⁰Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten porazil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh.

²¹Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení, a měl Egyptský v rukou kopí. I šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky toho Egyptského, zabil ho kopím jeho.

²²To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými.

²³A ač byl mezi třidcíti nejslavnější, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými.

²⁴Azael také bratr Joábův byl mezi třidcíti těmito: Elchanan syn Dodův Betlémský,

²⁵Samma Charodský, Elika Charodský,

²⁶Chelez Faltický, Híra syn Ikeš Tekoitský,

²⁷Abiezer Anatotský, Mebunnai Chusatský,

²⁸Salmon Achochský, Maharai Netofatský,

²⁹Cheleb syn Baany Netofatský, Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniamin,

³⁰Banaiáš Faratonský, Haddai od potoku Gás,

³¹Abialbon Arbatský, Azmavet Barechumský,

³²Eliachba Salbonský, z synů Jasen Jonata,

³³Samma Hararský, Achiam syn Sárar Ararský,

³⁴Elifelet syn Achasbai Machatského, Eliam syn Achitofelův Gilonský,

³⁵Chezrai Karmelský, Farai Arbitský,

³⁶Igal syn Nátanův z Soba, Báni Gádský,

³⁷Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,

³⁸Híra Itrejský, Gareb Itrejský,

³⁹Uriáš Hetejský. Všech třidceti a sedm.

2. Samuelova 23

¹Toto jsou poslední Davidova slova: Výrok Davida, syna Jišajova, výrok muže ⌈ustanoveného Bohem,⌉ pomazaného Boha Jákobova, ⌈milého zpěváka písní⌉ Izraele.

²Hospodinův Duch promluvil skrze mě, jeho řeč je na mém jazyku.

³Bůh Izraele řekl, skála Izraele ke mně promluvila: Ten, kdo vládne lidem spravedlivě, ten, kdo vládne v bázni před Bohem,

⁴je jako svítání, když vychází slunce, ráno bez oblaků, ⌈od jeho záře po dešti vyrůstá tráva ze země.⌉

⁵Není takový můj dům před Bohem? Vždyť se mnou učinil věčnou smlouvu ve všem připravenou a zachovanou. Všechna má záchrana, všechno, po čem toužím -- nezpůsobí on, aby to vyrašilo?

⁶Avšak všichni ničemníci jsou jako rozváté trní, neboť ⌈je nelze vzít do ruky.⌉

⁷Kdo se jich chce dotknout, vyzbrojí se železem či násadou kopí. Jistě budou na svém místě spáleni ohněm.

⁸Toto jsou jména Davidových hrdinů: Jóšeb Bašebet Tachkemónský, vůdce kapitánů, ⌈který pozvedl své kopí⌉ proti osmi stům, jež naráz pobil.

⁹Po něm byl Eleazar, syn Dóda, syna Achóchiova. Byl mezi třemi hrdiny, jež byli s Davidem, když hanobili Pelištejce, kteří se tam shromáždili k boji. Když Izraelci ustupovali,

¹⁰on vstal a pobíjel Pelištejce, až ⌈se jeho ruka unavila a přilnula k meči.⌉ Hospodin ⌈způsobil v onen den velkou záchranu.⌉ Lid se pak za ním vrátil, jen aby raboval.

¹¹Po něm byl Šama, syn Ageho Hararského. Pelištejci se shromáždili v houf. Byl tam díl pole plný čočky. Lid před Pelištejci utekl.

¹²Avšak on se postavil uprostřed toho pole, vysvobodil ho a pobíjel Pelištejce. Hospodin ⌈způsobil velkou záchranu.⌉

¹³Tři ze třiceti vůdců sestoupili a přišli ve žni k Davidovi do adulamské jeskyně. Pelištejský houf tábořil v údolí Refájců.

¹⁴David byl tehdy v pevnosti a pelištejská hlídka byla tehdy v Betlémě.

¹⁵David zatoužil a řekl: ⌈Kdyby mi tak někdo dal⌉ napít vody z betlémské studny, která je u brány!

¹⁶Ti tři hrdinové pronikli do pelištejského tábora, načerpali vodu z betlémské studny, která je u brány, vzali ji a přinesli Davidovi. Nechtěl ji však pít a vylil ji Hospodinu v úlitbu.

¹⁷Řekl: Ať je to ode mě vzdáleno, Hospodine, abych učinil něco takového. Což ⌈smím pít krev⌉ mužů, kteří šli s nasazením vlastního života? A nechtěl ji pít. To učinili ti tři hrdinové.

¹⁸Abíšaj, bratr Jóabův, syn Serújin, byl vůdcem tří. Zamával svým kopím proti třem stům, jež pobil. Proslavil se mezi těmi třemi.

¹⁹Z těch tří byl nejváženější a stal se jejich velitelem, ale ⌈těch tří nedosáhl.⌉

²⁰Benajáš, syn Jójadův, byl bojovník z Kabseelu, který učinil mnoho mocných činů. Ten zabil dva ⌈syny Aríele Moábského.⌉ On také přišel a ⌈v čase sněhu⌉ ubil lva uvnitř jámy.

²¹Zabil Egypťana, muže ⌈zvláštního vzhledu.⌉ Egypťan měl v ruce kopí. On k němu přišel s holí, sebral kopí z Egypťanovy ruky a jeho vlastním kopím ho zabil.

²²Tyto činy vykonal Benajáš, syn Jójadův, a proslavil se mezi těmi třemi hrdiny.

²³Mezi třiceti byl nejváženější, ale těch tří nedosáhl. David ho ustanovil nad svojí tělesnou stráží.

²⁴Mezi těmi třiceti byl Asáel, bratr Jóabův, Elchánan, syn Dóda Betlémského,

²⁵Šama Charódský, Elíka Charódský,

²⁶Cheles Paltejský, Íra, syn Íkeše Tekójského,

²⁷Abíezer Anatótský, Mebúnaj Chúšatský,

²⁸Salmón Achóchijský, Mahraj Netófský,

²⁹Cheleb, syn Baany Netófského, Itaj, syn Ríbaje z Gibeje synů Benjamínových,

³⁰Benajáš Pireatónský, Hidaj z gaašských údolí,

³¹Abí–albón Arbátský, Azmávet Barchúmský,

³²Eljachba Šaalbónský, ze synů Jášena, Jónatan,

³³Šama Hararský, Achíam, syn Šárara Hararského

³⁴Elífelet, syn Achasbaje, syna Maakaťanova, Elíam, syn Achítofela Gíloského,

³⁵Chesraj Karmelský, Paaraj Arbejský,

³⁶Jigál, syn Nátana ze Sóby, Baní Gádský,

³⁷Selek Amónský, Nacharaj Beerótský, zbrojnoš Jóaba, syna Serújina,

³⁸Íra Jitrejský, Gáreb Jitrejský,

³⁹Urijáš Chetejský. Všech bylo třicet sedm.