1. Korintským 15 Porovnání: Kralická vs ČSP
1. Korintským 15
1Připomínámť pak vám, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
2Skrze kteréž, (jestliže, kterak jsem vám kázal, v paměti máte,) i spasení béřete, leč byste na darmo uvěřili.
3Vydal jsem zajisté vám nejpředněji, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podlé písem,
4A že jest pohřben, a že vstal z mrtvých třetího dne podlé písem,
5A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
6Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichž mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří zesnuli.
7Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
8Nejposléze pak ze všech, jako nedochůdčeti, ukázal se i mně.
9Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, proto že jsem se protivil církvi Boží.
10Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho ve mně daremná nebyla, ale hojněji, než oni všickni, pracoval jsem, a však ne já, ale milost Boží mně přítomná.
11Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
12Poněvadž se pak káže o Kristu, že z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
13Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť Kristus z mrtvých vstal.
14A nevstal-liť z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
15A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
16Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť Kristus vstal.
17A nevstal-liť z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v svých hříších.
18A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
19Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
20Ale vstalť z mrtvých Kristus, prvotiny těch, kteříž zesnuli.
21Nebo poněvadž skrze člověka smrt, skrze člověka i vzkříšení z mrtvých.
22Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
23Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
24Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
25Neboť musí on kralovati, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
26Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
27Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
28A když poddáno jemu bude všecko, tehdy i sám Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
29Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Jestližeť jistotně nevstávají mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé.
30Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
31Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
32Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Jezme tedy a píme, nebo zítra zemřeme.
33Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
34Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří neznají Boha; k zahanbení vašemu mluvím.
35Ale řekneť někdo: Kterakž vstanou mrtví? V jakém pak těle přijdou?
36Ó nemoudrý, to, což ty rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
37A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice neb kteréžkoli jiné.
38Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
39Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné pak tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
40A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest zajisté sláva nebeských, a jiná zemských,
41Jiná sláva slunce, a jiná sláva měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
42Takť bude i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se porušitelné, vstane neporušitelné;
43Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
44Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest i duchovní tělo.
45Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale ten poslední Adam v ducha obživujícího.
46Však ne nejprvé duchovní, ale tělesné, potom duchovní.
47První člověk z země zemský, druhý člověk sám Pán s nebe.
48Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou i nebeští.
49A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz nebeského.
50Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví dosáhnouti nemohou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
51Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
52Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
53Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
54A když porušitelné toto obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
55Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?
56Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest zákon.
57Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
58Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
1. Korintským 15
1Připomínám vám, bratři, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, v němž stojíte
2a skrze něž ⌈jste i zachraňováni⌉, držíte–li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval -- ledaže byste uvěřili nadarmo.
3Předal jsem vám především to, co jsem také sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem,
4byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem,
5zjevil se Kéfovi a potom Dvanácti.
6Dále se zjevil více než pěti stům bratří najednou; většina z nich doposud žije, někteří však již zemřeli.
7Potom se zjevil Jakubovi a potom všem apoštolům.
8Naposledy ze všech, jako nedochůdčeti, zjevil se také mně.
9Neboť já jsem nejmenší z apoštolů; nejsem hoden nazývat se apoštolem, protože jsem pronásledoval Boží církev.
10Boží milostí jsem to, co jsem. A jeho milost, kterou mi prokázal, nebyla marná, vždyť jsem usilovně pracoval více než všichni ostatní -- nikoli já, nýbrž Boží milost, [která] byla se mnou.
11Ať už tedy já, nebo oni -- takto hlásáme a tak jste uvěřili.
12Když se tedy hlásá o Kristu, že vstal z mrtvých, jak to, že někteří mezi vámi říkají, že není vzkříšení mrtvých?
13Není–li vzkříšení mrtvých, pak nevstal ani Kristus.
14Jestliže však Kristus nevstal z mrtvých, pak je naše zvěstování prázdné, prázdná je i vaše víra
15a my ⌈jsme se také stali⌉ falešnými Božími svědky -- vždyť jsme vydali svědectví o Bohu, že probudil k životu Krista, on ho však neprobudil, jestliže totiž mrtví nevstávají.
16Neboť jestliže mrtví nevstávají, není vzkříšen ani Kristus.
17Není–li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších.
18Pak tedy zahynuli i ti, kteří v Kristu zemřeli.
19Máme–li naději v Kristu jen v tomto životě, jsme ⌈nejubožejší ze všech⌉ lidí.
20Avšak Kristus vstal z mrtvých, prvotina těch, kdo zemřeli.
21Když tedy přišla skrze člověka smrt, přišlo skrze člověka také vzkříšení mrtvých.
22Jako v Adamovi všichni umírají, tak také v Kristu budou všichni obživeni.
23Každý však ve svém pořadí: jako prvotina Kristus, potom při jeho příchodu ti, kdo jsou Kristovi,
24potom bude konec, až Kristus odevzdá království Bohu a Otci a zruší každou vládu, každou vrchnost i moc.
25Neboť on musí kralovat, dokud nepoloží všechny nepřátele pod jeho nohy.
26Jako poslední nepřítel bude zahlazena smrt.
27Neboť všechno podřídil pod jeho nohy. Když však řekl, že je všechno podřízeno, je zřejmé, že všechno kromě toho, kdo mu všechno podřídil.
28A až mu podřídí všechno, pak i sám Syn se podřídí tomu, jenž mu podřídil všechno, aby byl Bůh všechno ve všem.
29Co potom budou dělat ti, kteří se dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstávají, proč se za ně dávají křtít?
30A proč i my se v každou hodinu vydáváme do nebezpečí?
31Denně umírám -- jakože [vy, bratři,] jste moje chlouba, kterou mám v Kristu Ježíši, našem Pánu.
32Jestliže, ⌈po lidsku řečeno⌉, jsem v Efesu bojoval s šelmami, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstávají, jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.
33Neklamte se: Špatné řeči ničí dobré mravy.
34Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Vždyť někteří z vás nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení.
35Někdo však řekne: Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?
36Pošetilý člověče! To, co zaséváš, neobživne, jestliže to neumře.
37A co zaséváš, není to tělo, které má vzniknout, nýbrž holé zrno, například pšeničné nebo nějaké jiné.
38Bůh mu však dává tělo, jak to sám chtěl: každému semeni jeho vlastní tělo.
39Není každé tělo stejné, nýbrž jiné je tělo lidské, jiné je tělo dobytka, jiné tělo ptáků a jiné tělo ryb.
40A jsou těla nebeská a těla pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
41Jiná je sláva slunce, jiná je sláva měsíce a jiná je sláva hvězd. Neboť hvězda od hvězdy se liší ve slávě.
42Tak je tomu i při vzkříšení mrtvých: Zasévá se v porušitelnosti, vstává v neporušitelnosti;
43zasévá se v potupě, vstává ve slávě; zasévá se v slabosti, vstává v moci.
44Zasévá se tělo duševní, vstává tělo duchovní. Je–li tělo duševní, je také tělo duchovní.
45Tak je i napsáno: První člověk, Adam, se stal duší živou, poslední Adam Duchem oživujícím.
46Ale ne nejprve duchovní, nýbrž duševní, a potom duchovní.
47První člověk je ze země, z prachu, druhý člověk [Pán] z nebe.
48Jaký je ten pozemský, takoví i ti pozemští; a jaký ten nebeský, takoví i ti nebeští.
49A jako jsme nesli podobu pozemského, nesme také podobu nebeského.
50Toto vám říkám, bratři, že tělo a krev nemůže být dědicem Božího království ani porušitelné nebude dědicem neporušitelného.
51Hle, říkám vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni,
52naráz, v okamžiku, při zvuku poslední polnice. Zazní polnice, a mrtví vstanou jako neporušitelní a my budeme proměněni.
53Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost.
54Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se uskuteční slovo, které je napsáno: Smrt byla pohlcena ve vítězství.
55Kde je, smrti, ⌈tvé vítězství? Kde je, smrti, tvůj osten⌉?
56Ostnem smrti je hřích a mocí hříchu je Zákon.
57Budiž dík Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista.
58Tak tedy, moji milovaní bratři, buďte pevní a nepohnutelní, stále se rozhojňujte v Pánově díle, vědouce, že vaše námaha není v Pánu zbytečná.
Porozumění Kralická vs ČSP v 1. Korintským 15
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání 1. Korintským 15 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: 1. Korintským 15:16
"Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť Kristus vstal."
"Neboť jestliže mrtví nevstávají, není vzkříšen ani Kristus."
