1. Korintským 12 Porovnání: Kralická vs ČSP

1. Korintským 12

¹O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.

²Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.

³Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.

⁴Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,

⁵A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,

⁶A rozdílné jsou moci, ale tentýž jest Bůh, kterýž působí všecko ve všech.

⁷Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.

⁸Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podlé téhož Ducha.

⁹Jinému pak víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu.

¹⁰Někomu pak divů činění, jinému pak proroctví, jinému pak rozeznání duchů, jinému pak rozličnost jazyků, jinému pak vykládání jazyků.

¹¹Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.

¹²Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má oudů, ale všickni ti jednoho těla oudové, mnozí jsouce, jedno tělo jsou: tak i Kristus.

¹³Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buď Židé, buď Řekové, buď služebníci, neb svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.

¹⁴Nebo tělo není jeden oud, ale mnozí.

¹⁵Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?

¹⁶A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?

¹⁷Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak sluch? Pakli všecko sluch, kde povonění?

¹⁸Ale zřídil Bůh oudy, jeden každý z nich v těle, tak jakž chtěl.

¹⁹Pakliť by všickni byli jeden oud, kde by bylo tělo?

²⁰Ale nyní ač mnozí oudové jsou, jest však jedno tělo.

²¹Nemůžeť tedy oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, aneb opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.

²²Nýbrž mnohem více oudové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.

²³A kteréž máme za nejnepoctivější v těle, těm větší poctivost činíme; a nepoctiví naši hojnější ozdobu mají,

²⁴Poctiví pak oudové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, dav poslednějšímu hojnější poctivost,

²⁵Aby nebyla roztržitost v těle, ale aby oudové jedni o druhé vespolek pečovali.

²⁶A protož jestliže co trpí jeden oud, spolu s ním trpí všickni oudové; pakli jest v slávě jeden oud, radují se spolu s ním všickni oudové.

²⁷Vy pak jste tělo Kristovo, a oudové z částky.

²⁸A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom dary uzdravování, pomocníky, správce, rozličnost jazyků.

²⁹Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí?

³⁰Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky mluví? Zdali všickni vykládají?

³¹Snažujte se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.

1. Korintským 12

¹Co se týká duchovních projevů, bratři, nechci, abyste byli v nevědomosti.

²Víte, že když jste byli pohané, bývali jste neodolatelně vlečeni k němým modlám.

³Proto vám oznamuji, že žádný, kdo mluví v Duchu Božím, neřekne: Ježíš buď proklet, a nikdo nemůže říci: Pán Ježíš, jedině v Duchu svatém.

⁴⌈Jsou rozdíly v darech milosti⌉, ale tentýž Duch;

⁵jsou ⌈rozdíly v službách⌉, ale tentýž Pán;

⁶a jsou ⌈rozdíly v⌉ působení, ale tentýž Bůh, který působí všechno ve všech.

⁷Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu.

⁸Neboť jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému podle téhož Ducha slovo poznání;

⁹dalšímu víra v témž Duchu, jinému dary uzdravování v témž Duchu;

¹⁰jinému působení ⌈mocných činů⌉, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, dalšímu druhy jazyků, jinému pak výklad jazyků.

¹¹Avšak to všechno působí jeden a týž Duch, který rozděluje každému jednotlivě, jak sám chce.

¹²Neboť jako tělo je jedno, ač má mnoho údů, a všechny údy [jednoho] těla, ačkoli je jich mnoho, jsou jedno tělo, tak i Kristus.

¹³Neboť v jednom Duchu jsme my všichni byli pokřtěni v jedno tělo, ať Židé nebo Řekové, ať otroci nebo svobodní, a všichni jsme z jednoho Ducha dostali napít.

¹⁴Vždyť také tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů.

¹⁵Kdyby noha řekla: Protože nejsem ruka, ⌈nepatřím k tělu⌉, ⌈nepatří snad proto k tomu tělu⌉?

¹⁶A kdyby řeklo ucho: Protože nejsem oko, nepatřím k tělu, nepatří snad proto k tělu?

¹⁷Kdyby celé tělo bylo jen oko, kde by byl sluch? Kdyby celé tělo bylo jen ucho, kde by byl čich?

¹⁸Ale Bůh umístil údy: každý z nich v těle umístil tak, jak chtěl.

¹⁹Kdyby bylo všechno jedním údem, kde by bylo tělo?

²⁰Je mnoho údů, ale jedno tělo.

²¹Oko však nemůže říci ruce: Nepotřebuji tě, ani hlava nemůže říci nohám: Nepotřebuji vás.

²²Naopak ty údy těla, které se zdají být slabší, jsou nezbytné.

²³A části těla, které pokládáme za méně čestné, obklopujeme zvláštní ctí a ⌈našim neslušným částem dáváme⌉ tím větší slušnost,

²⁴což naše slušné údy nepotřebují. Ale Bůh sestavil tělo tak, že tomu potřebnému dal zvláštní čest,

²⁵aby v těle nebyla roztržka, ale aby údy navzájem o sebe stejně pečovaly.

²⁶A když jeden úd trpí, trpí spolu s ním všechny údy; a když je jeden úd oslavován, radují se všechny údy spolu s ním.

²⁷Vy jste tělo Kristovo a jednotlivě jste jeho údy.

²⁸A v církvi Bůh ustanovil nejprve apoštoly, za druhé proroky, za třetí učitele, potom projevy moci, potom dary uzdravování, pomoci, vedení, druhy jazyků.

²⁹Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Mají snad všichni projevy moci?

³⁰Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Nebo je snad všichni vykládají?

³¹Vy však usilujte o větší dary milosti. A ukazuji vám ještě mnohem vzácnější cestu.