Židům 2

¹Proto musíme věnovat mnohem větší pozornost tomu, co jsme slyšeli, abychom nebyli strženi proudem.

²Neboť jestliže slovo, které bylo řečeno skrze anděly, bylo pevné a každé přestoupení a každá neposlušnost došly spravedlivé odplaty,

³jak unikneme my, zanedbáme–li tak velikou záchranu, která ⌈má svůj původ⌉ v tom, co říkal Pán, a byla nám potvrzena těmi, kteří to slyšeli,

⁴za Božího spoludosvědčování znameními a divy, rozmanitými ⌈projevy moci⌉ a udělováním Ducha Svatého podle jeho vůle?

⁵Bůh nepodřídil andělům budoucí svět, o kterém mluvíme.

⁶Kdosi někde slavnostně dosvědčil: Co je člověk, že na něj pamatuješ, nebo syn člověka, že ⌈jej navštěvuješ⌉?

⁷Nakrátko jsi ho postavil níže než anděly, slávou a ctí jsi ho ověnčil [a ustanovil jsi ho nad dílem svých rukou].

⁸Všechno jsi poddal pod jeho nohy. Tím tedy, že [mu] poddal všechno, neponechal nic, co by mu nebylo poddáno. Nyní však ještě nevidíme, že je mu všechno poddáno.

⁹Avšak toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, vidíme ⌈pro utrpení smrti⌉ ověnčeného slávou a ctí; tak ⌈z milosti Boží⌉ za každého okusil smrti.

¹⁰Slušelo se totiž na toho, pro něhož je všechno a skrze něhož je všechno, když mnoho synů přivedl do slávy, aby skrze utrpení ⌈učinil dokonalým⌉ původce jejich záchrany.

¹¹Neboť ten, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou všichni z jednoho. Z toho důvodu se nestydí nazývat je bratry,

¹²když říká: Budu zvěstovat tvé jméno svým bratřím, uprostřed shromáždění tě budu opěvovat.

¹³A opět: Já mu budu důvěřovat; a opět: Hle, já a děti, které mi dal Bůh.

¹⁴Protože děti mají účast na krvi a těle, podobně i on se jich stal účastným, aby skrze smrt zahladil toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž Ďábla,

¹⁵a osvobodil ty, kteří byli strachem ze smrti drženi po celý život v otroctví.

¹⁶Je přece jasné, že se neujímá andělů, ale ujímá se semene Abrahamova.

¹⁷A tedy musel být ve všem učiněn podobný bratřím, aby se stal milosrdným a věrným veleknězem v Božích věcech, k usmíření hříchů lidu.

¹⁸Protože sám vytrpěl pokušení, může pomoci těm, kteří jsou pokoušeni.

Židům 2

¹Protož musímeť my tím snažněji šetřiti toho, což jsme slýchali, aby nám to nevymizelo.

²Nebo poněvadž skrze anděly mluvené slovo bylo pevné, a každé přestoupení a neposlušenství vzalo spravedlivou odměnu pomsty,

³Kterakž my utečeme, takového zanedbávajíce spasení? Kteréžto nejprvé začavši vypravováno býti skrze samého Pána, od těch, kteříž jej slýchali, nám jest utvrzeno.

⁴Čemuž i Bůh svědectví vydával skrze divy, a zázraky, a rozličné moci, i podělování Duchem svatým, podlé vůle své.

⁵Nebo nepoddal andělům okršlku země budoucího, o kterémž mluvíme.

⁶Osvědčilť pak na jednom místě jeden, řka: Co jest člověk, že naň pomníš, aneb syn člověka, že na něj patříš?

⁷Maličkos jej menšího než anděly učinil, slavou a ctí korunoval jsi ho, a ustanovils jej nad dílem rukou svých.

⁸Všecko jsi podmanil pod nohy jeho. Poddav pak jemu všecko, ničeho nezanechal nepodmaněného jemu. I však nyní ještě nevidíme, aby jemu všecko poddáno bylo.

⁹Ale toho Ježíše, kterýž maličko nižší byl nežli andělé, vidíme pro utrpení smrti slavou a ctí korunovaného, aby z milosti Boží za všecky okusil smrti.

¹⁰Slušeloť zajisté na toho, pro kteréhož jest všecko, a skrze kteréhož jest všecko, aby mnohé syny k slávě přiveda, vůdce spasení jejich skrze utrpení posvětil.

¹¹Nebo i ten, kterýž posvěcuje, i ti, kteříž posvěceni bývají, z jednoho jsou všickni. Pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími,

¹²Řka: Zvěstovati budu jméno tvé bratřím svým, u prostřed shromáždění prozpěvovati budu tobě.

¹³A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh.

¹⁴Poněvadž tedy dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla,

¹⁵A vysvobodil ty, kteříž bázní smrti po všecken čas života podrobeni byli v službu.

¹⁶Neboť nikoli nepřijal andělů, ale símě Abrahamovo přijal.

¹⁷Pročež ve všem připodobněn býti měl bratřím, aby milosrdný byl, a věrný nejvyšší kněz {biskup} v tom, což se u Boha k očištění hříchů lidu díti mělo.

¹⁸Nebo že sám trpěl, pokoušín byv, může také pokušení trpícím spomáhati.