Žalmy 9

¹Pro vedoucího chval. Na mút labben. Davidův žalm.

²Hospodine, celým srdcem ti budu vzdávat chválu, budu vyprávět o všech tvých divech.

³V tobě se budu radovat a veselit, budu opěvovat tvé jméno, ó Nejvyšší!

⁴Když se moji nepřátelé obrátili nazpět, upadli a zmizeli před tebou.

⁵Zjednal jsi mi právo a obhájil jsi mě, usedl jsi na trůn, ty, spravedlivý soudce.

⁶Napomenul jsi národy, zničil jsi ničemy, jejich jméno jsi vymazal ⌈navěky a navždy.⌉

⁷⌈Nepřátelé? Na věky skončili v troskách!⌉ Jejich města jsi vyvrátil, ano, jejich památka zašla.

⁸Hospodin ale navěky trůní. Svůj trůn připravil k soudu,

⁹on bude soudit celý svět spravedlivě; národy rozsoudí s přímostí.

¹⁰Hospodin je ⌈nepřístupným hradem⌉ utlačených, je nepřístupným hradem v dobách soužení.

¹¹V tebe budou doufat ⌈ti, kdo znají tvé jméno,⌉ neboť ty, Hospodine, neopustíš ty, kteří tě hledají.

¹²Opěvujte Hospodina, sídlícího na Sijónu, oznamujte mezi národy jeho činy!

¹³Neboť ⌈vyhledává krev,⌉ pamatuje na ně, nezapomíná na volání zkroušených.

¹⁴Smiluj se nade mnou, Hospodine! Pohleď na mé soužení od těch, kdo mě nenávidí! Ty mě vyzdvihuješ z bran smrti,

¹⁵abych v branách ⌈dcery sijónské⌉ vyprávěl o všech tvých ⌈chvályhodných skutcích⌉ a jásal nad tvou spásou.

¹⁶Národy se topí v jámě, kterou udělaly, jejich noha byla polapena do sítě, kterou nastražily.

¹⁷Hospodin se dal poznat, ⌈vykonal soud:⌉ Ničema se zapletl do díla svých rukou. Higgajón. Sela.

¹⁸Ničemové se vrátí do podsvětí -- všechny národy zapomínající na Boha.

¹⁹Nuzný totiž nebude napořád zapomenut, naděje pokorných nezahyne nastálo.

²⁰Povstaň, Hospodine! Ať člověk nenabude moci! Ať jsou národy souzeny před tebou!

²¹Vlož na ně bázeň, Hospodine, ať národy poznají, že jsou jen lidé. Sela.

¹Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.

²Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,

³Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.

⁴Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.

⁵Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.

⁶Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.

⁷Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.

⁸Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.

⁹Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.

¹⁰I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.

¹¹Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.

¹²Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.

¹³Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,

¹⁴Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.

¹⁵Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.

¹⁶Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion Sélah.

¹⁷Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem.

¹⁸Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.

¹⁹Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou.

²⁰Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. Sélah.