Titovi 1 Porovnání: ČSP vs Kralická

Titovi 1

¹Pavel, otrok Boží a apoštol Ježíše Krista pro víru Božích vyvolených a pro poznání pravdy, která je podle zbožnosti

²na základě naděje věčného života, jejž před ⌈věčnými časy⌉ zaslíbil Bůh, který nemůže lhát

³a který ve svůj čas zjevil své slovove zvěsti, která mi byla svěřena podle příkazu našeho Zachránce Boha --

⁴Titovi, ⌈vlastnímu synu⌉ podle společné víry: ⌈Milost, [milosrdenství] a pokoj od Boha Otce⌉ a Krista Ježíše, našeho Zachránce.

⁵Proto jsem tě zanechal na Krétě, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti přikázal:

⁶je–li kdo bez úhony, muž jedné ženy, ⌈jenž má⌉ věřící děti, ⌈jemuž se nedá vytknout prostopášnost⌉ nebo nepoddajnost.

⁷Neboť biskup musí být bez úhony jako Boží správce; ne samolibý, ne popudlivý, ne pijan, ne rváč, ne zištný,

⁸ale pohostinný, milující dobro, rozvážný, spravedlivý, zbožný, ukázněný,

⁹musí se pevně držet spolehlivého slova, ⌈jak bylo vyučováno⌉, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.

¹⁰Neboť je mnoho nepoddajných, prázdných mluvků a svůdců, obzvláště těch ze Židů.

¹¹Těm je třeba zacpávat ústa, neboť rozvracejí celé rodiny, když pro hanebný zisk učí, co by neměli.

¹²Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: Kréťané byli vždycky lháři, zlá zvěř, líná břicha.

¹³Toto svědectví je pravdivé. Z toho důvodu je přísně kárej, aby byli zdraví ve víře

¹⁴a nedbali na židovské báje a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy.

¹⁵Čistým je vše čisté. Avšak poskvrněným a nevěřícím nic není čisté, ale je poskvrněná jak jejich mysl, tak svědomí.

¹⁶Vyznávají, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají. Jsou ohavní a neposlušní a nezpůsobilí k jakémukoli dobrému skutku.

Titovi 1

¹Pavel, služebník Boží, apoštol pak Ježíše Krista, podlé víry vyvolených Božích, a známosti pravdy, kteráž jest podlé pobožnosti,

²K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků ten, kterýž nikdy neklamá, Bůh,

³Zjevil pak časy svými to slovo své, skrze kázaní mně svěřené, podlé zřízení spasitele našeho Boha,

⁴Titovi, vlastnímu synu u víře obecné: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Pána Jezukrista spasitele našeho.

⁵Z té příčiny zanechal jsem tebe v Krétě, abys to, čehož tam ještě potřebí, spravil, a ustanovil po městech starší, jakož i já při tobě jsem zřídil,

⁶Jest-li kdo bez úhony, jedné manželky muž, dítky maje věřící, na kteréž by nemohlo touženo býti, že by byli bůjní, aneb nepoddaní.

⁷Neboť biskup má býti bez úhony, jako Boží šafář, ne svémyslný, ne hněvivý, ne piján vína, ne bitec, ne žádostivý mrzkého zisku,

⁸Ale přívětivý k hostem, milovník dobrých, opatrný, spravedlivý, svatý, zdrželivý,

⁹Pilně se přídržící věrné řeči k vyučování dostatečné, aby mohl i napomínati učením zdravým, i ty, kteříž odpírají, přemáhati.

¹⁰Neboť jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svůdcové myslí, zvláště ti, kteříž jsou z obřízky.

¹¹Jimž musejí ústa zacpána býti; kteříž celé domy převracejí, učíce neslušným věcem, pro mrzký zisk.

¹²Řekl jeden z nich, vlastní jejich prorok: Kretenští jsou vždycky lháři, zlá hovada, břicha lenivá.

¹³Svědectví to pravé jest. A protož tresciž je přísně, ať jsou zdraví u víře,

¹⁴Nešetříce Židovských básní a přikázaní lidí těch, kteříž se odvracují od pravdy.

¹⁵Všecko zajisté čisté jest čistým, poškvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poškvrněna jest i mysl jejich i svědomí.

¹⁶Vypravují o tom, že Boha znají, ale skutky svými toho zapírají, ohavní jsouce, a nepoddaní, a ke všelikému skutku dobrému nehodní.