Přísloví 6 Porovnání: ČSP vs Kralická

Přísloví 6

¹Můj synu, jestliže ses zaručil za svého bližního, ⌈zavázal ses rukoudáním⌉ za cizince,

²a byls řečmi svých úst chycen, řečmi svých úst byls polapen,

³učiň tedy toto, můj synu, aby ses zachránil. Protože ses dostal do ruky svého bližního, jdi, pokoř se a naléhej na svého bližního!

⁴Nedopřej svým očím spánku ani dřímoty svým víčkům.

⁵Zachraň se jako gazela z ruky lovce a jako pták z ruky ptáčníka.

⁶Jdi k mravenci, lenochu, podívej se na jeho cesty, abys zmoudřel.

⁷Ačkoliv nemá vůdce, dozorce ani vládce,

⁸připravuje si v létě pokrm, shromažďuje ve žni svou potravu.

⁹Dokdy budeš ležet, lenochu? Kdy se probereš ze spánku?

¹⁰Trochu spánku, trochu dřímoty, trochu složit ruce a poležet si --

¹¹a tvá chudoba přijde jako tulák a tvá nouze jako ozbrojenec.

¹²Ničemník a darebák je ten, kdo chodí s falešnými ústy,

¹³mrká očima, dává znamení nohama, ukazuje svými prsty.

¹⁴⌈V jeho srdci je obojakost, v každé době kuje zlo, zasévá sváry.⌉

¹⁵Proto náhle přijde na něj pohroma, v okamžiku bude rozdrcen a nebude pro něj uzdravení.

¹⁶Šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je pro něj ohavností:

¹⁷Povýšené oči, lživý jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev,

¹⁸srdce, které kuje zlé plány, nohy, které ⌈rychle běží⌉ za zlem,

¹⁹falešného svědka, který šíří lži, a toho, jenž zasévá sváry mezi bratry.

²⁰Můj synu, střež příkaz svého otce, nezavrhuj poučení své matky.

²¹Přivaž si je nastálo ke svému srdci, připoutej si je ke krku.

²²Když budeš chodit, povede tě; když budeš ležet, bude tě chránit a když se probudíš, ⌈zaujme tvou pozornost.⌉

²³Vždyť příkaz je lampou, poučení světlem, pokárání a naučení cestou života,

²⁴aby tě ochránily před zlou ženou, před úlisným jazykem cizinky.

²⁵Nebuď ve svém srdci žádostiv po její kráse, ať se tě nezmocní svými víčky,

²⁶protože za prostitutku je jen bochník chleba, ale vdaná žena loví tvůj vzácný život.

²⁷Cožpak si může někdo shrnout oheň do klína, a nespálit si oděv?

²⁸Zdalipak může někdo chodit po řeřavém uhlí, a nespálit si nohy?

²⁹Tak je tomu s tím, kdo vchází k ženě svého bližního; kdokoliv se jí dotkne, nezůstane bez trestu.

³⁰Nepohrdají zlodějem, že kradl, aby se nasytil, když hladoví.

³¹Když však je dopaden, nahradí to sedmkrát, ⌈i kdyby měl dát⌉ ⌈všechen majetek svého domu.⌉

³²Kdo cizoloží s ženou, tomu chybí rozum; ničí svou duši, kdo to dělá.

³³Pocítí rány a hanbu, jeho potupa nebude smazána,

³⁴protože žárlivost rozněcuje hněv muže, v den pomsty nebude mít soucit.

³⁵⌈Nebere ohled⌉ na žádné odškodné, nepodvolí se, i kdybys rozmnožil dary.

Přísloví 6

¹Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,

²Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.

³Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.

⁴Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.

⁵Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.

⁶Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.

⁷Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,

⁸Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.

⁹Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?

¹⁰Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

¹¹V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

¹²Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.

¹³Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.

¹⁴Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.

¹⁵A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.

¹⁶Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:

¹⁷Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

¹⁸Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,

¹⁹Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.

²⁰Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

²¹Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.

²²Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,

²³(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),

²⁴Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.

²⁵Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.

²⁶Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.

²⁷Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?

²⁸Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?

²⁹Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.

³⁰Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,

³¹Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:

³²Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;

³³Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.

³⁴Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.

³⁵Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.