Jan 15

¹„Já jsem ta pravá vinná réva a můj Otec je hospodář.

²Každou ratolest ve mně, která nenese ovoce, odstraňuje, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.

³Vy jste již čistí pro slovo, které jsem vám pověděl.

⁴Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstává–li v révě, tak ani vy, jestliže nebudete zůstávat ve mně.

⁵Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti. Kdo ⌈zůstává ve mně⌉ a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.

⁶Jestliže někdo ve mně nezůstává, bude jako ta ratolest vyvržen ven a uschne; pak je shromažďují a házejí do ohně, a hoří.

⁷Zůstanete–li ve mně a zůstanou–li mé výroky ve vás, požádejte, oč chcete, a stane se vám.

⁸Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a stanete se mými učedníky.

⁹Jako Otec miluje mne, tak i já miluji vás. Zůstaňte v mé lásce.

¹⁰Zachováte–li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“

¹¹„Toto jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a aby vaše radost byla naplněna.

¹²To je mé přikázání, abyste se navzájem milovali, jako já miluji vás.

¹³Nikdo nemá větší lásku než tu, ⌈že položí svou duši⌉ za své přátele.

¹⁴Vy jste moji přátelé, činíte–li, co vám přikazuji.

¹⁵Už vás nenazývám otroky, protože otrok neví, co činí jeho pán; nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem uslyšel od svého Otce.

¹⁶Ne vy jste si vybrali mne, ale já jsem si vybral vás a ustanovil jsem vás, abyste vyšli a nesliovoce a vaše ovoce aby zůstávalo; aby vám Otec dal, oč byste ho požádali v mém jménu.

¹⁷To vám přikazuji, abyste se navzájem milovali.“

¹⁸„Jestliže vás svět nenávidí, vězte, že mne nenáviděl dříve než vás.

¹⁹Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co je jeho. Že však nejste ze světa, ale já jsem si vás ze světa vybral, proto vás svět nenávidí.

²⁰Pamatujte na slovo, které jsem vám řekl: Otrok není větší než jeho pán. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat; jestliže zachovali mé slovo, i vaše zachovají.

²¹Ale to všechno vám učiní kvůli mému jménu, protože neznají toho, který mě poslal.

²²Kdybych nepřišel a nepromluvil k nim, neměli by hřích; nyní však pro svůj hřích nemají výmluvu.

²³Kdo mne nenávidí, nenávidí i mého Otce.

²⁴Kdybych byl mezi nimi neučinil skutky, které neučinil nikdo jiný, neměli by hřích. Ale nyní viděli, a mají v nenávisti jak mne, tak mého Otce.

²⁵To proto, aby se naplnilo slovo, které je napsáno v jejich Zákoně: Nenáviděli mne bez příčiny.“

²⁶„Až přijde Zastánce, kterého vám pošlu od Otce, Duch Pravdy, jenž vychází od Otce, ten o mně vydá svědectví.

²⁷Ale i vy ⌈budete svědčit⌉, neboť jste se mnou od počátku.“

Jan 15

¹Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest.

²Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla.

³Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám.

⁴Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně.

⁵Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.

⁶Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a budouť sebrány, a na oheň uvrženy, a shoříť.

⁷Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.

⁸V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a budete moji učedlníci.

⁹Jakož miloval mne Otec, i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém.

¹⁰Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázaní Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.

¹¹Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstávala v vás, a radost vaše byla plná.

¹²Totoť jest přikázaní mé, abyste se milovali vespolek, jako já miloval jsem vás.

¹³Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.

¹⁴Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.

¹⁵Nebudu vás více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přátely, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.

¹⁶Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil, a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.

¹⁷Toto přikazuji vám, abyste se milovali vespolek.

¹⁸Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť mne prvé než vás v nenávisti měl.

¹⁹Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.

²⁰Pamatujte na tu řeč, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou.

²¹Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, kterýž mne poslal.

²²Kdybych byl nepřišel, a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého.

²³Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí.

²⁴Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichž žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní i viděli, i nenáviděli i mne i Otce mého.

²⁵Ale aby se naplnila řeč, kteráž v zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne darmo.

²⁶Když pak přijde ten Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.

²⁷Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.