Exodus 8 Porovnání: ČSP vs Kralická

Exodus 8

¹Hospodin řekl Mojžíšovi: Řekni Áronovi: Vztáhni ruku se svou holí nad řeky, nad kanály a nad jezera a vyveď žáby na egyptskou zemi.

²I vztáhl Áron ruku nad vody Egypta a vystoupily žáby a pokryly egyptskou zemi.

³I kouzelníci učinili tak svým tajným uměním a vyvedli žáby na egyptskou zemi.

⁴Farao zavolal Mojžíše a Árona a řekl: Proste Hospodina, aby mě a můj lid zbavil žab. Pak propustím lid, aby obětovali Hospodinu.

⁵Mojžíš řekl faraonovi: ⌈Máš přede mnou výsadu určit,⌉ na kdy mám za tebe, za tvé otroky a za tvůj lid prosit, aby byly žáby vyhlazeny od tebe a ze tvých paláců. Zůstanou jen v Nilu.

⁶Farao řekl: Na zítra. Mojžíš odpověděl: Stane se podle tvého slova, abys poznal, že není nikdo jako Hospodin, náš Bůh.

⁷Žáby se stáhnou od tebe, od tvých paláců, od tvých otroků a od tvého lidu, zůstanou jen v Nilu.

⁸Mojžíš s Áronem odešel od faraona a Mojžíš úpěnlivě volal k Hospodinu kvůli těm žábám, které na faraona uvedl.

⁹Hospodin učinil podle Mojžíšova slova a žáby z domů, z nádvoří a z polí vymřely.

¹⁰Vršili je na hromady a hromady, až celá země páchla.

¹¹Když farao uviděl, že nastala úleva, zatvrdil své srdce a neuposlechl je, tak jak pověděl Hospodin.

¹²I řekl Hospodin Mojžíšovi: Řekni Áronovi: Vztáhni svou hůl a udeř do prachu na zemi a stanou se z něj komáři po celé egyptské zemi.

¹³A učinili tak: Áron vztáhl ruku se svou holí a udeřil do prachu na zemi a na lidech i na dobytku se objevili komáři. Ze všeho prachu na zemi se stali komáři po celé egyptské zemi.

¹⁴I kouzelníci učinili tak svým tajným uměním, aby vyvedli komáry, ale nedokázali to. A komáři byli na lidech i na dobytku.

¹⁵Kouzelníci faraonovi řekli: To je prst Boží! Ale faraonovo srdce se posilnilo a neuposlechl je, tak jak pověděl Hospodin.

¹⁶I řekl Hospodin Mojžíšovi: Časně ráno se postav před faraona, když vychází k vodě, a řekni mu: Toto praví Hospodin: Propusť můj lid, ať mi slouží.

¹⁷Jestliže můj lid nepropustíš, hle, pošlu na tebe, na tvé otroky, na tvůj lid a do tvých paláců mouchy. Domy Egypťanů budou plné much, dokonce i ta půda, na níž jsou.

¹⁸V ten den oddělím území Gošen, na němž zůstává můj lid. Tam mouchy nebudou, abys poznal, že já jsem Hospodin uprostřed země.

¹⁹Učiním rozdíl mezi svým lidem a tvým lidem. Zítra nastane toto znamení.

²⁰A Hospodin učinil tak. Obtížné mouchy přitáhly do faraonova paláce a domu jeho otroků a na celou egyptskou zemi. Kvůli těm mouchám byla země zničena.

²¹Farao povolal Mojžíše a Árona a řekl: Jděte a obětujte svému Bohu zde v zemi.

²²Mojžíš odpověděl: Tak jednat by nebylo správné, protože budeme Hospodinu, našemu Bohu, obětovat to, co je Egypťanům ohavností; jestliže budeme před jejich očima obětovat to, co je Egypťanům ohavností, což nás neukamenují?

²³Půjdeme třídenní cestou pustinou a budeme obětovat Hospodinu, svému Bohu, tak, jak nám řekl.

²⁴Farao tedy řekl: Já vás propustím, abyste v pustině obětovali Hospodinu, svému Bohu, jen nechoďte příliš daleko. Proste za mne.

²⁵Mojžíš odpověděl: Když od tebe odejdu, budu prosit Hospodina a zítra mouchy od faraona, od jeho otroků a od jeho lidu odletí. Jen ať nás farao znovu nepodvede, aby nepropustil lid obětovat Hospodinu.

²⁶Pak Mojžíš odešel od faraona a naléhavě prosil Hospodina.

²⁷Hospodin pak učinil podle Mojžíšova slova a mouchy od faraona, od jeho otroků a od jeho lidu odletěly, nezůstala ani jedna.

²⁸Ale farao i tentokrát zatvrdil své srdce a nepropustil lid.

Exodus 8

¹I mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi a rci jemu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží.

²Pakli nebudeš chtíti propustiti, aj, já raním všecky krajiny tvé žabami.

³A vydá řeka množství žab, kteréž vystoupí a polezou do domu tvého a do pokoje, v němž líháš, a na ložce tvé, a do domů služebníků tvých i lidu tvého, a do pecí tvých a do těsta tvého.

⁴I na tebe a na lid tvůj, i na všecky služebníky tvé polezou žáby.

⁵I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vztáhni ruku svou s holí svou na řeky, na potoky a na jezera, a vyveď žáby na zemi Egyptskou.

⁶I vztáhl Aron ruku svou na vody Egyptské; a vystoupily žáby a přikryly zemi Egyptskou.

⁷A učinili tolikéž čarodějníci skrze své čáry; a udělali, že vyšly žáby na zemi Egyptskou.

⁸Tedy Farao povolav Mojžíše a Arona, řekl: Modlte se Hospodinu, ať odejme žáby ode mne a od lidu mého; a propustím ten lid, aby obětovali Hospodinu.

⁹I řekl Mojžíš Faraonovi: Poctím tě tím, a pověz, kdy bych se měl modliti za tě a za služebníky tvé, a za lid tvůj, aby vypléněny byly žáby od tebe, i z domů tvých; toliko v řece zůstanou.

¹⁰Kterýžto odpověděl: Zítra. A Mojžíš řekl: Podlé slova tvého nechť jest, abys věděl, že žádného takového není, jako Hospodin Bůh náš.

¹¹I odejdou žáby od tebe a od domů tvých, i od služebníků tvých a od lidu tvého; toliko v řece zůstanou.

¹²Tedy vyšel Mojžíš s Aronem od Faraona. I volal Mojžíš k Hospodinu, aby odjaty byly žáby, kteréž byl dopustil na Faraona.

¹³I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova; a vymřely žáby z domů, ze vsí i z polí.

¹⁴I shrnuli je na hromady; a nasmradila se země.

¹⁵Vida pak Farao, že by dáno bylo oddechnutí, více zatvrdil se v srdci svém, a neuposlechl jich, jakož byl mluvil Hospodin.

¹⁶I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci k Aronovi: Vztáhni hůl svou, a udeř v prach země, aby obrátil se v stěnice na vší zemi Egyptské.

¹⁷Kteříž učinili tak. Nebo vztáhl Aron ruku svou s holí svou, a udeřil prach země. I byly stěnice na lidech i hovadech; všecken prach země obrátil se v stěnice ve vší zemi Egyptské.

¹⁸Dělali také tak čarodějníci skrze čáry své, aby vyvedli stěnice, ale nemohli. A byly stěnice na lidech i hovadech.

¹⁹Tedy řekli čarodějníci Faraonovi: Prst Boží toto jest. A posililo se srdce Faraonovo, aniž poslechl jich, jakož mluvil Hospodin.

²⁰Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Vstaň ráno a stůj před Faraonem. Hle vyjde k vodě, a díš k němu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží.

²¹Pakli nepropustíš lidu mého, hle, já pošli na tě a na služebníky tvé, a na lid tvůj, a na domy tvé směsici všelikých škodlivých žížal; a naplněni budou domové Egyptští těmi žížalami, nad to i země ta, na níž oni jsou.

²²A oddělím v ten den zemi Gesen, v níž lid můj zůstává, aby tam nebylo směsice té; abys věděl, že jsem já Hospodin u prostřed země.

²³A vysvobozením rozdíl učiním mezi lidem svým a lidem tvým. Zítra bude znamení toto.

²⁴I učinil Hospodin tak. Nebo přišla těžká směsice škodlivých žížal na dům Faraonův, a do domů služebníků jeho i na všecku zemi Egyptskou; a nakazila se země od té směsice.

²⁵Povolal pak Farao Mojžíše a Arona, a řekl: Jděte, obětujte Bohu svému tu v zemi.

²⁶I řekl Mojžíš: Nenáleží nám tak činiti; nebo ohavnost Egyptských obětovali bychom Hospodinu Bohu našemu. A jestliže bychom obětovali to, což jest ohavnost před očima Egyptských, zdaž by nás neukamenovali?

²⁷Cestou tří dnů půjdeme na poušť, a obětovati budeme Hospodinu Bohu našemu, jakž nám rozkázal.

²⁸I řekl Farao: Já propustím vás, abyste obětovali Hospodinu Bohu svému na poušti, však dále abyste nikoli neodcházeli. Modltež se za mne.

²⁹Odpověděl Mojžíš: Aj, já vycházím od tebe, a modliti se budu Hospodinu, aby odešla ta směsice od tebe, od služebníků tvých i od lidu tvého zítra; avšak ať Farao více nezklamává, nepropouštěje lidu, aby obětovali Hospodinu.

³⁰A vyšed Mojžíš od Faraona, modlil se Hospodinu.

³¹I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova, a odjal tu směsici od Faraona, od služebníků jeho i od lidu jeho, tak že ani jedné žížaly nezůstalo.

³²Ale Farao ztížil srdce své také i tehdáž, a nepropustil lidu.