Exodus 13

¹Pak Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

²Posvěť mi mezi syny Izraele všechno prvorozené otvírající každé lůno, z lidí i z dobytka; patří to mně.

³Mojžíš tedy lidu řekl: Pamatujte na tento den, kdy jste vyšli z Egypta z domu otroctví, neboť silnou rukou vás Hospodin vyvedl z toho místa. Proto nebudete jíst nic kvašeného.

⁴Dnes vycházíte, v měsíci ábíbu.

⁵Až tě Hospodin uvede do země Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Chivejců a Jebúsejců, o které přísahal tvým otcům, že ti ji dá, do země oplývající mlékem a medem, budeš v tomto měsíci konat tuto službu:

⁶Sedm dnů budeš jíst nekvašené chleby; sedmý den bude Hospodinův svátek.

⁷Nekvašené chleby se budou jíst po sedm dnů. Neukáže se u tebe nic kvašeného, ani se u tebe na celém tvém území neukáže kvas.

⁸A v onen den svému synu oznámíš: To je kvůli tomu, co mi Hospodin prokázal, když jsem vycházel z Egypta.

⁹A budeš to mít za znamení na ruce a za připomínku mezi očima, aby Hospodinův zákon byl ve tvých ústech, protože silnou rukou tě Hospodin vyvedl z Egypta.

¹⁰A toto ustanovení budeš zachovávat v jeho určený čas ⌈rok co rok.⌉

¹¹Až tě Hospodin uvede do země Kenaanců, jak přísahal tobě a tvým otcům, a až ti ji dá,

¹²pak všechno, co otvírá lůno, převedeš Hospodinu. Všechno prvorozené z tvého dobytka, co bude mužského pohlaví, bude patřit Hospodinu.

¹³Každého prvorozeného osla vyplatíš beránkem, a nemůžeš–li vyplatit, zlomíš mu vaz. Každého prvorozeného mezi svými syny vyplatíš.

¹⁴Až se tě později tvůj syn zeptá, co to znamená, řekneš mu: Silnou rukou nás Hospodin vyvedl z Egypta, z domu otroctví.

¹⁵A protože se farao zatvrdil a nechtěl nás propustit, Hospodin pobil v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozených u lidí až po prvorozené z dobytka. Proto všechny samce otvírající lůno obětuji Hospodinu a každého prvorozeného ze svých synů vyplácím.

¹⁶Bude to znamením na tvé ruce a značkou mezi tvýma očima, protože silnou rukou nás Hospodin vyvedl z Egypta.

¹⁷Když farao propustil lid, Bůh je nevedl cestou do pelištejské země, i když byla kratší. Bůh totiž řekl: Aby lid nelitoval, když uvidí hrozící boj, a nevrátil se do Egypta.

¹⁸Bůh tedy vedl lid oklikou, pustinou k Rákosovému moři. Tak synové Izraele vystoupili sešikovaní z egyptské země.

¹⁹Mojžíš s sebou vzal Josefovy kosti, protože Josef syny Izraele slavnostně zapřísahal slovy: Bůh vás jistě navštíví, pak s sebou odsud vyneste mé kosti.

²⁰I vyrazili ze Sukótu a utábořili se v Étamu na okraji pustiny.

²¹Hospodin šel před nimi ve dne v oblakovém sloupu, aby je cestou vedl, a v noci v ohnivém sloupu, aby jim svítil; tak mohli jít ve dne i v noci.

²²Neodňal od lidu oblakový sloup ve dne, ani ohnivý sloup v noci.

Exodus 13

¹I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, nebo mé jest.

³Protož řekl Mojžíš lidu: Pamatujte na den tento, v kterémž jste vyšli z Egypta, z domu služby; nebo v silné ruce vyvedl vás odsud Hospodin, aniž kdo jez co kvašeného.

⁴Dnes vycházíte vy, měsíce Abib.

⁵Když tedy uvede tě Hospodin do země Kananejských, Hetejských, Amorejských, Hevejských a Jebuzejských, tak jakž přisáhl otcům tvým, a dá tobě zemi oplývající mlékem a strdí: tedy vykonávati budeš službu tuto v tento měsíc.

⁶Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.

⁷Přesní chlebové jedeni budou za dnů sedm, aniž spatříno bude u tebe co kvašeného, aniž se uhlédá u tebe kvas ve všech končinách tvých.

⁸A vypravovati budeš synu svému v ten den, řka: Proto, což mi učinil Hospodin, když jsem vycházel z Egypta.

⁹A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta.

¹⁰Protož zachovávati budeš ustanovení toto v čas jistý, rok po roce.

¹¹A když by tě uvedl Hospodin do země Kananejských, tak jakž přisáhl tobě a otcům tvým, a dal by ji tobě:

¹²Tedy všecko, což otvírá život, oddělíš Hospodinu, i každý plod hovada tvého otvírající život, což by koli bylo samců, Hospodinovo jest.

¹³Každé pak prvorozené osle vyplatíš hovádkem; pakli bys nevyplatil, zlom jemu šíji; každého také prvorozeného člověka mezi syny svými vyplatíš.

¹⁴A když by se tebe vzeptal syn tvůj potom, a řekl: Co jest to? tedy povíš jemu: V ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta, z domu služebnosti.

¹⁵Nebo když se byl zatvrdil Farao, a nechtěl nás propustiti, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného z lidí, až do prvorozeného z hovad; i tou příčinou já obětuji Hospodinu všecky samce otvírající život, ale všecko prvorozené z synů svých vyplacuji.

¹⁶Mějž to tedy jako znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma, že v ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta.

¹⁷Stalo se pak, když pustil Farao lid, že nevedl jich Bůh cestou země Filistinské, ačkoli bližší byla; nebo řekl Bůh: Aby nepykal lid, když by uzřel, an válka nastává, a nevrátili se do Egypta.

¹⁸Ale obvedl Bůh lid cestou přes poušť, kteráž jest při moři Rudém. A vojensky zpořádaní vyšli synové Izraelští z země Egyptské.

¹⁹Vzal také Mojžíš kosti Jozefovy s sebou; nebo byl přísahou zavázal syny Izraelské, řka: Jistotně navštíví vás Bůh, protož vyneste odsud kosti mé s sebou.

²⁰Vytáhše tedy z Sochot, položili se v Etam při kraji pouště.

²¹Hospodin pak předcházel je ve dne v sloupu oblakovém, aby je vedl cestou, v noci pak v sloupu ohnivém, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jíti mohli.

²²Neodjal sloupu oblakového ve dne, ani ohnivého sloupu v noci od tváři toho lidu.