Exodus 12 Porovnání: ČSP vs Kralická

Exodus 12

¹I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi:

²Tento měsíc bude pro vás počátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem roku.

³Vyhlaste celé pospolitosti Izraele: Desátého dne tohoto měsíce ať si každý vezme beránka na otcovský dům, beránka na rodinu.

⁴A kdyby rodina byla na beránka příliš malá, ať si přibere souseda nejblíže svému domu do počtu duší. Každý bude započten na beránka podle toho, co kdo sní.

⁵Budete mít beránka bez vady, ročního samce; vyberete ho z beránků nebo z kůzlat.

⁶A bude ve vaší péči až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Potom ho celé shromáždění pospolitosti Izraele k večeru zabije.

⁷Pak vezmou z krve a dají na obě veřeje a na nadpraží domů, v nichž ho budou jíst.

⁸Té noci budou jíst maso; budou je jíst pečené na ohni s nekvašenými chleby a hořkými bylinami.

⁹Nebudete jíst z něho nic syrového ani vařeného ve vodě, ale pouze pečené na ohni i hlavu s hnáty a s vnitřnostmi.

¹⁰Nic z něho neponecháte do rána. Co z něho zůstane do rána, to spálíte ohněm.

¹¹A budete ho jíst takto: Bedra budete mít přepásaná, sandály na nohou a hůl v ruce. Budete ho jíst ve spěchu. Bude to velikonoční oběť Hospodinu.

¹²A té noci projdu egyptskou zemí a pobiji v egyptské zemi všechno prvorozené od lidí až po dobytek. Vykonám soudy nad všemi bohy Egypta. Já, Hospodin.

¹³Krev na domech, v nichž budete, bude vaším znamením; když uvidím tu krev, pominu vás a nebude mezi vámi zhoubná pohroma, když budu bít egyptskou zemi.

¹⁴Tento den se pro vás stane dnem památným a budete ho slavit jako Hospodinův svátek; po všechny své generace ho budete slavit jako ⌈věčné ustanovení.⌉

¹⁵Sedm dnů budete jíst nekvašený chléb. Hned první den odstraníte kvas ze svých domů, protože každý, kdo by jedl něco kvašeného od prvního dne až do sedmého dne, takový člověk bude vyhlazen z Izraele.

¹⁶Prvního dne budete mít svaté shromáždění, i sedmého dne budete mít svaté shromáždění. V nich nebude konána žádná práce, pouze co budete každý jíst, jenom to si připravíte.

¹⁷Budete zachovávat svátek nekvašených chlebů, protože právě v tento den jsem vyvedl vaše oddíly z egyptské země; tento den budete zachovávat po všechny své generace jako věčné ustanovení.

¹⁸V prvním měsíci od čtrnáctého dne měsíce večer budete jíst nekvašené chleby až do večera dvacátého prvního dne toho měsíce.

¹⁹Sedm dnů se ve vašich domech nenajde kvas. Protože každý, kdo by jedl něco kvašeného, takový člověk bude vyhlazen z pospolitosti Izraele, jak příchozí, tak domorodec.

²⁰Nic kvašeného nebudete jíst. Kdekoli budete přebývat, budete jíst nekvašené chleby.

²¹Mojžíš tedy svolal všechny izraelské starší a řekl jim: Vyberte si a vezměte jehně po svých rodinách a zabijte velikonoční oběť.

²²Vezmete svazek yzopu, namočíte do krve v misce a z krve v misce nanesete na nadpraží a na obě veřeje. A nikdo z vás ať nevyjde ze dveří svého domu až do rána.

²³Když bude Hospodin procházet, aby postihl Egypt, a uvidí krev na nadpraží a na obou veřejích, pomine Hospodin ty dveře a nedovolí ničiteli vstoupit do vašeho domu, aby vás postihl.

²⁴Tuto věc budeš zachovávat jako ustanovení pro sebe a pro své syny až navěky.

²⁵Až vejdete do země, kterou vám dá Hospodin tak, jak prohlásil, budete zachovávat tuto službu.

²⁶A až se vás vaši synové budou ptát, co pro vás tato služba znamená,

²⁷odpovíte: To je velikonoční oběť Hospodinu, který pominul domy synů Izraele v Egyptě, když postihl Egypťany a naše domy uchránil. Tu lid poklekl a klaněl se.

²⁸Synové Izraele šli a učinili tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi; přesně tak učinili.

²⁹O půlnoci se stalo, že Hospodin v egyptské zemi pobil všechno prvorozené od prvorozeného syna faraona, který seděl na svém trůnu, až po prvorozeného zajatce, který seděl v žaláři, i všechno prvorozené z dobytka.

³⁰Tu farao té noci vstal, i všichni jeho otroci, i všichni Egypťané, a v Egyptě nastal veliký křik, protože nebyl dům, ve kterém by nebyl někdo mrtvý.

³¹Ještě v noci zavolal Mojžíše a Árona a řekl: Vstaňte a odejděte zprostřed mého lidu vy i synové Izraele. Jděte a služte Hospodinu, jak jste říkali.

³²Vezměte také svůj brav a svůj skot, tak jak jste řekli, a jděte. Požehnejte také mně.

³³Egypťané naléhali na lid, aby je rychle poslali ze země, protože si říkali: Všichni zemřeme!

³⁴Lid tedy vzal své těsto ještě nevykynuté, díže zavinuté v pláštích na ramenou.

³⁵Synové Izraele také učinili podle Mojžíšova slova a vyžádali si od Egypťanů stříbrné a zlaté předměty a oděvy,

³⁶a Hospodin dal lidu přízeň v očích Egypťanů, takže jim vyhověli. Tak vyplenili Egypt.

³⁷Synové Izraele vyrazili z Ramesesu do Sukótu v počtu kolem šesti set tisíc pěších mužů, kromě žen a dětí.

³⁸Vyšlo s nimi také množství přimíšeného lidu, brav a skot, veliké množství dobytka.

³⁹Z těsta, které vynesli z Egypta, napekli nekvašené podpopelné chleby, protože nevykynulo. Když byli vypuzeni z Egypta, nemohli otálet a nepřipravili si ani potravu.

⁴⁰Doba, po kterou synové Izraelovi pobývali v Egyptě, byla čtyři sta třicet let.

⁴¹Když uplynulo čtyři sta třicet let, právě ten den vyšly všechny Hospodinovy oddíly z egyptské země.

⁴²To byla noc ⌈Hospodinova bdění, aby⌉ je vyvedl z egyptské země. A tato noc je Hospodinova -- noc bdění pro všechny syny Izraele po všechny generace.

⁴³Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: Toto je ustanovení o velikonočním beránku: Žádný cizinec z něho nebude jíst.

⁴⁴Ale každý otrok, muž koupený za peníze, když jsi ho obřezal, potom bude z něho jíst.

⁴⁵Příchozí ani najatý z něho jíst nebude.

⁴⁶Bude sněden v tomtéž domě, nic z jeho masa nevyneseš ven z domu; žádnou kost v něm nezlámete.

⁴⁷Toto bude dělat celá pospolitost Izraele.

⁴⁸Bude–li u tebe pobývat cizinec a bude chtít slavit velikonoční oběť Hospodinu, musí se dát obřezat všichni jeho lidé mužského pohlaví. Potom se přiblíží, aby ji slavil, a bude jako domorodec. Ale žádný neobřezanec nebude z ní jíst.

⁴⁹Stejný zákon bude platit pro domorodce i pro cizince, který bude pobývat mezi vámi.

⁵⁰Pak všichni synové Izraele učinili tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi; přesně tak učinili.

⁵¹A právě ten den Hospodin vyvedl syny Izraele po jejich oddílech z egyptské země.

Exodus 12

¹Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi v zemi Egyptské, řka:

²Tento měsíc počátek měsíců vám bude; první vám bude mezi měsíci ročními.

³Mluvte ke všemu shromáždění Izraelskému, řkouce: Desátého dne měsíce tohoto vezmete sobě jeden každý beránka po čeledech, beránka na každý dům.

⁴Byl-li by pak dům tak malý, že by s beránka býti nemohl, přivezme souseda svého, kterýž jest blízký domu jeho, podlé počtu duší; jeden každý počte tolik osob, kolikž by jich snísti mohlo beránka.

⁵Beránka bez vady, samce ročního míti budete, kteréhož z ovcí aneb z koz vezmete.

⁶A chovati ho budete až do čtrnáctého dne měsíce tohoto; a zabije ho všecko množství shromáždění Izraelského k večerou.

⁷A vezmouce krve, pomaží obou veřejí a nade dveřmi u domů, v nichž jej jísti budou.

⁸I budou jísti noci té maso pečené ohněm, s chleby přesnými; s bylinami hořkými jísti jej budou.

⁹Nebudete jísti z něho nic surového ani v vodě vařeného, ale pečené ohněm, s hlavou jeho i s nohami a droby.

¹⁰Nezanecháte z něho ničehož do jitra; pakli by co pozůstalo z něho až do jitra, ohněm spálíte.

¹¹Takto jej pak jísti budete: Bedra svá přepásaná míti budete, obuv svou na nohách svých a hůl svou v ruce své, a jísti budete s chvátáním; nebo Jití jest Hospodinovo.

¹²V tu noc zajisté půjdu po zemi Egyptské, a budu bíti všecko prvorozené v zemi Egyptské, od člověka až do hovada, a nade všemi bohy Egyptskými učiním soud: Já Hospodin.

¹³Krev pak ta na domích, v nichž budete, budeť vám na znamení; a když uzřím krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující, když bíti budu prvorozené v zemi Egyptské.

¹⁴A budeť vám den ten na památku, a slaviti jej budete slavný Hospodinu po rodech svých; právem věčným slaviti jej budete.

¹⁵Za sedm dní přesné chleby jísti budete, a hned prvního dne vyprázdníte kvas z domů vašich; nebo kdožkoli jedl by co kvašeného od prvního až do sedmého dne, vyhlazena bude duše ta z Izraele.

¹⁶A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás.

¹⁷A ostříhati budete přesnic, nebo v ten den vyvedl jsem vojska vaše z země Egyptské; protož zachovávati budete den ten po rodech svých právem věčným.

¹⁸Prvního měsíce, čtrnáctého dne téhož měsíce, u večer jísti budete chleby přesné, až do dne jedenmecítmého téhož měsíce k večerou.

¹⁹Za sedm dní nebude nalezeno kvasu v domích vašich; nebo kdo by koli jedl něco kvašeného, vyhlazena bude duše ta z shromáždění Izraelského, tak příchozí jako zrozený v zemi.

²⁰Nic kvašeného jísti nebudete, ale ve všech příbytcích vašich jísti budete chleby přesné.

²¹Tedy svolal Mojžíš všecky starší Izraelské, a řekl jim: Vybeřte a vezměte sobě beránka po čeledech svých, a zabíte Fáze.

²²Vezmete také svazček yzopu, a omočíte v krvi, kteráž bude v medenici, a pomažete nade dveřmi a na obou veřejích tou krví, kteráž bude v nádobě; z vás pak žádný nevycházej ze dveří domu svého až do jitra.

²³Neboť půjde Hospodin, aby bil Egypt, a kde uzří krev nade dveřmi a na obou veřejích, přeskočí Hospodin ty dvéře, aniž dopustí zhoubci vjíti do domů vašich k hubení.

²⁴Protož ostříhati budete věci této za ustanovení tobě i synům tvým až na věky.

²⁵A když vejdete do země, kterouž dá Hospodin vám, jakž zaslíbil, zachovávati budete službu tuto.

²⁶Když by pak řekli vám synové vaši: Jaká jest to služba vaše?

²⁷Tedy díte: Obět Fáze toto jest Hospodinu, kterýž pominul domů synů Izraelských v Egyptě, když bil Egypt, domy pak naše vysvobodil. A lid sklonivše hlavy, poklonu učinili.

²⁸A rozšedše se synové Izraelští, učinili, jakž byl Hospodin přikázal Mojžíšovi a Aronovi; tak a nejinak učinili.

²⁹Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, kterýž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného vězně, kterýž byl v žaláři, i všecko prvorozené hovad.

³⁰Tedy vstal Farao noci té, a všickni služebníci jeho i všickni Egyptští, a vzešel křik veliký v Egyptě; nebo žádného nebylo domu, v němž by nebylo něčeho mrtvého.

³¹A povolav Mojžíše a Arona v noci, řekl: Vstaňte, vyjděte z prostředku lidu mého, i vy i synové Izraelští, a odejdouce, služte Hospodinu, jakž jste mluvili.

³²Ovce také vaše i voly vaše vezměte, jakž jste žádali, a jděte; a dejte mi také požehnání.

³³I nutkali Egyptští lid, aby co nejrychleji vyšli z země; nebo pravili: Všickni již teď zemřeme.

³⁴Protož vzal lid těsto své, prvé než zkysalo, obaliv je v šaty své, na ramena svá.

³⁵Učinili pak synové Izraelští podlé rozkazu Mojžíšova; nebo vyžádali byli od Egyptských klínotů stříbrných a zlatých, i šatů.

³⁶A Hospodin dal milost lidu před očima Egyptských, tak že půjčovali jim. I obloupili Egyptské.

³⁷Tedy táhli synové Izraelští z Ramesses k Sochot, okolo šestkrát sto tisíc pěších, mužů toliko kromě dětí.

³⁸Ano také jiného lidu mnoho vyšlo s nimi, ovec také a volů, dobytka velmi mnoho.

³⁹I napekli z těsta, kteréž vynesli z Egypta, koláčů nekvašených; nebo ještě bylo nezkynulo, proto že vypuzeni byli z Egypta, a nemohli prodlévati, a ani pokrmů na cestu nepřipravili sobě.

⁴⁰Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let.

⁴¹A když se vyplnilo čtyři sta a třidceti let, právě toho dne vyšla všecka vojska Hospodinova z země Egyptské.

⁴²Noc tato pilně ostříhána býti má Hospodinu, v níž vyvedl je z země Egyptské; tať tedy noc Hospodinova ostříhána bude ode všech synů Izraelských po národech jejich.

⁴³I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Tentoť bude řád při slavnosti Fáze: Žádný cizozemec nebude jísti z něho.

⁴⁴Každý pak služebník váš za stříbro koupený, když by obřezán byl, teprv jísti bude z něho.

⁴⁵Příchozí a nájemník nebude jísti z něho.

⁴⁶V témž domě jísti jej budeš, nevyneseš z domu ven masa jeho; a kostí v něm nezlámete.

⁴⁷Všecko shromáždění Izraelské tak s ním učiní.

⁴⁸Jestliže by pak cizozemec bydlil s tebou pohostinu, a slaviti by chtěl Fáze Hospodinu, prvé obřezán bude každý pohlaví mužského; a tehdy přistoupí k slavení jeho, a bude jako tu v zemi zrozený; žádný pak neobřezaný nebude jísti z něho.

⁴⁹Jednostejné právo bude tu zrodilému a příchozímu, kterýž jest pohostinu u prostřed vás.

⁵⁰Tedy učinili všickni synové Izraelští, jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi a Aronovi; tak učinili.

⁵¹A tak stalo se právě toho dne, že vyvedl Hospodin syny Izraelské z země Egyptské s vojsky jejich.