1. Samuelova 28

¹Stalo se v oněch dnech, že Pelištejci shromáždili svá vojska v armádu, aby bojovali proti Izraeli. Akíš Davidovi řekl: Jistě víš, že se mnou vytáhneš ve vojsku, ty i tvoji muži.

²David Akíšovi odpověděl: Poznáš tedy, ⌈co dokáže⌉ tvůj otrok. Nato Akíš Davidovi řekl: Ustanovím tě tedy za svou ⌈tělesnou stráž⌉ ⌈po všechny dny.⌉ –

³Když Samuel zemřel, celý Izrael ho oplakával. Pohřbili ho v Rámě, v jeho městě. Saul odstranil ze země ⌈ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých,⌉ a věštce.

⁴Pelištejci se shromáždili, vytáhli a utábořili se v Šúnemu. Saul shromáždil celý Izrael a utábořili se v Gilbóa.

⁵Když Saul uviděl pelištejské vojsko, bál se a celý se třásl strachy.

⁶Saul se doptával Hospodina, ale Hospodin mu neodpověděl ani skrze sny ani skrze urím ani skrze proroky.

⁷Proto Saul řekl svým otrokům: Vyhledejte mi ženu, ⌈která vyvolává duchy⌉ zemřelých, abych mohl jít k ní a dotázat se jí. Jeho otroci mu řekli: Ano, žena, která vyvolává duchy zemřelých, je v Én–dóru.

⁸Saul se přestrojil a oblékl si jiné šaty. Pak se vydal na cestu spolu s dvěma muži a přišli v noci k té ženě. Řekl: Věšti mi skrze ducha zemřelého a vyvolej mi, koho ti řeknu.

⁹Žena mu řekla: Podívej, ty víš, co udělal Saul, jak vyhladil ze země ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce. Proč ⌈mě chceš chytit do pasti a usmrtit mě?⌉

¹⁰Saul jí přísahal při Hospodinu: Jakože živ je Hospodin, nepostihne tě za to trest.

¹¹Nato se žena zeptala: Koho ti mám vyvolat? Odpověděl: Vyvolej mi Samuela.

¹²Když žena uviděla Samuela, hlasitě vykřikla. Pak řekla Saulovi: Proč jsi mě podvedl? Ty jsi Saul.

¹³Král jí řekl: Neboj se. Co vidíš? Žena řekla Saulovi: Vidím ⌈bytost podobnou bohu⌉ vystupující ze země.

¹⁴Zeptal se jí: ⌈Jak vypadá?⌉ Odpověděla: Vystupuje starý muž, zahalený pláštěm. Když Saul poznal, že je to Samuel, poklekl s tváří k zemi a klaněl se.

¹⁵Samuel se zeptal Saula: Proč mě znepokojuješ a necháváš mě vyvolat? Saul odpověděl: ⌈Jsem ve veliké tísni.⌉ Bojují proti mně Pelištejci a Bůh ode mě odstoupil. Neodpovídá mi už ani prostřednictvím proroků ani skrze sny. Proto jsem tě zavolal, abys mi oznámil, co mám dělat.

¹⁶Samuel řekl: Proč se mě ptáš, když Hospodin od tebe odstoupil a stal se tvým protivníkem?

¹⁷Hospodin učinil tak, jak promluvil mým prostřednictvím: Hospodin odtrhl království ⌈od tebe⌉ a dal ho tvému bližnímu, Davidovi.

¹⁸Protože jsi neuposlechl Hospodina a nevykonal jeho planoucí hněv nad Amálekovci, proto ti dnes Hospodin učinil toto.

¹⁹Také Izrael vydá Hospodin spolu s tebou do ruky Pelištejců. Zítra budeš ty i tvoji synové u mne. Také izraelské vojsko vydá Hospodin do ruky Pelištejců.

²⁰Saul ihned padl celou svou výškou k zemi; hrozně se bál ⌈Samuelových slov.⌉ ⌈Vůbec neměl sílu,⌉ protože celý den a celou noc nejedl pokrm.

²¹Potom přišla k Saulovi ta žena, a když viděla, jak moc se děsí, řekla mu: Podívej, tvá služka tě uposlechla. ⌈Vystavila jsem svůj život nebezpečí⌉ a poslechla jsem slova, která jsi ke mně promluvil.

²²Nyní také ty uposlechni svou služku. ⌈Nachystám ti něco k jídlu.⌉ Pojez, ⌈posilni se a jdi⌉ svou cestou.

²³On odmítl a řekl: Nebudu jíst. Ale jeho otroci i ta žena ho nutili, takže je uposlechl. Vstal ze země a posadil se na postel.

²⁴Žena měla doma ⌈vykrmené tele.⌉ Rychle ho zabila, vzala mouku, uhnětla a napekla z toho nekvašené chleby.

²⁵Přinesla to ⌈Saulovi a jeho otrokům⌉ a ti se najedli. Pak vstali a té noci odešli.

1. Samuelova 28

¹I stalo se za dnů těch, že Filistinští sebrali vojska svá k boji, aby bojovali s Izraelem. I řekl Achis Davidovi: Věz nepochybně, že potáhneš se mnou na vojnu, ty i muži tvoji.

²Odpověděl David Achisovi: Teprv ty poznáš, co učiní služebník tvůj. I řekl Achis Davidovi: Touť příčinou strážným života svého tě ustanovím po všecky dny.

³(Samuel pak již byl umřel; pročež plakal ho všecken Izrael, a pochovali jej v Ráma, totiž v městě jeho. A Saul byl vyplénil věšťce a hadače z země.)

⁴Tedy shromáždivše se Filistinští, přitáhli a položili se u Sunem. Shromáždil i Saul všeho Izraele, a položili se v Gelboe.

⁵Vida pak Saul vojsko Filistinské, bál se, a uleklo se srdce jeho velmi.

⁶I dotazoval se Saul Hospodina, ale Hospodin neodpovídal jemu ani skrze sny, ani skrze urim, ani skrze proroky.

⁷Protož řekl Saul služebníkům svým: Pohledejte mi ženy mající ducha věštího, i půjdu k ní a poradím se skrze ni. Jemuž odpověděli služebníci jeho: Aj, žena mající ducha věštího v Endor.

⁸Tedy změniv Saul oděv, oblékl se v roucho jiné, a šel sám a dva muži s ním, a přišli k ženě té v noci. I řekl: Medle hádej mi skrze ducha věštího, a způsob to, ať ke mně vyjde ten, kohož bych jmenoval tobě.

⁹Ale žena řekla jemu: Aj, ty víš, co učinil Saul, kterak vyhladil věšťce a hadače z země. Pročež tedy ty pokládáš osídlo duši mé, abys mne o hrdlo připravil?

¹⁰I přisáhl jí Saul skrze Hospodina, řka: Živť jest Hospodin, že nepřijde na tě trestání pro tu věc.

¹¹Tedy řekla žena: Kohožť mám vyvésti? Kterýž řekl: Samuele mi vyveď.

¹²A když uzřela žena Samuele, zkřikla hlasem velikým, a řekla žena Saulovi takto: Pročež jsi mne oklamal! Nebo ty jsi Saul.

¹³I řekl jí král: Neboj se. Což jsi pak viděla? Odpověděla žena Saulovi: Bohy jsem viděla vystupující z země.

¹⁴Řekl jí opět: Jaký jest způsob jeho? Odpověděla jemu: Muž starý vystupuje a jest oděný pláštěm. Tedy srozuměl Saul, že by Samuel byl, a sehnuv se tváří k zemi, poklonil se jemu.

¹⁵I řekl Samuel Saulovi: Proč mne nepokojíš, že jsi mne zavolati rozkázal? Odpověděl Saul: Úzkostmi sevřín jsem velice; nebo Filistinští bojují proti mně, a Bůh odstoupil ode mne, a neodpovídá mi více, ani skrze proroky, ani skrze sny. Protož povolal jsem tě, abys mi oznámil, co bych měl činiti.

¹⁶I řekl Samuel: Proč tedy se mne dotazuješ, poněvadž Hospodin odstoupil od tebe, a jest s nepřítelem tvým?

¹⁷Učiniltě zajisté jemu Hospodin, jakož mluvil skrze mne, a odtrhl Hospodin království od ruky tvé, a dal je bližnímu tvému, Davidovi.

¹⁸Nebo že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, a nevykonals hněvu prchlivosti jeho nad Amalechem, protož učinil tobě to dnes Hospodin.

¹⁹Nadto vydá Hospodin i Izraele s tebou v ruku Filistinských, a zítra budeš ty i synové tvoji se mnou. I vojska Izraelská vydá Hospodin v ruku Filistinských.

²⁰I padl Saul náhle tak, jak dlouhý byl, na zem, nebo se byl ulekl náramně slov Samuelových. K tomu ani síly v něm nebylo, nebo nic nejedl celý ten den a celou tu noc.

²¹Přistoupivši pak ta žena k Saulovi a uzřevši, že jest předěšen náramně, řekla jemu: Aj, uposlechla děvka tvá hlasu tvého, a opovážila jsem se života svého, že jsem uposlechla slov tvých, kteráž jsi mluvil ke mně.

²²Nyní tedy uposlechni i ty, prosím, hlasu děvky své, a položím před tebe kousek chleba, abys jedl a posilil se, a tak jíti mohl cestou svou.

²³Kterýž odepřel a řekl: Nebuduť jísti. I přinutili ho služebníci jeho, ano i ta žena, tak že uposlechl hlasu jejich, a vstav s země, sedl na lůžko.

²⁴Měla pak ta žena tele tučné v domě, kteréž spěšně zabila, a vzavši mouky, zadělala, a napekla z ní chlebů přesných.

²⁵Potom přinesla před Saule a služebníky jeho, kteříž jedli, a vstavše v touž noc, odešli.