1. Samuelova 27

¹David si pomyslel: ⌈Kteréhokoli dne mohu být smeten⌉ Saulovou rukou. ⌈Nejlepší by pro mě bylo, kdybych unikl⌉ do ⌈pelištejské země.⌉ Saul pak ⌈upustí od toho,⌉ aby mě znovu hledal po celém izraelském území; tak uniknu z jeho ruky.

²Nato David vstal a šel se šesti sty muži, kteří byli s ním, k Akíšovi, synu Maókovu, králi Gatu.

³Potom David pobýval u Akíše v Gatu, on i jeho muži, každý se svou rodinou, David se svými dvěma ženami, Achínoamou Jizreelskou a Abígajilou Karmelskou, dříve ženou Nábalovou.

⁴Když bylo oznámeno Saulovi, že David utekl do Gatu, již ho dále nehledal.

⁵David řekl Akíšovi: Jestliže jsem našel nyní milost ve tvých očích, ať mi dají místo v některém z venkovských měst, abych se tam usadil. Proč by měl tvůj otrok bydlet s tebou v královském městě?

⁶Akíš mu dal v onen den Siklag. Proto patří Siklag judským králům dodnes.

⁷⌈Doba, po kterou⌉ David pobýval na pelištejském území, byla ⌈jeden rok⌉ a čtyři měsíce.

⁸David se svými muži vyrážel a napadal Gešúrejce, Girzejce a Amálekovce -- ti pobývali v zemi, kterou se od věků chodí do Šúru a až do egyptské země.

⁹Když David vybíjel zemi, nenechával při životě muže ani ženu, ale bral ovce, skot, osly, velbloudy i oděvy. Pak se vracel a přicházel k Akíšovi.

¹⁰Když se Akíš ptal: Kam jste dnes vtrhli?, David odpovídal: Do Negebu Judova či do Negebu Jerachmeelců či do Negebu Kénijců.

¹¹David nenechával při životě muže ani ženu, a nevodil je do Gatu. Říkal si: Jinak by nás udali slovy: Toto páchá David. To ⌈bylo jeho zvykem⌉ po ⌈celou dobu,⌉ kdy pobýval na pelištejském území.

¹²Akíš Davidovi věřil. Říkal si: Jistě se zošklivil svému lidu, Izraelcům, a bude navěky ⌈mým otrokem.⌉

1. Samuelova 27

¹Řekl pak David v srdci svém: Když tedyž sejdu od ruky Saulovy, nic mi lepšího není, než abych naprosto utekl do země Filistinské. I pustí o mně Saul, a nebude mne více hledati v žádných končinách Izraelských, a tak ujdu ruky jeho.

²Tedy vstav David, odebral se sám i těch šest set mužů, kteříž byli s ním, k Achisovi synu Maoch, králi Gát.

³I bydlil David s Achisem v Gát, on i muži jeho, jeden každý s čeledí svou, David i dvě ženy jeho, Achinoam Jezreelská, a Abigail Karmelská někdy žena Nábalova.

⁴A když bylo oznámeno Saulovi, že utekl David do Gát, přestal ho hledati více.

⁵Řekl pak David Achisovi: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, ať mi dají místo v některém městě krajiny této, abych tam bydlil; nebo proč má bydliti služebník tvůj s tebou v městě královském?

⁶I dal mu Achis v ten den Sicelech, odkudž Sicelech bylo králů Judských až do dne tohoto.

⁷Byl pak počet dnů, v nichž bydlil David v krajině Filistinské, den a čtyři měsíce.

⁸I vycházel David s muži svými, vpády činíce na Gessurské a Gerzitské a Amalechitské, (nebo ti bydlili v zemi té od starodávna,) kudy se chodí přes Sur až do země Egyptské.

⁹A hubil David krajinu tu, nenechávaje živého muže ani ženy; bral také ovce i voly, i osly i velbloudy, i šaty, a navracoval se a přicházel k Achisovi.

¹⁰A když se ptal Achis: Kam jste dnes vpadli? odpověděl David: K straně polední Judově, a k straně polední Jerachmeelově, a k straně polední Cinejského.

¹¹Neživil pak David ani muže ani ženy, aby koho přivoditi měl do Gát; nebo myslil: Aby na nás nežalovali, řkouce: Tak učinil David. A ten obyčej jeho byl po všecky dny, dokudž zůstával v krajině Filistinské.

¹²I věřil Achis Davidovi, řka: Jižtě se velice zošklivil lidu svému Izraelskému, protož budeť mi za služebníka na věky.