Žalmy 39 Porovnání: Kralická vs ČSP
Žalmy 39
1Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
2Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
3Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
4Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
5Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. Sélah.
6Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
7Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
8A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
9Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
10Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
11Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah.
12Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
13Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
Žalmy 39
1Pro vedoucího chval, pro Jedútúna. Davidův žalm.
2Řekl jsem: Budu střežit svou cestu, abych nezhřešil jazykem. Budu střežit svá ústa náhubkem, dokud bude přede mnou ničema.
3Dočista jsem oněměl, nadobro jsem umlkl, ale má bolest se jen jitřila.
4Srdce mi v nitru hořelo. ⌈Když jsem tesknil,⌉ plál ve mně oheň. Pak jsem promluvil svým jazykem:
5Hospodine, dej mi poznat můj konec a jaký je počet mých dnů, ať si uvědomím, jak jsem pomíjivý.
6Hle, dal jsi mi jen maličko dnů, jako nic je před tebou můj věk; každý člověk, jakkoli pevně stojí, je jen vánek. Sela.
7Jen jako přelud putuje člověk, hlučí, přestože je jen vánek, shromažďuje, ale neví, kdo to sklidí.
8Nuže, v co budu doufat, Panovníku? Mé očekávání se upíná k tobě.
9Vysvoboď mě od všech mých přestoupení, nevystavuj mě posměchu bláznů!
10Oněměl jsem, neotvírám svá ústa, neboť jsi to způsobil ty!
11Odejmi ode mě svou ránu, vždyť hynu od úderů tvé ruky!
12Když člověka tresty kázníš za vinu, sžíráš jak mol, co je mu drahé. Každý člověk je jen vánek! Sela.
13Vyslyš, mou modlitbu, Hospodine, naslouchej mému volání o pomoc, nebuď hluchý k mému pláči! Vždyť jsem u tebe jen hostem, příchozím, stejně jako moji otcové.
14Odvrať ode mě svůj pohled a já pookřeji, než odejdu a již nebudu.
Porozumění Kralická vs ČSP v Žalmy 39
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Žalmy 39 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Žalmy 39:1
"Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou."
"Pro vedoucího chval, pro Jedútúna. Davidův žalm."
