Zachariáš 1

¹Měsíce osmého, léta druhého Dariova, stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi synu Barachiáše, syna Iddova, proroku, řkoucí:

²Rozhněval se Hospodin na otce vaše velice.

³Protož rci těmto: Takto praví Hospodin zástupů: Navraťte se ke mně, praví Hospodin zástupů, a navrátím se k vám, praví Hospodin zástupů.

⁴Nebuďte jako otcové vaši, na něž volávali proroci onino předešlí, říkajíce: Takto praví Hospodin zástupů: Navraťte se nyní od cest svých zlých, i od skutků vašich zlých, ale neuposlechli, ani pozorovali mne, praví Hospodin.

⁵Otcové vaši kde jsou? A proroci ti zdali na věky živi jsou?

⁶Ale však slova má a soudové moji, kteréž jsem přikázal služebníkům svým prorokům, zdali nepostihli otců vašich? tak že obrátivše se, řekli: Jakž uložil Hospodin zástupů učiniti nám podlé cest našich, a podlé skutků našich, tak učinil nám.

⁷Dne čtyřmecítmého, jedenáctého měsíce, kterýž jest měsíc Šebat, léta druhého Dariova, stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi synu Barachiáše, syna Iddova, proroku, řkoucí:

⁸Viděl jsem v noci, a aj, muž sedí na koni ryzím, kterýž stál mezi myrtovím, kteréž bylo v dolině, za ním pak koně ryzí, strakaté a bílé.

⁹I řekl jsem: Kdo jsou tito, Pane můj? Řekl mi anděl ten, kterýž mluvil se mnou: Já ukáži tobě, kdo jsou tito.

¹⁰Tedy odpovídaje muž ten, kterýž stál mezi myrtovím, řekl: Tito jsou, kteréž poslal Hospodin, aby zchodili zemi.

¹¹I odpověděli andělu Hospodinovu tomu, kterýž stál mezi myrtovím, a řekli: Zchodili jsme zemi, a aj, všecka země bezpečně bydlí, a pokoje užívá.

¹²Tedy odpověděl anděl Hospodinův a řekl: Ó Hospodine zástupů, až dokudž ty se nesmiluješ nad Jeruzalémem a nad městy Judskými, na kteréž jsi hněval se již sedmdesáte let?

¹³I odpověděl Hospodin andělu tomu, kterýž mluvil se mnou, slovy dobrými, slovy potěšitelnými.

¹⁴Tedy řekl mi anděl, kterýž mluvil ke mně: Volej a rci: Takto praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a Sion horlením velikým.

¹⁵A hněvám se náramně na ty národy, kteříž mají pokoj; nebo když jsem já se málo rozhněval, oni pomáhali k zlému.

¹⁶Protož takto praví Hospodin: Navrátil jsem se k Jeruzalému milosrdenstvím, dům můj staven bude v něm, praví Hospodin zástupů, a pravidlo vztaženo bude na Jeruzalém.

¹⁷Ještě volej a rci: Takto praví Hospodin zástupů: Ještěť se rozsadí města má pro hojnost dobrého; neboť utěší ještě Hospodin Sion, a vyvolí ještě Jeruzalém.

¹⁸Tedy pozdvihl jsem očí svých, a uzřel jsem, a aj, čtyři rohové.

¹⁹I řekl jsem andělu, kterýž mluvil se mnou: Co jest toto? I řekl mi: To jsou ti rohové, kteříž zmítali Judou, Izraelem a Jeruzalémem.

²⁰Ukázal mi také Hospodin čtyři kováře.

²¹I řekl jsem: Co jdou dělati tito? I mluvil, řka: Tito jsou rohové, kteříž zmítali Judou, tak že žádný nemohl pozdvihnouti hlavy své. Protož přišli tito, aby je přestrašili, a srazili rohy těch národů, kteříž pozdvihli rohu proti zemi Judské, aby ní zmítali.

Zachariáš 1

¹V osmém měsíci druhého roku vlády Dareia se stalo Hospodinovo slovo k proroku Zacharjášovi, synu Berekjáše, syna Idova:

²Hospodin se velice rozhněval na vaše otce.

³Řekni jim: ⌈Toto praví Hospodin⌉ zástupů: Navraťte se ke mně, je výrok Hospodina zástupů, a vrátím se k vám, praví Hospodin zástupů.

⁴Nebuďte jako vaši otcové! Když je dřívější proroci volali slovy: Toto praví Hospodin zástupů: Odvraťte se od svých zlých cest a od svých zlých činů, neposlouchali a nevěnovali mi pozornost, je Hospodinův výrok.

⁵Kde jsou vaši otcové, a proroci, cožpak budou žít navěky?

⁶Avšak má slova a má ustanovení, která jsem přikázal svým otrokům prorokům, vaše otce dostihla. Navrátili se a řekli: Jak měl Hospodin zástupů v úmyslu s námi naložit podle našich cest a našich činů, tak s námi naložil.

⁷Dvacátého čtvrtého dne jedenáctého měsíce, to je v měsíci šebatu, ve druhém roce vlády Dareia se stalo Hospodinovo slovo k proroku Zacharjášovi, synu Berekjáše, syna Idova:

⁸Viděl jsem v noci, hle, nějaký jezdec na rudém koni, stojí mezi myrtovím v hlubině a za ním koně rudí, plaví a bílí.

⁹Zeptal jsem se: Co mají tito znamenat, můj pane? Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl: Ukážu ti, co mají tito znamenat.

¹⁰Ten muž, který stál mezi myrtovím, promluvil a řekl: To jsou ti, které Hospodin poslal, aby procházeli zemi.

¹¹Ti odpověděli Hospodinovu andělovi, který stál mezi myrtovím, a řekli: Prošli jsme zemí a hle, celá země si poklidně bydlí.

¹²Hospodinův anděl promluvil a řekl: Hospodine zástupů, jak dlouho nebudeš mít slitování s Jeruzalémem a s judskými městy, na nichž je tvé rozhořčení po sedmdesát let?

¹³Hospodin andělovi, který se mnou mluvil, odpověděl slova dobrá, slova útěšná.

¹⁴Anděl, který se mnou mluvil, mi řekl: Volej: Toto praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a pro Sijón velkou horlivostí.

¹⁵Ale převelice se hněvám na sebejisté národy. Když jsem se trochu rozhněval, oni napomáhali ke zlu.

¹⁶Proto takto praví Hospodin: Navrátím se do Jeruzaléma se slitováním, zbuduji v něm svůj dům, je výrok Hospodina zástupů, a nad Jeruzalémem bude natažena měřící šňůra.

¹⁷Znovu volej: Toto praví Hospodin zástupů: Znovu budou má města přetékat dobrem, Hospodin znovu potěší Sijón, znovu vyvolí Jeruzalém.