Ageus 2

¹Měsíce sedmého, dvadcátého prvního dne téhož měsíce, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí:

²Mluv nyní k Zorobábelovi synu Salatielovu, knížeti Judskému, a Jozue synu Jozadakovu, knězi nejvyššímu, i k ostatkům lidu, řka:

³Kdo jest mezi vámi pozůstalý, ješto viděl dům ten v slávě jeho první? A jaký vy jej nyní vidíte? Zdaliž není proti onomu jako nic před očima vašima?

⁴A však nyní posilň se Zorobábeli, praví Hospodin, posilň se i Jozue synu Jozadakův, kněže nejvyšší, a posilň se všecken lide země této, praví Hospodin, a dodělejte; nebo já s vámi jsem, praví Hospodin zástupů,

⁵Podlé slova, jímž jsem smlouvu učinil s vámi, když jste vycházeli z Egypta. Duch také můj stane u prostřed vás, nebojtež se.

⁶Nebo takto praví Hospodin zástupů: Po malém času, aj, já ještě jednou pohnu nebem i zemí, a mořem i suchostí.

⁷Pohnu, pravím, všemi národy, a přijdou k Žádoucímu všechněm národům, i naplním dům tento slávou, praví Hospodin zástupů.

⁸Méť jest stříbro a mé jest zlato, praví Hospodin zástupů.

⁹Větší bude sláva domu tohoto posledního, než onoho prvního, praví Hospodin zástupů; nebo na tomto místě způsobím pokoj, praví Hospodin zástupů.

¹⁰Dvadcátého čtvrtého dne, devátého měsíce, léta druhého Daria, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí:

¹¹Takto praví Hospodin zástupů: Vzeptej se nyní kněží na zákon, řka:

¹²Ej, kdyby někdo nesl maso svaté v křídle sukně své, aneb dotkl by se křídlem svým chleba, neb vaření, neb vína, neb oleje, neb jakéžkoli krmě, zdali bude posvěcen? I odpověděli kněží a řekli: Nikoli.

¹³Tedy řekl Aggeus: Jestliže někdo jsa nečistý od těla mrtvého, dotkl by se něčeho z těch věcí, bude-li nečisté? I odpověděli kněží a řekli: Nečisté bude.

¹⁴Tedy odpovídaje Aggeus, řekl: Tak lid tento a tak národ tento před tváří mou, praví Hospodin, a tak všecko dílo rukou jejich, i cožkoli obětovali tam, nečisté bylo.

¹⁵Nyní tedy přiložte medle srdce své od tohoto dne až do onoho, jakž přestal kladen býti kámen na kameni v domě Hospodinově,

¹⁶Od toho času, když přišel někdo k hromadě dvadcíti, bylo jen deset; když přišel k kádi, aby nabral padesáte z presu, bylo jen dvadcet.

¹⁷Bil jsem vás suchem a rzí, i krupobitím všecko dílo rukou vašich, však žádný z vás neobrátil se ke mně, praví Hospodin.

¹⁸Přiložte již srdce své od tohoto dne až do onoho, ode dne dvadcátého čtvrtého, měsíce devátého, až do dne, v kterémž založen byl chrám Hospodinův, (přiložte srdce své).

¹⁹Zdali již jest semeno v obilnici? Anobrž ani vinný kmen, ani fík, ani strom jablek zrnatých, ani strom olivový nevydal ovoce. Od tohoto dne požehnám.

²⁰Potom stalo se slovo Hospodinovo po druhé k Aggeovi, dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce, řkoucí:

²¹Mluv k Zorobábelovi knížeti Judskému, řka: Já pohnu nebem i zemí,

²²A podvrátím stolici království, a zkazím sílu království pohanských; podvrátím, pravím, vůz i ty, kteříž na něm jezdí, a sejdou koni i jezdci jejich jeden každý od meče bratra svého.

²³V ten den, praví Hospodin zástupů, vezmu tebe, Zorobábeli synu Salatielův, služebníče můj, praví Hospodin, a učiním tě jako pečetní prsten; nebo jsem tě vyvolil, praví Hospodin zástupů.

Ageus 2

¹Sedmého měsíce, dvacátého prvního dne se stalo Hospodinovo slovo prostřednictvím proroka Agea:

²Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtíelovu, a veleknězi Jóšuovi, synu Jósadakovu, i ostatku lidu:

³Kdo ⌈z vás,⌉ kteří jste zůstali, viděl tento dům v jeho první slávě? A jaký jej vidíte nyní? Není ve vašich očích jen pouhé nic?

⁴Nuže, posilni se, Zerubábeli, je Hospodinův výrok, posilni se, veleknězi Jóšuo, synu Jósadakův, posilni se, všechen lide země, je Hospodinův výrok, a jednejte, neboť já jsem s vámi, je výrok Hospodina zástupů,

⁵kvůli úmluvě, kterou jsem uzavřel s vámi, když jste vycházeli z Egypta. Můj duch stojí uprostřed vás, nebojte se.

⁶Neboť toto praví Hospodin zástupů: ⌈Ještě jednou zakrátko⌉ zatřesu nebem i zemí, mořem i souší.

⁷Zatřesu všemi národy, ⌈přijde to, po čem touží⌉ všechny národy, a naplním tento dům slávou, praví Hospodin zástupů.

⁸Mně patří stříbro, mně patří zlato, je výrok Hospodina zástupů.

⁹Větší bude budoucí sláva tohoto domu nežli první, praví Hospodin zástupů; na tomto místě ⌈způsobím pokoj,⌉ je výrok Hospodina zástupů.

¹⁰Dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce, ve druhém roce vlády Dareia stalo se Hospodinovo slovo k proroku Ageovi:

¹¹Toto praví Hospodin zástupů: ⌈Zeptej se kněží na zákon⌉ slovy:

¹²Jestliže někdo vezme posvátné maso do okraje svého roucha a tím okrajem se dotkne chleba, vařeného jídla, vína, oleje či jakékoliv potravy, bude to svaté? Kněží odpověděli: Ne.

¹³Ageus se dále zeptal: Jestliže se ⌈někdo nečistý⌉ dotkne čehokoliv z toho, bude to nečisté? Kněží odpověděli: Bude to nečisté.

¹⁴Nato Ageus odpověděl: Takový je tento lid a takový je tento národ přede mnou, je Hospodinův výrok; takové jsou všechny skutky jejich rukou. Co tam obětují, je nečisté.

¹⁵Nuže přemýšlejte, ⌈jak tomu bylo před tímto dnem,⌉ dříve nežli byl položen kámen na kámen v Hospodinově chrámu:

¹⁶Tehdy, když někdo přišel k hromadě obilí o dvaceti mírách, vydala jen deset, když přišel k lisu, aby nabral padesát měr, vydal jen dvacet.

¹⁷Bil jsem vás obilnou rzí, snětí a krupobitím všechno dílo vašich rukou, ale ⌈neobrátili jste sei⌉ ke mně, je Hospodinův výrok.

¹⁸Přemýšlejte, jak tomu bylo ⌈před tímto dnem,⌉ před dvacátým čtvrtým dnem devátého měsíce, před dnem, kdy byly položeny základy Hospodinova chrámu. Přemýšlejte o tom.

¹⁹Což je ještě zrno v obilnici? A víno, fíkovník, granátovník ani olivovník nepřinesly plody. Od tohoto dne budu žehnat.

²⁰I stalo se Hospodinovo slovo podruhé k Ageovi dvacátého čtvrtého dne toho měsíce:

²¹Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi: Zatřesu nebem i zemí.

²²Převrátím trůny království, vyhladím sílu království národů, převrátím válečné vozy i jejich jezdce, klesnou koně i jejich jezdci, ⌈jeden mečem druhého.⌉

²³V onen den, je výrok Hospodina zástupů, tě vezmu, můj otroku Zerubábeli, synu Šealtíelův -- je Hospodinův výrok -- a učiním tě pečetním prstenem, neboť tebe jsem vyvolil, je výrok Hospodina zástupů.