Soudců 3 Porovnání: Kralická vs ČSP

Soudců 3

¹Tito pak jsou národové, kterýchž zanechal Hospodin, aby skrze ně zkušoval Izraele, totiž všech, kteříž nevěděli o žádných válkách Kananejských,

²Aby aspoň zvěděli věkové synů Izraelských, a poznali, co jest to válka, čehož první nevěděli:

³Patero knížat Filistinských, a všickni Kananejští a Sidonští a Hevejští bydlící na hoře Libánské od hory Balhermon až tam, kudy se vchází do Emat.

⁴Ti pozůstali, aby zkušován byl skrze ně Izrael, a aby známé bylo, budou-li poslouchati přikázaní Hospodinových, kteráž přikázal otcům jejich skrze Mojžíše.

⁵Bydlili tedy synové Izraelští u prostřed Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských,

⁶A brali sobě dcery jejich za manželky, a dcery své dávali synům jejich, a sloužili bohům jejich.

⁷Činili tedy synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Bálům a Asserotům.

⁸Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal jej v ruku Chusana Risataimského, krále Syrského v Mezopotamii; i sloužili synové Izraelští Chusanovi Risataimskému osm let.

⁹Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin vysvoboditele synům Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna Cenezova bratra Kálefova mladšího,

¹⁰Na němž byl duch Hospodinův, a soudil lid Izraelský. Když pak vytáhl k boji, dal Hospodin v ruce jeho Chusana Risataimského, krále Syrského, a zmocnila se ruka jeho nad Chusanem Risataimským.

¹¹A tak v pokoji byla země za čtyřidceti let; i umřel Otoniel, syn Cenezův.

¹²Takž opět činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma. I zsilil Hospodin Eglona, krále Moábského, proti Izraelovi, proto že činili zlé věci před očima Hospodinovýma.

¹³Nebo shromáždil k sobě syny Ammonovy a Amalechovy, a vytáh, porazil Izraele, a opanovali město palmové.

¹⁴I sloužili synové Izraelští Eglonovi králi Moábskému osmnácte let.

¹⁵Potom volali synové Izraelští k Hospodinu. I vzbudil jim Hospodin vysvoboditele Ahoda, syna Gery Beniaminského, muže rukou pravou nevládnoucího. I poslali synové Izraelští po něm dar Eglonovi králi Moábskému.

¹⁶(Připravil pak sobě Ahod meč na obě straně ostrý, lokte zdélí, a připásal jej sobě pod šaty svými po pravé straně.)

¹⁷I přinesl dar Eglonovi králi Moábskému. Eglon pak byl člověk velmi tlustý.

¹⁸A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl přinesl dar.

¹⁹Sám pak vrátiv se od lomů blízko Galgala, řekl: Tajnou věc mám k tobě, ó králi. I řekl král: Mlč. A vyšli od něho všickni, kteříž stáli při něm.

²⁰Tehdy Ahod přistoupil k němu, (on pak seděl na paláci letním sám). I řekl mu Ahod: Řeč Boží mám k tobě. I vstal z stolice své.

²¹Tedy sáhna Ahod rukou svou levou, vzal meč u pravého boku svého a vrazil jej do břicha jeho,

²²Tak že i jilce za ostřím vešly tam, a zavřel se tukem meč, (nebo nevytáhl meče z břicha jeho;) i vyšla lejna.

²³Potom vyšel Ahod přes síň, a zavřel dvéře paláce po sobě, a zamkl.

²⁴Když pak on odšel, služebníci jeho přišedše, uzřeli, a hle, dvéře palácu zamčíny. Tedy řekli: Jest na potřebě v pokoji letním.

²⁵A když očekávali dlouho, až se styděli, a aj, neotvíral dveří paláce, tedy vzali klíč a otevřeli, a hle, pán jejich leží na zemi mrtvý.

²⁶Ahod pak mezi tím, když oni prodlévali, ušel, a přešed lomy, přišel do Seirat.

²⁷A přišed k svým, troubil v troubu na hoře Efraim; i sstoupili s ním synové Izraelští s hory, a on napřed šel.

²⁸Nebo řekl jim: Poďte za mnou, dalť jest zajisté Hospodin Moábské, nepřátely vaše, v ruku vaši. Tedy táhli za ním, a vzavše Moábským brody Jordánské, nedali žádnému přejíti.

²⁹I pobili tehdáž Moábských okolo desíti tisíc mužů, každého bohatého a všelikého silného muže, aniž kdo ušel.

³⁰I snížen jest Moáb v ten den pod mocí Izraele, a pokoj měla země za osmdesáte let.

³¹Po něm pak byl Samgar, syn Anatův, a pobil Filistinských šest set mužů ostnem volů, a vysvobodil i on Izraele.

Soudců 3

¹A toto jsou národy, které Hospodin ponechal, aby jejich prostřednictvím zkoušel Izrael, všechny, kteří nepoznali žádné boje o Kenaan,

²aby generace synů Izraele poznaly aspoň pro své poučení, co je válka, aspoň ti, kteří ji předtím nepoznali:

³Pět pelištejských vladařů a všechny Kenaance, Sidónce a Chivejce sídlící na libanonském pohoří od hory Baal–chermón až k Lebo–Chamátu.

⁴Zůstali, aby byl skrze ně Izrael zkoušen, aby se poznalo, budou–li poslouchat Hospodinovy příkazy, které dal jejich otcům ⌈prostřednictvím Mojžíše.⌉

⁵A synové Izraele bydleli uprostřed ⌈Kenaanců, Chetejců a Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců.⌉

⁶Brali si jejich dcery za ženy a své dcery dávali jejich synům a sloužili jejich bohům.

⁷Synové Izraele páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, zapomínali na Hospodina, svého Boha, a sloužili baalům a ašerám.

⁸Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv a on je vydal do ruky Kúšana Rišátajimského, krále Aramského Dvojříčí. Synové Izraele sloužili Kúšanovi Rišátajimskému osm let.

⁹Synové Izraele volali k Hospodinu o pomoc a Hospodin dal pro syny Izraele povstat zachránci. Zachránil je Otníel, syn ⌈Kenazův, mladší bratr Káleba.⌉

¹⁰Spočinul na něm Duch Hospodinův a on Izrael soudil. Vytáhl do boje a Hospodin vydal do jeho ruky aramejského krále Kúšana Rišátajimského. Jeho ruka na Kúšana Rišátajimského mocně dolehla.

¹¹A země měla čtyřicet let klid. Otníel, syn Kenazův, pak zemřel.

¹²Avšak synové Izraele dále páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, a Hospodin posilnil moábského krále Eglóna proti Izraeli kvůli tomu, že páchali to, co je v Hospodinových očích zlé.

¹³Ten k sobě shromáždil syny Amónovy a Amálekovy. Vytáhl, přepadl Izrael a obsadili Ír–hatmarím.

¹⁴Synové Izraele pak sloužili moábskému králi Eglónovi osmnáct let.

¹⁵Synové Izraele tedy volali k Hospodinu o pomoc a Hospodin dal pro ně povstat zachránci Ehúdovi, synu Géry, ⌈syna Benjamínova,⌉ muži ⌈nevládnoucímu pravou rukou.⌉ Jeho prostřednictvím poslali synové Izraele moábskému králi Eglónovi dar.

¹⁶Ehúd si zhotovil dvojsečný meč gomer dlouhý a připásal si ho pod šaty na pravý bok.

¹⁷I přinesl moábskému králi Eglónovi dar. Eglón byl hrozně tlustý muž.

¹⁸A stalo se, když předal dar, že Ehúd propustil lid, který ten dar nesl.

¹⁹Sám se vrátil od tesaných obrazů u Gilgálu a řekl: Mám pro tebe tajné poselství, králi. On řekl: Tiše! Všichni, kdo stáli kolem něho, od něj odešli.

²⁰Ehúd před něj předstoupil, když seděl v chladné horní místnosti, kterou měl pouze pro sebe. Ehúd řekl: Mám pro tebe Boží slovo. On nato povstal z křesla.

²¹A Ehúd vztáhl svou levou ruku, vzal ten meč od pravého boku a vrazil mu ho do břicha.

²²Za čepelí pronikl také jílec a tuk se za čepelí zavřel, protože nevytáhl meč z břicha. Vyšel zadem.

²³Ehúd pak vyšel na chodbu, zavřel za sebou dveře horní místnosti a zamkl.

²⁴Jakmile odešel, vstoupili jeho otroci, podívali se a hle, dveře horní místnosti byly zamčeny. Řekli si: On jistě ⌈koná potřebu⌉ v chladném pokoji.

²⁵Přešlapovali tam až hanba, avšak hle, nikdo dveře horní místnosti neotvírá. Vzali klíč, otevřeli a hle, jejich pán leží na zemi mrtvý.

²⁶Ehúd unikl. Zatímco otáleli, on prošel kolem tesaných obrazů a unikl do Seíry.

²⁷I stalo se, když přišel, že zatroubil na beraní roh na efrajimském pohoří, synové Izraele s ním sestoupili z pohoří a on byl v jejich čele.

²⁸Řekl jim: Pospěšte za mnou, protože Hospodin vám vydal do ruky vaše moábské nepřátele. Sestoupili za ním a dobyli jordánské brody na Moábovi. A nedovolili nikomu projít.

²⁹V onen čas pobili z Moábu okolo deseti tisíc mužů, samé urostlé a zdatné muže. Nikdo neunikl.

³⁰V onen den byl Moáb pokořen pod mocí Izraele a země měla osmdesát let klid.

³¹Po něm byl Šamgar, syn Anatův. Pobil Pelištejce, šest set mužů, bodcem na skot. Také on zachránil Izrael.