Soudců 2

¹Vstoupil pak anděl Hospodinův z Galgala do Bochim a řekl: Vyvedl jsem vás z Egypta a uvedl jsem vás do země, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům vašim, a řekl jsem: Nezruším smlouvy své s vámi na věky.

²Vy také nečiňte smlouvy s obyvateli země této, oltáře jejich rozkopejte; ale neposlechli jste hlasu mého. Co jste to učinili?

³Pročež také jsem řekl: Nevyhladím jich před tváří vaší, ale budou vám jako trní, a bohové jejich budou vám osídlem.

⁴I stalo se, když mluvil anděl Hospodinův slova tato všechněm synům Izraelským, že pozdvihl hlasu svého lid a plakal.

⁵I nazvali jméno místa toho Bochim, a obětovali tu Hospodinu.

⁶Rozpustil pak byl Jozue lid, a rozešli se synové Izraelští, jeden každý do dědictví svého, aby vládli zemí.

⁷I sloužil lid Hospodinu po všecky dny Jozue, a po všecky dny starších, kteříž dlouho živi byli po Jozue, jenž viděli všecky skutky veliké Hospodinovy, kteréž učinil Izraelovi.

⁸Ale když umřel Jozue syn Nun, služebník Hospodinův, jsa ve stu a desíti letech,

⁹A pochovali ho v krajině dědictví jeho, v Tamnatheres, na hoře Efraim, k straně půlnoční hory Gás;

¹⁰Také když všecken věk ten připojen jest k otcům svým, a povstal jiný věk po nich, kteříž neznali Hospodina, ani skutků, kteréž učinil Izraelovi:

¹¹Tedy činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a sloužili modlám,

¹²Opustivše Hospodina Boha otců svých, kterýž je vyvedl z země Egyptské, a odešli za bohy cizími, bohy těch národů, kteříž byli vůkol nich, a klaněli se jim; pročež popudili Hospodina.

¹³Nebo opustivše Hospodina, sloužili Bálovi i Astarotům.

¹⁴I rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal je v ruku loupežníků, kteříž je zloupili; vydal je, pravím, v ruku nepřátel jejich vůkol, tak že nemohli více ostáti před nepřátely svými.

¹⁵Kamžkoli vycházeli, ruka Hospodinova byla proti nim ke zlému, jakož byl mluvil Hospodin, a jakož byl zapřisáhl jim Hospodin; i ssouženi byli náramně.

¹⁶Vzbuzoval pak Hospodin soudce, kteříž vysvobozovali je z rukou zhoubců jejich.

¹⁷Ale ani soudců svých neposlouchali, nebo smilnili, odcházejíce za bohy cizími, a klaněli se jim. Odcházeli rychle s cesty, po kteréž chodili otcové jejich, tak že poslouchati majíce přikázaní Hospodinových, nečinili toho.

¹⁸A když vzbuzoval jim Hospodin soudce, býval Hospodin s každým soudcím, a vysvobozoval je z ruky nepřátel jejich po všecky dny soudce; (nebo želel Hospodin naříkání jejich, k němuž je přivodili ti, kteříž je ssužovali a utiskali).

¹⁹Po smrti pak soudce navracejíce se zase, pohoršovali cest svých více nežli otcové jejich, odcházejíce za bohy cizími, a sloužíce i klanějíce se jim; nic neulevili z skutků jejich zlých a cesty jejich převrácené.

²⁰Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova proti Izraelovi, a řekl: Proto že přestoupil národ tento smlouvu mou, kterouž jsem učinil s otci jejich, a neposlouchali hlasu mého:

²¹Já také více nevyhladím žádného od tváři jejich z národů, kterýchž zanechal Jozue, když umřel,

²²Abych skrze ně zkušoval Izraele, budou-li ostříhati cesty přikázaní Hospodinových, chodíce v nich, jakož ostříhali otcové jejich, čili nic.

²³I zanechal Hospodin národů těch, a nevyhnal jich rychle, aniž dal jich v ruku Jozue.

Soudců 2

¹Hospodinův anděl pak vystoupil z Gilgálu do Bokímu a řekl: Vyvedl jsem vás z Egypta a přivedl jsem vás do země, o které jsem přísahal vašim otcům a řekl jsem: Navěky nezruším svou smlouvu s vámi.

²Vy naopak neuzavřete smlouvu s obyvateli této země. Jejich oltáře strhnete. Ale neuposlechli jste mě. Co jste to provedli?

³⌈Však jsem také řekl:⌉ Nevyženu je před vámi. Budou vám ostnem v boku a jejich bohové budou pro vás léčkou.

⁴I stalo se, když Hospodinův anděl mluvil tato slova ke všem synům Izraele, že lid pozvedl hlas a rozplakal se.

⁵A nazvali ono místo jménem Bokím a obětovali tam Hospodinu.

⁶Když Jozue propustil lid, synové Izraele odešli každý do svého dědictví, aby ⌈tu zemi obsadili.⌉

⁷Lid sloužil Hospodinu po všechny Jozuovy dny a všechny dny starších, kteří ⌈Jozua přežili⌉ a kteří spatřili celé to velké Hospodinovo dílo, jež vykonal pro Izrael.

⁸Jozue, syn Núnův, otrok Hospodinův, zemřel ve věku sto deseti let.

⁹Pohřbili ho na území jeho dědictví v Timnat–cheresu, v efrajimském pohoří severně od hory Gaaš.

¹⁰A také celá ona generace byla připojena ke svým otcům. Po nich potom povstala jiná generace, která neznala Hospodina ani dílo, jež pro Izrael vykonal.

¹¹Synové Izraele páchali to, co je ⌈zlé v Hospodinových očích,⌉ a sloužili baalům.

¹²Opustili Hospodina, Boha svých otců, který je vyvedl z egyptské země, a chodili za jinými bohy z bohů těch národů, které byly okolo nich, ⌈klaněli se jim⌉ a provokovali Hospodina ke hněvu.

¹³Opustili Hospodina a sloužili Baalovi a Aštoretě.

¹⁴Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv a on je vydal do ruky pustošitelů, kteří je plenili. Vydal je do ruky jejich okolním nepřátelům a nemohli už před svými nepřáteli obstát.

¹⁵Všude, kam vytáhli, byla ⌈Hospodinova ruka proti nim⌉ ke zlému, jak to Hospodin prohlásil a jak jim to Hospodin odpřisáhl. Bylo jim velmi úzko.

¹⁶Hospodin tedy dával povstat soudcům a ti je zachraňovali z ruky jejich pustošitelů.

¹⁷Ale ani své soudce neposlouchali, protože chodili smilnit za jinými bohy a klaněli se jim. Odvrátili se rychle od té cesty, po níž chodili jejich otcové v poslušnosti Hospodinových příkazů. Oni tak nejednali.

¹⁸A když Hospodin dával kvůli nim povstat soudcům, ⌈byl Hospodin s tím⌉ soudcem a zachraňoval je z ruky jejich nepřátel po všechny dny toho soudce, neboť Hospodin se slitovával kvůli jejich sténání před jejich utiskovateli a poháněči.

¹⁹Když však soudce zemřel, stalo se, že se navrátili zpět a ⌈vrhali se do zkázy⌉ více než jejich otcové, chodili za jinými bohy, sloužili jim a klaněli se jim. Nevzdali se svých činů ani svých zatvrzelých cest.

²⁰Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv a on řekl: Kvůli tomu, že tento národ přestoupil mou smlouvu, kterou jsem dal jejich otcům, a neposlechli mě,

²¹ani já je už nenechám podrobit si nikoho z národů, které Jozue zanechal, než zemřel.

²²To abych jejich prostřednictvím Izrael zkoušel, zda budou zachovávat Hospodinovu cestu, aby po ní chodili, jak to zachovávali jejich otcové, nebo ne.

²³Tak Hospodin ponechal tyto národy, aniž by si je rychle podrobili, ani je nevydal do Jozuovy ruky.