Soudců 16

¹Odšel pak Samson do Gázy, a uzřev tam ženu nevěstku, všel k ní.

²I povědíno obyvatelům Gázy: Samson přišel sem. Kteříž obeslavše se, střáhli na něj v bráně města přes celou noc, a stavěli se tiše té celé noci, řkouce: Až ráno zabijeme jej.

³Spal pak Samson až do půl noci, a o půl noci vstal, a pochytiv vrata brány městské s oběma veřejemi a s závorou, vložil na ramena svá a vnesl je na vrch hory, kteráž byla naproti Hebronu.

⁴Potom pak zamiloval ženu v údolí Sorek, jejíž jméno bylo Dalila.

⁵I přišli knížata Filistinská k ní a řekli jí: Oklamej ho a zvěz, v čem jest síla jeho tak veliká, a jak bychom přemohli jej, abychom svížíce, skrotili jej; tobě pak jeden každý z nás dáme tisíc a sto lotů stříbra.

⁶Tedy řekla Dalila Samsonovi: Prosím, oznam mi, v čem jest tak veliká síla tvá, a čím bys svázán a zemdlen býti mohl?

⁷Odpověděl jí Samson: Kdyby mne svázali sedmi houžvemi surovými, kteréž ještě neuschly, tedy zemdlím, a budu jako jiný člověk.

⁸I přinesli jí knížata Filistinská sedm houžví surových, kteréž ještě neuschly, a svázala ho jimi.

⁹(V zálohách pak nastrojeni byli někteří u ní v komoře.) I řekla jemu: Filistinští na tě, Samsone. A on roztrhl houžve, jako by přetrhl nit koudelnou, přistrče k ohni, a není poznána síla jeho.

¹⁰Tedy řekla Dalila Samsonovi: Aj, oklamals mne a lživě jsi mi mluvil. Prosím, oznam mi nyní, čím bys mohl svázán býti?

¹¹Kterýž odpověděl jí: Kdyby mne tuze svázali novými provazy, jimiž by ještě nic děláno nebylo, tedy zemdlím a budu jako kdokoli jiný z lidí.

¹²I vzala Dalila provazy nové a svázala ho jimi, a řekla jemu: Filistinští na tě, Samsone. (Zálohy pak nastrojeny byly v komoře.) I roztrhl je na rukou svých jako nitku.

¹³Tedy řekla Dalila Samsonovi: Až dosavad jsi mne svodil, a mluvils mi lež. Pověziž mi, čím bys svázán býti mohl. Odpověděl jí: Kdybys přivila sedm pramenů z vlasů hlavy mé k vratidlu tkadlcovskému.

¹⁴Což učinivši, zarazila hřebem, a řekla jemu: Filistinští na tě, Samsone. A procítiv ze sna svého, vytrhl hřeb, osnovu i s vratidlem.

¹⁵Opět řekla jemu: Kterak ty pravíš: Miluji tě, poněvadž srdce tvé není se mnou? Již jsi mne potřikrát oklamal a neoznámils mi, v čem jest tak veliká síla tvá.

¹⁶Když tedy trápila jej slovy svými každého dne, a obtěžovala jej, umdlena jest duše jeho, jako by již měl umříti.

¹⁷I otevřel jí cele srdce své a řekl jí: Břitva nevešla nikdy na hlavu mou, nebo Nazarejský Boží jsem od života matky své. Kdybych oholen byl, odešla by ode mne síla má, a zemdlel bych a byl jako jiný člověk.

¹⁸Viduci pak Dalila, že by cele otevřel jí srdce své, poslala a zavolala knížat Filistinských těmi slovy: Poďte ještě jednou, nebo otevřel mi cele srdce své. Tedy přišli knížata Filistinská k ní, nesouce stříbro v rukou svých.

¹⁹I uspala ho na klíně svém a povolala holiče, i dala oholiti sedm pramenů vlasů hlavy jeho. I počala jím strkati, když odešla od něho síla jeho.

²⁰A řekla: Filistinští na tě, Samsone. Procítiv pak ze sna svého, řekl: Vyjdu jako i prvé, a probiji se skrze ně. Nevěděl však, že Hospodin odstoupil od něho.

²¹Tedy javše ho Filistinští, vyloupili mu oči, a dovedše ho do Gázy, svázali jej dvěma řetězy železnými. A mlel v domě vězňů.

²²Potom počaly mu vlasy na hlavě odrostati po oholení.

²³Knížata pak Filistinská shromáždili se, aby obětovali obět velikou bohu svému Dágonovi a aby se veselili; nebo řekli: Dalť jest bůh náš v ruce naše Samsona nepřítele našeho.

²⁴A když uzřel jej lid, chválili boha svého; nebo pravili: Dalť jest bůh náš v ruce naše nepřítele našeho a zhoubce země naší, kterýž mnohé z našich zmordoval.

²⁵I stalo, když se rozveselilo srdce jejich, že řekli: Zavolejte Samsona, aby kratochvílil před námi. Tedy povolali Samsona z domu vězňů, aby hral před nimi; i postavili ho mezi sloupy.

²⁶Nebo řekl Samson pacholeti, kteréž ho za ruku vodilo: Přiveď mne, ať mohu omakati sloupy, na nichž dům stojí, a zpodepříti se na ně.

²⁷Dům pak plný byl mužů a žen, a byla tam všecka knížata Filistinská, ano i na vrchu okolo tří tisíc mužů a žen, kteříž dívali se, když Samson hral.

²⁸I volal Samson k Hospodinu, a řekl: Panovníče Hospodine, prosím, rozpomeň se na mne, a posilni mne, žádám, toliko aspoň jednou, ó Bože, abych se jednou pomstíti mohl za své obě oči nad Filistinskými.

²⁹Objav tedy Samson oba sloupy prostřední, na nichž dům ten stál, zpolehl na ně, na jeden pravou a na druhý levou rukou svou.

³⁰Potom řekl Samson: Nechť umře život můj s Filistinskými. A nalehl silně, i padl dům na knížata a na všecken lid, kterýž byl v něm; i bylo mrtvých, kteréž pobil on umíraje, více než těch, kteréž pobil, živ jsa.

³¹Tedy přišli přátelé jeho, a všecken dům otce jeho, a vzavše jej, odešli, a pochovali jej mezi Zaraha a Estaol v hrobě Manue otce jeho. A on soudil lid Izraelský dvadceti let.

Soudců 16

¹Potom šel Samson do Gazy. Uviděl tam prostitutku a vešel k ní.

²Obyvatelům Gazy bylo řečeno: Přišel sem Samson. Obcházeli a číhali na něho celou noc v bráně toho města a celou tu noc tiše vyčkávali se slovy: Až do svítání a pak ho zabijeme.

³Samson však ležel jen do půlnoci. Uprostřed noci vstal, uchopil ⌈vrata městské brány a obě veřeje a vyrazil je i se závorou.⌉ Položil si je na ramena a vynesl na vrchol hory, která se tyčí směrem k Chebrónu.

⁴I stalo se potom, že se zamiloval do ženy v údolí Sorék jménem Delíla.

⁵Vypravili se k ní tedy pelištejští vladaři a řekli jí: Umluv ho a zjisti, v čem spočívá jeho velká síla a čím jej přemůžeme a svážeme, abychom ho pokořili. My ti dáme každý tisíc sto šekelů stříbra.

⁶A tak Delíla řekla Samsonovi: Pověz mi, prosím, v čem spočívá tvá velká síla a čím můžeš být spoután, abys byl poražen.

⁷Samson jí pověděl: Jestliže mě svážou sedmi syrovými lany, která nebyla vysušena, zeslábnu a budu jako kterýkoli jiný člověk.

⁸Pelištejští vladaři jí tedy přinesli sedm syrových lan, která nebyla vysušena, a těmi ho svázala.

⁹Ti, kdo na něj číhali, seděli u ní v pokoji. Řekla mu: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Zpřetrhal ta lana, jako se přetrhne šňůrka z koudele, když se přiblíží k ohni, a jeho síla nebyla odhalena.

¹⁰Nato Delíla Samsonovi řekla: Vida, podváděl jsi mě a vykládal jsi mi lži. Nyní mi prosím pověz, čím můžeš být spoután.

¹¹Řekl jí: Jestliže mě pevně svážou novými popruhy, s nimiž nebyla konána práce, zeslábnu a budu jako kterýkoli jiný člověk.

¹²Delíla tedy vzala nové popruhy a svázala ho jimi. Pak mu řekla: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Ti, kdo na něj číhali, seděli v pokoji. Ale on je na svých pažích zpřetrhal jako šňůry.

¹³Delíla nato Samsonovi řekla: Až doposud jsi mě podváděl a vykládal jsi mi lži. Pověz mi, čím můžeš být spoután. Řekl jí: Stačí, když vetkáš sedm pramenů vlasů mé hlavy do osnovy.

¹⁴Upevnila osnovu ještě kolíkem a řekla mu: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! On se probral ze spánku a vytrhl ten kolík, člunek i osnovu.

¹⁵Nato mu řekla: Jak můžeš říkat: Miluji tě, když tvé srdce není se mnou? Takhle jsi mě třikrát podvedl a nepověděl jsi mi, v čem spočívá tvá velká síla.

¹⁶I stalo se, když na něho naléhala svými slovy celé dny, dotírala na něho, že se jeho duše k smrti unavila.

¹⁷Tu jí otevřel celé své srdce a řekl jí: Na mou hlavu nevstoupila břitva, protože od lůna své matky jsem Boží nazír. Pokud bych byl oholen, odstoupí ode mě má síla, zeslábnu a budu jako každý jiný člověk.

¹⁸Když Delíla viděla, že jí otevřel celé své srdce, vzkázala a zavolala pelištejské vladaře: Tentokrát přijďte, protože mi otevřel celé své srdce. Pelištejští vladaři k ní přišli a přinesli s sebou stříbro.

¹⁹I uspala jej na svých kolenou, pak zavolala jednoho muže a nechala oholit sedm pramenů vlasů jeho hlavy. ⌈Začala ho ponižovat⌉ a jeho síla od něj odstoupila.

²⁰Opět řekla: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Probral se ze spánku a řekl si: Vyjdu z toho jako tolikrát předtím a otřepu se. On nevěděl, že se od něj Hospodin odvrátil.

²¹Pelištejci ho chytili, vyloupali mu oči, zavedli ho do Gazy a svázali ho bronzovými okovy. Byl přinucen mlít ve vězení.

²²Tam, kde byl oholen, mu ale vlasy na hlavě začaly dorůstat.

²³Pelištejští vladaři se shromáždili, aby obětovali velký obětní hod pro svého boha Dágona a pro radost. Řekli: Náš bůh nám vydal do ruky našeho nepřítele Samsona.

²⁴Když ho lid viděl, chválil svého boha, neboť řekl: Náš bůh nám vydal do ruky našeho nepřítele a pustošitele naší země, který rozmnožil naše pobité.

²⁵I stalo se, ⌈když jim bylo dobře u srdce,⌉ že řekli: Zavolejte Samsona, ať nás baví. Zavolali tedy Samsona z vězení, dováděl před nimi a postavili ho mezi sloupy.

²⁶Tu řekl Samson mládenci, který ho držel za ruku: Pusť mě a nech mě ohmatat ty sloupy, kterými je dům držen, ať se o ně opřu.

²⁷Ten dům byl plný mužů a žen, byli tam všichni pelištejští vladaři a na střeše asi tři tisíce mužů a žen, kteří se dívali, jak je Samson baví.

²⁸I volal Samson k Hospodinu. Řekl: Panovníku Hospodine, rozpomeň se, prosím, na mě a posilni mě, prosím, ještě tentokrát, Bože, ať se Pelištejcům pomstím jedinou pomstou za obě své oči.

²⁹Pak Samson pevně objal oba prostřední sloupy, kterými byl dům držený, a vzepřel se o ně, o jeden svou pravicí a o druhý svou levicí.

³⁰Samson řekl: Ať má duše zemře s Pelištejci. Napnul sílu a ten dům spadl na vladaře a na všechen lid, který v něm byl. Mrtvých, které usmrtil při svém skonu, bylo více, než těch, které usmrtil za svého života.

³¹Potom sestoupili jeho bratři a celý dům jeho otce, vyzvedli ho, vynesli a pohřbili ho mezi Soreou a Eštaólem do hrobu jeho otce Manóacha. On soudil Izrael dvacet let.