Soudců 15

¹Stalo se pak po několika dnech, v čas žně pšeničné, že chtěje navštíviti Samson ženu svou, a přinésti s sebou kozlíka, řekl: Vejdu k ženě své do pokoje. A nedopustil mu otec její vjíti.

²I řekl otec její: Domníval jsem se zajisté, že ji máš v nenávisti, protož dal jsem ji tovaryši tvému. Zdaliž není sestra její mladší pěknější než ona? Nechať jest tedy tvá místo oné.

³I řekl jim Samson: Nebuduť já potom vinen Filistinským, když jim zle učiním.

⁴Odšed tedy Samson, nalapal tři sta lišek, a vzav pochodně, obrátil jeden ocas k druhému, a dal vše jednu pochodni mezi dva ocasy do prostředka.

⁵Potom zapálil ty pochodně, a pustil do obilí Filistinských, a popálil, jakž sžaté tak nesžaté, i vinice i olivoví.

⁶I řekli Filistinští: Kdo je to učinil? Jimž odpovědíno: Samson zeť Tamnejského, proto že vzal ženu jeho a dal ji tovaryši jeho. Tedy přišedše Filistinští, spálili ji ohněm i otce jejího.

⁷Tedy řekl jim Samson: Ač jste učinili tak, však až se lépe vymstím nad vámi, teprv přestanu.

⁸I zbil je na hnátích i na bedrách porážkou velikou, a odšed, usadil se na vrchu skály Etam.

⁹Pročež vytáhli Filistinští, a rozbivše stany proti Judovi, rozložili se až do Lechi.

¹⁰Muži pak Juda řekli: Proč jste vytáhli proti nám? I odpověděli: Vytáhli jsme, abychom svázali Samsona, a učinili jemu tak, jako on nám učinil.

¹¹Tedy vyšlo tři tisíce mužů Juda k vrchu skály Etam, a řekli Samsonovi: Nevíš-liž, že panují nad námi Filistinští? Pročež jsi tedy nám to učinil? I odpověděl jim: Jakž mi učinili, tak jsem jim učinil.

¹²Řekli také jemu: Přišli jsme, abychom tě svázali a vydali v ruku Filistinským. Tedy odpověděl jim Samson: Přisáhněte mi, že vy se na mne neoboříte.

¹³Tedy mluvili jemu, řkouce: Nikoli, jediné tuze svížíce, vydáme tě v ruku jejich, ale nezabijeme tě. I svázali ho dvěma provazy novými, a svedli jej s skály.

¹⁴Kterýž když přišel až do Lechi, Filistinští radostí křičeli proti němu. Přišel pak na něj Duch Hospodinův, a učiněni jsou provazové, kteříž byli na rukou jeho, jako niti lněné, když v ohni hoří, i spadli svazové s rukou jeho.

¹⁵Tedy našel čelist osličí ještě vlhkou, a vztáh ruku svou, vzal ji a pobil ní tisíc mužů.

¹⁶Protož řekl Samson: Čelistí osličí hromadu jednu, nýbrž dvě hromady, čelistí osličí zbil jsem tisíc mužů.

¹⁷A když přestal mluviti, povrhl čelist z ruky své, a nazval to místo Ramat Lechi.

¹⁸Žíznil pak velice, i volal k Hospodinu a řekl: Ty jsi učinil skrze ruce služebníka svého vysvobození toto veliké, nyní pak již žízní umru, aneb upadnu v ruku těch neobřezaných.

¹⁹Tedy otevřel Bůh skálu v Lechi, i vyšly z ní vody, a napil se; i okřál, a jako ožil. Protož nazval jméno její studnice vzývajícího, kteráž jest v Lechi až do dnešního dne.

²⁰Soudil pak Izraele za času Filistinských dvadceti let.

Soudců 15

¹I stalo se po několika dnech ve dnech sklizně pšenice, že Samson navštívil svou ženu s kůzletem. Řekl: Chci vejít ke své ženě do pokoje. Ale její otec mu nedovolil vejít.

²Její otec dále řekl: Říkal jsem si stále, že jsi ji opravdu neměl rád, a dal jsem ji tvému společníkovi. Což není její mladší sestra hezčí než ona? Nechť je tvá místo ní.

³Ale Samson jim řekl: Tentokrát jsem vůči Pelištejcům nevinný, když s nimi zle naložím.

⁴Tu Samson šel a polapil tři sta lišek. Vzal pochodně, obrátil ocas k ocasu a umístil jednu pochodeň doprostřed mezi ty dva ocasy.

⁵Pak zapálil na pochodních oheň a vypustil je do nepožatého obilí Pelištejců. Tak zapálil vše -- od stohu přes nepožaté obilí až po vinici i olivový háj.

⁶Pelištejci se ptali: Kdo tohle udělal? A lidé říkali: Samson, zeť toho Timnaťana, protože vzal jeho ženu a dal ji jeho společníkovi. A tak Pelištejci vyšli a upálili ji i jejího otce ohněm.

⁷Nato jim Samson řekl: Pokud budete páchat něco takového, tak nepřestanu, dokud se vám nepomstím.

⁸A zbil je, ⌈hlava nehlava,⌉ velkou ranou. Pak sestoupil dolů a usadil se ve skalní strži Étamu.

⁹Pelištejci však vytáhli, utábořili se v Judsku a rozložili se v Lechí.

¹⁰Judští muži se ptali: Proč jste proti nám vytáhli? Odpověděli: Abychom spoutali Samsona. Vytáhli jsme, abychom mu provedli to, co on provedl nám.

¹¹Tři tisíce mužů z Judska tedy sestoupilo ke skalní strži Étamu a řekli Samsonovi: Cožpak jsi nevěděl, že nad námi vládnou Pelištejci? Co jsi nám to provedl? Odpověděl jim: To, co provedli mně, to jsem i já provedl jim.

¹²Řekli mu: Sestoupili jsme, abychom tě spoutali, abychom tě vydali Pelištejcům do ruky. Nato jim řekl Samson: Přísahejte mi, že vy proti mně nezasáhnete.

¹³Prohlásili tedy před ním: Ne, jenom tě pevně svážeme a vydáme tě do jejich ruky. Určitě tě neusmrtíme. Svázali ho do dvou nových popruhů a odvedli ho od té skály.

¹⁴Když přicházel k Lechí, Pelištejci ⌈ho přivítali řevem.⌉ Vtom ho uchvátil Duch Hospodinův a popruhy, které měl na pažích, byly jako knoty, které se spálily v ohni, a pouta se mu uvolnila z rukou.

¹⁵Pak našel čerstvou oslí čelist, vztáhl ruku, zmocnil se jí a pobil s ní tisíc mužů.

¹⁶Tehdy Samson pravil: Oslí čelistí ⌈hromadu, dvě hromady,⌉ oslí čelistí pobil jsem tisíc mužů.

¹⁷I stalo se, když domluvil, že odhodil tu čelist z ruky a nazval ono místo Rámat–lechí.

¹⁸Pak dostal velkou žízeň a volal k Hospodinu. Řekl: Ty jsi vložil do ruky svého otroka tuto velikou spásu a teď tu zemřu žízní a padnu do ruky těch neobřezanců!

¹⁹A Bůh rozpoltil prohlubeň, která je v Lechí. Vyšla z ní voda, on se napil, jeho duch se navrátil a ⌈ožil. Proto ji nazval⌉ jménem Pramen volajícího, jenž je v Lechí až do tohoto dne.

²⁰Soudil potom Izrael za dnů Pelištejců dvacet let.