Sofoniáš 3

¹Běda městu tomuto hltavému a poškvrněnému a utiskujícímu.

²Neposlouchá hlasu, aniž přijímá kázně; v Hospodina nedoufá, k Bohu svému nepřibližuje se.

³Knížata jeho jsou u prostřed něho lvové řvoucí, soudcové jeho vlci večerní, nehryzou kostí až do rána.

⁴Proroci jeho kvapní, muži velmi nešlechetní; kněží jeho poškvrňují věci svaté, natahují zákona.

⁵Hospodin spravedlivý u prostřed něho jest, nelibuje nepravosti, každého dne soud svůj vynáší na světlo bez přestání, a však nešlechetník neumí se styděti.

⁶Vyplénil jsem národy, zpustli zámkové jejich, v pustinu obrátil jsem ulice jejich, tak že žádný přes ně nechodí; zpustla města jejich, tak že není člověka, není žádného obyvatele.

⁷Řekl jsem: Jistotně báti se mne budeš, přijmeš kázeň, aby nebyl vypléněn příbytek tvůj tím, čím jsem tě navštíviti chtěl. Ale ráno vstanouce, porušují všecky snažnosti své.

⁸Protož očekávejtež na mne, praví Hospodin, do dne toho, v kterémž povstanu k loupeži. Nebo soud můj jest, abych sebral národy, shromáždil království, abych vylil na ně rozhněvání své a všecku prchlivost hněvu svého; ohněm zajisté horlivosti mé sehlcena bude všecka tato země.

⁹Tehdáž zajisté způsobím národům rty čisté, jimiž by vzývali všickni jméno Hospodinovo, a sloužili jemu jedním ramenem.

¹⁰Ti, kteříž jsou za řekami Mouřenínské země, koříce se mi, se dcerou rozptýlených mých dary mi přinesou.

¹¹V ten den nebudeš se hanbiti za žádné skutky své, jichž jsi se dopustil proti mně; nebo tehdáž odejmu z prostředku tvého ty, kteříž pléší v důstojnosti tvé, a nebudeš se více vyvyšovati na hoře svatosti mé.

¹²A pozůstavím u prostřed tebe lid chudý a nuzný, i budou doufati ve jménu Hospodinovu.

¹³Ostatkové Izraele neučiní nepravosti, aniž mluviti budou lži, aniž se nalezne v ústech jejich jazyk lstivý, ale pásti se budou a odpočívati, a nebude žádného, kdo by je přestrašil.

¹⁴Prozpěvuj, dcero Sionská, prokřikujte, Izraelští, vesel se a plésej vším srdcem, dcero Jeruzalémská,

¹⁵Že odjal Hospodin soudy tvé, odklidil nepřítele tvého. Král Izraelský Hospodin jest u prostřed tebe, nebudeš se báti více zlého.

¹⁶V ten den bude řečeno Jeruzalému: Neboj se, a Sionu: Nechť nemdlejí ruce tvé.

¹⁷Hospodin Bůh tvůj u prostřed tebe mocný zachová tě, radovati se bude z tebe velice, přestane na milování svém tebe, plésati bude nad tebou s prozpěvováním, řka:

¹⁸Toužící po Jeruzalému zase sberu, z tebeť jsou, bolestící pro břímě pohanění vzložené na tebe.

¹⁹Aj, já konec učiním všechněm, kteříž tě trápiti budou v ten čas, a zachovám kulhavou, a zahnanou shromáždím; nýbrž způsobím jim chválu a jméno po vší zemi, v níž pohanění nesli.

²⁰V ten čas přivedu vás, v ten čas, pravím, shromáždím vás; nebo dám vám jméno a chválu mezi všemi národy země, když zase přivedu zajaté vaše před očima vašima, dí Hospodin.

Sofoniáš 3

¹Běda vzpurnému a poskvrněnému, tomu násilnickému městu.

²Neuposlechlo, nepřijalo naučení, na Hospodina nespoléhalo, k svému Bohu se nepřiblížilo.

³Jeho knížata uprostřed něj jsou řvoucí lvi, jeho soudcové jak vlci k večeru, do rána nenechají nic neohryzaného.

⁴Jeho proroci jsou namyšlenci a podvodníci, jeho kněží znesvěcují svaté věci, znásilňují zákon.

⁵Spravedlivý Hospodin je uprostřed něj, nečiní zvrácenost. ⌈Ráno co ráno⌉ dává své právo jako světlo, nepochybí, ale bídák nezná hanbu.

⁶Vyhladil jsem národy, zpustošené jsou jejich rohové věže, zničil jsem jejich ulice, nikdo jimi neprochází, pustá jsou jejich města, bez lidí, bez obyvatel.

⁷Říkal jsem si: Jistě se mě budeš bát a přijmeš naučení. Jeho příbytek by pak nebyl zničen ničím, čím jsem ho chtěl navštívit. Jenže oni si přivstali a jednali zvráceně ve všech svých činech.

⁸Proto čekejte na mě, je Hospodinův výrok, na den, kdy povstanu ⌈jako svědek,⌉ neboť mé rozhodnutí je sebrat národy, shromáždit království, vylít na ně své rozhořčení, všechen svůj planoucí hněv, neboť celá země bude strávena ohněm mé žárlivosti.

⁹Tehdy změním národům rty v čisté, všichni budou vzývat Hospodinovo jméno a budou mu svorně sloužit.

¹⁰Zpoza kúšských řek mi moji ctitelé, dcery Pusaj, přinesou přídavnou oběť.

¹¹V onen den se nebudeš stydět za žádné své činy, kterými ses proti mně bouřil, protože tehdy odstraním ze tvého středu tvé pyšně rozjařené a nebudeš se již déle povyšovat na mé svaté hoře.

¹²Ponechám ve tvém středu lid ⌈nuzný a chudý⌉ a budou mít útočiště v Hospodinově jménu.

¹³Ostatek Izraele neučiní zvrácenost, nepromluví lživě, v jejich ústech se nenajde podvodný jazyk. Budou se pást a uléhat, a nikdo je nevyděsí.

¹⁴Výskej, dcero sijónská, hlahol, Izraeli, raduj se a jásej celým srdcem, dcero jeruzalémská!

¹⁵Hospodin odstranil rozsudek nad tebou, odvrátil tvého nepřítele. Král Izraele, Hospodin, je ve tvém středu, neboj se již zlého.

¹⁶V onen den řeknou Jeruzalému: Neboj se, Sijóne, tvé ruce ať neochabnou.

¹⁷Hospodin, tvůj Bůh, je ve tvém středu, hrdina, který zachraňuje. Rozjásá se nad tebou radostně, obnoví tě svou láskou, zaplesá nad tebou s výskáním.

¹⁸⌈Sklíčené ze svátků vzal jsem od tebe, byli břemenem, potupou na tobě.⌉

¹⁹Hle, v onen čas budu jednat se všemi, kteří tě pokořovali. Zachráním kulhavou a zapuzenou shromáždím, a proměním je ve chválu a věhlas po celé zemi, ⌈kde zakoušeli hanbu.⌉

²⁰V onen čas vás přivedu, v onen čas vás shromáždím, ano, učiním vás věhlasem a chválou mezi všemi národy země, když před vašima očima změním váš úděl, praví Hospodin.