Skutky 11

¹Uslyšeli pak apoštolé a bratří, kteříž byli v Judstvu, že by i pohané přijali slovo Boží.

²A když přišel Petr do Jeruzaléma, domlouvali se naň ti, kteříž byli z obřezaných,

³Řkouce: K mužům neobřezaným všel jsi, a jedl jsi s nimi.

⁴Tedy začav Petr, vypravoval jim pořád, řka:

⁵Byl jsem v městě Joppen, modle se. I viděl jsem u vytržení mysli vidění, nádobu nějakou sstupující jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy spouštějící se s nebe, a přišla až ke mně.

⁶Do kteréž pohleděv pilně, spatřil jsem hovada zemská čtvernohá i zvířata, a zeměplazy, i ptactvo nebeské.

⁷Slyšel jsem k sobě také hlas řkoucí: Vstaň, Petře, bí a jez.

⁸I řekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecného aneb nečistého nikdy nevcházelo v ústa má.

⁹I odpověděl mi hlas podruhé s nebe: Co Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.

¹⁰A to se stalo potřikrát. I vtrženo jest zase to všecko do nebe.

¹¹A aj, hned té chvíle tři muži stáli u domu, v kterémž jsem byl, posláni jsouce ke mně z Cesaree.

¹²I řekl mi Duch, abych šel s nimi, nic se nerozpakuje. A šlo se mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu muže toho.

¹³Kterýž vypravoval nám, kterak viděl anděla v domě svém, an se před ním postavil, a řekl jemu: Pošli do Joppen muže, a povolej Šimona, kterýž slove Petr.

¹⁴Onť tobě bude mluviti slova, skrze něž spasen budeš ty i všecken tvůj dům.

¹⁵Když jsem pak já mluviti začal, sstoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku.

¹⁶I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým.

¹⁷Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám věřícím v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu?

¹⁸To uslyšavše, spokojili se, a slavili Boha, řkouce: Tedy i pohanům Bůh pokání dal k životu.

¹⁹Ti pak, kteříž se byli rozprchli příčinou ssoužení, kteréž se bylo stalo pro Štěpána, přišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie, žádnému nemluvíce slova než samým toliko Židům.

²⁰A byli někteří z nich muži z Cypru a z Cyrénu, kteříž přišedše do Antiochie, mluvili Řekům, zvěstujíce Pána Ježíše.

²¹A byla ruka Páně s nimi, a veliký počet věřících obrátil se ku Pánu.

²²I přišla pověst o tom k církvi, kteráž byla v Jeruzalémě. I poslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie.

²³Kterýž přišed tam, a uzřev milost Boží, zradoval se, a napomínal všech, aby v úmyslu srdce trvali v Pánu.

²⁴Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I přibyl veliký zástup Pánu.

²⁵Tedy odšel Barnabáš do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, přivedl ho do Antiochie.

²⁶I byli přes celý rok při tom zboru, a učili zástup veliký, tak že nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané.

²⁷V těch pak dnech přišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie.

²⁸I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval skrze Ducha, že bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýž i stal se za císaře Klaudia.

²⁹Tedy učedlníci, jeden každý podlé možnosti své, umínili poslati ku pomoci bratřím přebývajícím v Judstvu.

³⁰Což i učinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule.

Skutky 11

¹Apoštolové a bratři, kteří byli v Judsku, uslyšeli, že také pohané přijali slovo Boží.

²Když Petr vystoupil do Jeruzaléma, věřící ze Židů mu vytýkali:

³„Vešel jsi k mužům neobřezaným a jedl jsi s nimi!“

⁴Petr jim to začal po pořádku vysvětlovat:

⁵„Byl jsem v městě Joppe a modlil jsem se. A tu jsem ve vytržení spatřil vidění: jakousi nádobu, která sestupovala jako veliká plachta, spouštěná za čtyři rohy z nebe, a přišla až ke mně.

⁶Když jsem se do ní pozorně zahleděl a pozoroval ji, uviděl jsem zemské čtvernožce i dravou zvěř, plazy a nebeské ptáky.

⁷Uslyšel jsem také hlas, který mi říkal: Vstaň, Petře, zabíjej a jez!

⁸Řekl jsem: Ne, Pane, neboť do mých úst nikdy nevešlo nic poskvrněného nebo nečistého.

⁹Ale hlas z nebe mi odpověděl podruhé: Co Bůh očistil, ty neměj za poskvrněné.

¹⁰To se stalo třikrát a vše bylo opět vyzdviženo do nebe.

¹¹A hle, v tu chvíli dorazili k domu, ve kterém jsem byl, tři muži poslaní ke mně z Cesareje.

¹²Duch mi řekl, abych šel bez pochybování s nimi. Šlo se mnou také těchto šest bratrů a vstoupili jsme do domu toho muže.

¹³Oznámil nám, jak uviděl ve svém domě anděla, který stanul před ním a řekl [mu]: Pošli do Joppe a pozvi Šimona, který se nazývá Petr;

¹⁴ten ti poví ⌈slova, jimiž⌉ budeš zachráněn ty i celý tvůj dům.

¹⁵Když jsem začal mluvit, padl na ně Duch Svatý, jako i na nás na počátku.

¹⁶Vzpomněl jsem si na Pánův výrok, jak říkal: Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni v Duchu Svatém.

¹⁷Jestliže jim tedy Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána -- Ježíše Krista, kdo jsem já, abych směl překážet Bohu?“

¹⁸Když to uslyšeli, utichli a vzdali slávu Bohu; řekli: „Tedy i pohanům dal Bůh pokání k životu!“

¹⁹Ti, kteří se rozprchli před soužením, které nastalo kvůli Štěpánovi, prošli až do Fénicie, na Kypr a do Antiochie; nikomu nehlásali slovo Boží, jen Židům.

²⁰Někteří z nich byli muži z Kypru a z Kyrény; ti přišli do Antiochie a mluvili i k Helénistům a zvěstovali jim Pána Ježíše.

²¹A Pánova ruka byla s nimi; veliký počet lidí uvěřil a obrátil se k Pánu.

²²Zpráva o nich se donesla k sluchu církve v Jeruzalémě, i vyslali Barnabáše, [aby prošel] až do Antiochie.

²³Když tam přišel a uviděl tu Boží milost, zaradoval se a povzbuzoval všechny, aby ⌈s rozhodným srdcem⌉ zůstávali u Pána;

²⁴neboť to byl dobrý muž, plný Ducha Svatého a víry. A značný zástup se přidal k Pánu.

²⁵Pak odešel do Tarsu vyhledat Saula,

²⁶a když ho našel, přivedl ho do Antiochie. Stalo se, že celý rok zůstali v společenství církve a vyučili značný zástup; a v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany.

²⁷V těch dnech sestoupili z Jeruzaléma do Antiochie proroci.

²⁸Jeden z nich, jménem Agabos, povstal a naznačil skrze Ducha, že nastane veliký hlad po celém světě; ten skutečně nastal za Klaudia.

²⁹Proto si všichni učedníci určili, každý podle svých možností, co pošlou ku pomoci bratřím bydlícím v Judsku.

³⁰Také to učinili a sbírku poslali starším prostřednictvím Barnabáše a Saula.