Římanům 2 Porovnání: Kralická vs ČSP

Římanům 2

¹Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče, každý potupující. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což tupíš.

²Vímeť zajisté, že soud Boží jest podlé pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.

³Zdali se domníváš, ó člověče, kterýž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?

⁴Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?

⁵Ale podlé tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sám sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího.

⁶Kterýž odplatí jednomu každému podlé skutků jeho,

⁷Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným,

⁸Těm pak, kteříž jsou svárliví, a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,

⁹Trápením a úzkostí, každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, i Řeka.

¹⁰Ale sláva a čest a pokoj každému, kdo činí dobré, i Židu předně, i Řeku.

¹¹Neboť není přijímání osob u Boha.

¹²Kteřížkoli zajisté bez zákona hřešili, bez zákona i zahynou; a kteřížkoli pod zákonem hřešili, skrze zákon odsouzeni budou.

¹³(Nebo ne ti, kteříž slyší zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé zákona spravedlivi budou.

¹⁴Nebo když pohané zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje zákon, takoví zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou,

¹⁵Jako ti, kteříž ukazují dílo zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, aneb také vymlouvají.)

¹⁶V ten den, když souditi bude Bůh tajné věci lidské, podlé evangelium mého skrze Jezukrista.

¹⁷Aj, ty sloveš Žid, a zpoléháš na zákon, a chlubíš se Bohem,

¹⁸A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší, naučen jsa z zákona,

¹⁹A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě,

²⁰Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v zákoně.

²¹Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, kradeš?

²²Pravě: Nezcizoložíš, cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš?

²³Zákonem se chlubě, přestupováním zákona Bohu neúctu činíš?

²⁴Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.

²⁵Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li zákon plniti; pakli budeš přestupitelem zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním.

²⁶A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku?

²⁷A ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce zákon, zdaliž nepotupí tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi zákona?

²⁸Nebo ne ten jest Žid, kterýž jest zjevně; aniž to jest obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;

²⁹Ale ten jest Žid, kterýž vnitř jest Židem, obřezání maje srdečné v duchu, a ne podlé litery; jehož chvála ne z lidí jest, ale z Boha.

Římanům 2

¹Proto jsi bez omluvy, člověče, a to každý, kdo soudíš. V čem soudíš druhého, v tom odsuzuješ sám sebe, neboť soudíš, ale sám činíš totéž.

²Víme, že Boží soud je podle pravdy proti těm, kdo dělají takové věci.

³Máš za to, člověče, který soudíš ty, kdo takové věci dělají, a sám činíš totéž, že unikneš Božímu soudu?

⁴Nebo pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a trpělivosti, a nevíš, že Boží dobrota tě vede k pokání?

⁵Svou tvrdostí a nekajícným srdcem si shromažďuješ hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého Božího soudu.

⁶On odplatí každému podle jeho skutků.

⁷Těm, kteří s vytrvalostí v dobrém skutku hledají slávu, čest a neporušitelnost, dá věčný život.

⁸Avšak těm, kteří jsou sobečtí a neposlouchají pravdu, nýbrž poslouchají nepravost, odplatí hněvem a zuřivostí.

⁹Soužení a úzkost padne na duši každého člověka, jenž působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka;

¹⁰avšak sláva, čest a pokoj připadne každému, kdo činí dobro, předně Židovi, a také Řekovi.

¹¹U Boha není přijímání osob.

¹²Ti, kdo bez Zákona zhřešili, bez Zákona také zahynou; a ti, kdo zhřešili pod Zákonem, skrze Zákon budou souzeni.

¹³Neboť u Boha nejsou spravedliví ⌈ti, kdo Zákon slyší⌉, ale ospravedlněni budou ⌈ti, kdo jej plní⌉.

¹⁴Když totiž pohané, kteří nemají Zákon, přirozeným způsobem činí to, co Zákon požaduje, pak jsou sami sobě Zákonem, ač Zákon nemají.

¹⁵Ukazují, že mají dílo Zákona napsané ve svých srdcích. Jejich svědomí ⌈bude svědčit spolu s myšlenkami, jež se navzájem obviňují nebo také obhajují,

¹⁶v den⌉, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude podle mého evangelia soudit, co je skryto v lidech.

¹⁷Jestliže se však nazýváš Židem, spoléháš na Zákon a chlubíš se Bohem,

¹⁸poznáváš jeho vůli a vyučován ze Zákona rozpoznáváš to, na čem záleží;

¹⁹jsi o sobě přesvědčen, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmě,

²⁰vychovatelem nerozumných, učitelem nedospělých, maje v Zákoně ztělesnění poznání a pravdy --

²¹ty tedy učíš druhého, a sám sebe neučíš? Ty hlásáš, že se nemá krást, a kradeš?

²²Ty říkáš, že se nemá cizoložit, a cizoložíš? Ty si ošklivíš modly, a ⌈věci z jejich chrámů bereš⌉?

²³Ty, který se chlubíš Zákonem, přestupováním Zákona zneuctíváš Boha?

²⁴Neboť kvůli vám je jméno Boží mezi národy v opovržení, jak je napsáno.

²⁵Obřízka prospívá, jestliže děláš to, co přikazuje Zákon. Jsi–li však přestupníkem Zákona, tvá obřízka se stala neobřízkou.

²⁶Jestliže tedy ⌈neobřezaný člověk⌉ zachovává ustanovení Zákona, nebude mu jeho neobřízka počítána za obřízku?

²⁷A když člověk od přirozenosti neobřezaný plní Zákon, bude soudit tebe, který jsi skrze literu a obřízku přestupníkem Zákona.

²⁸Neboť pravý Žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle;

²⁹ale pravý Žid je ten, kdo je Židem uvnitř, a pravá obřízka je obřízka srdce Duchem, nikoli literou. Ten má chválu ne od lidí, nýbrž od Boha.