Římanům 1

¹Pavel, služebník Jezukristův, povolaný apoštol, oddělený k kázaní evangelium Božího,

²Kteréž zdávna zaslíbil skrze proroky své v písmích svatých,

³O Synu svém zplozeném z semene Davidova s strany těla,

⁴Kterýž prokázán jest býti Synem Božím mocně, podlé Ducha posvěcení, skrze z mrtvých vstání, totiž o Ježíši Kristu, Pánu našem,

⁵Skrze něhož jsme přijali milost a apoštolství ku poslušenství víry mezi všemi národy pro jméno jeho,

⁶Z nichž i vy jste povolaní Ježíše Krista,

⁷Všechněm, kteříž jste v Římě, milým Božím, povolaným svatým: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

⁸Nejprvé pak díky činím Bohu svému skrze Ježíše Krista ze všech vás, že víra vaše rozhlašuje se po všem světě.

⁹Svědek mi jest zajisté Bůh, kterémuž sloužím duchem svým v evangelium Syna jeho, žeť bez přestání zmínku o vás činím,

¹⁰Vždycky na svých modlitbách žádaje, abych aspoň někdy mohl šťastně, byla-li by vůle Boží, k vám přijíti.

¹¹Neboť velice žádám viděti vás, abych vám udělil částku nějakou milosti duchovní ku potvrzení vašemu,

¹²To jest, abych spolu s vámi potěšen byl, skrze společnou i vaši i mou víru.

¹³Nechciť pak, bratří, abyste nevěděli, žeť jsem mnohokrát uložil přijíti k vám, (ale překážky jsem měl až dosavad,) abych nějaký užitek také i mezi vámi měl, jako i mezi jinými národy.

¹⁴Nebo Řeků i kterýchkoli jiných národů, i moudrých i nemoudrých, dlužník jsem.

¹⁵A tak, pokudž na mně jest, hotov jsem i vám, kteříž v Římě jste, zvěstovati evangelium.

¹⁶Neboť se nestydím za evangelium Kristovo; moc zajisté Boží jest k spasení každému věřícímu, Židu předně, potom i Řeku.

¹⁷Nebo spravedlnost Boží zjevuje se skrze ně z víry u víru, jakož psáno jest: Spravedlivý pak z víry živ bude.

¹⁸Zjevuje se zajisté hněv Boží s nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, pravdu Boží v nepravosti zadržujících.

¹⁹Nebo což poznáno býti může o Bohu, známé jest jim, Bůh zajisté zjevil jim.

²⁰Nebo neviditelné věci jeho, hned od stvoření světa, po věcech učiněných rozumem pochopeny bývají, totiž ta jeho věčná moc a Božství, tak aby oni byli bez výmluvy,

²¹Proto že poznavše Boha, nectili jako Boha, ani jemu děkovali, ale marní učiněni jsou v myšleních svých, a zatmíno jest nemoudré srdce jejich.

²²Měvše se za moudré, blázni učiněni jsou.

²³Nebo směnili slávu neporušitelného Boha v podobenství obrazu porušitelného člověka, i ptactva, i hovad čtvernohých, i zeměplazů.

²⁴Protož i Bůh vydal je v žádosti srdce jejich k nečistotě, aby zprznili těla svá vespolek.

²⁵Jako ty, kteříž směnili pravdu Boží za lež, a ctili i sloužili stvoření raději nežli stvořiteli, kterýž jest požehnaný na věky. Amen.

²⁶Protož je vydal Bůh v žádosti ohavné. Nebo i ženy jejich změnily přirozené sebe užívání v to, kteréž jest proti přirození.

²⁷A podobně i mužské pohlaví, opustivše přirozené užívání ženy, rozpálili se v žádosti své jedni k druhým, mužské pohlaví s mužským pohlavím mrzkost pášíce, a spravedlivou mzdu, kteráž na jejich blud slušela, sami na sebe uvodíce.

²⁸A jakož sobě nevážili známosti Boha, tak i Bůh vydal je v převrácený smysl, aby činili to, což nesluší,

²⁹Jsouce naplněni vší nepravostí, smilstvem, nešlechetností, lakomstvím, zlostí, plní závisti, vraždy, svárů, lsti, zlých obyčejů,

³⁰Utrhači, pomluvači, Boha nenávidící, hánliví, pyšní, chlubní, nalezači zlých věcí, rodičů neposlušní,

³¹Nemoudří, smluv nezdrželiví, beze vší lítosti, neukojitelní a nemilosrdní.

³²Kteříž vědouce o tom právu Božím, (že ti, kteříž takové věci činí, hodni jsou smrti,) netoliko ty věci činí, ale i činícím nakládají.

Římanům 1

¹Pavel, otrok Krista Ježíše, povolaný apoštol, oddělený pro Boží evangelium,

²které Bůh předem zaslíbil skrze své proroky ve svatých Písmech,

³evangelium o jeho Synu, jenž povstal podle těla z potomstva Davidova

⁴a podle Ducha svatosti byl vzkříšením z mrtvých ustanoven za Syna Božího v moci, evangelium o Ježíši Kristu, našem Pánu.

⁵Skrze něho jsme přijali ⌈milost a apoštolské poslání⌉ k poslušnosti víry pro jeho jméno mezi všemi národy,

⁶mezi nimiž jste i vy, povolaní Ježíše Krista.

⁷Všem těm, kdo jsou v Římě, milovaným Božím, povolaným svatým: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

⁸Především děkuji svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny, že se zvěst o vaší víře šíří po celém světě.

⁹Bůh, jemuž sloužím ve svém duchu v evangeliu jeho Syna, je mi svědkem, že se o vás stále zmiňuji

¹⁰a vždy na svých modlitbách prosím, zda by se mi konečně jednou nepodařilo z Boží vůle přijít k vám.

¹¹Toužím vás spatřit, abych vám mohl udělit nějaký duchovní dar k vaší posile,

¹²to jest abychom byli, až budu mezi vámi, navzájem povzbuzeni každý vírou toho druhého -- já vaší a vy mou.

¹³Nechci však, bratři, abyste nevěděli, že jsem se často rozhodl přijít k vám, ale až dosud mi bylo zabráněno, abych i mezi vámi sklidil nějaké ovoce jako mezi ostatními národy.

¹⁴Jsem dlužníkem Řeků i barbarů, moudrých i nevědomých,

¹⁵a tak, pokud to záleží na mně, toužím ⌈posloužit evangeliem⌉ i vám, kteří jste v Římě.

¹⁶Nestydím se za evangelium, neboť je to Boží moc k záchraně pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale i pro Řeka.

¹⁷V něm se zjevuje Boží spravedlnost z víry k víře, jak je napsáno: Spravedlivý z víry bude živ.

¹⁸Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří v nepravosti potlačují pravdu,

¹⁹protože to, co lze o Bohu poznat, je jim zřejmé; Bůh jim to zjevil.

²⁰Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, ⌈takže jsou⌉ bez výmluvy.

²¹Ačkoli poznali Boha, neoslavili ho jako Boha ani mu neprojevili vděčnost, nýbrž upadli ve svých myšlenkách do marnosti a jejich nerozumné srdce ⌈se ocitlo ve tmě⌉.

²²Tvrdí, že jsou moudří, ale stali se blázny.

²³Zaměnili slávu neporušitelného Boha za zpodobení obrazu porušitelného člověka, ptáků, čtvernožců a plazů.

²⁴Proto je Bůh skrze žádosti jejich srdcí vydal do nečistoty, aby navzájem zneuctívali svá těla;

²⁵vyměnili Boží pravdu za lež, kořili se a sloužili tvorstvu více než Stvořiteli, jenž je požehnaný na věky. Amen.

²⁶Proto je Bůh vydal do potupných vášní. Jejich ženy vyměnily přirozený styk za nepřirozený

²⁷a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženou a ve své touze se rozpálili jeden k druhému, muži s muži páchají hanebnost a sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svoje poblouzení.

²⁸Právě tak, jako neuznali za dobré poznávat Boha, vydal je Bůh jejich neosvědčené mysli, aby dělali, co se nesluší:

²⁹Jsou naplněni veškerou nepravostí, [smilstvem,] ničemností, chamtivostí, špatností, jsou plni závisti, vraždy, sváru, lsti, zlomyslnosti, jsou donašeči,

³⁰pomlouvači, ⌈Bohu odporní⌉, zpupní, domýšliví, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci, neposlouchají rodiče,

³¹jsou nerozumní, věrolomní, bezcitní a nemilosrdní.

³²Ačkoliv poznali Boží ustanovení, že ti, kdo dělají takové věci, jsou hodni smrti, nejenže je sami činí, ale dokonce to schvalují i jiným, kteří je dělají.