Přísloví 17 Porovnání: Kralická vs ČSP
Přísloví 17
1Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Přísloví 17
1Lepší je suchý kousek chleba a s ním klid, nežli dům plný obětních hodů a hádky.
2Rozumný otrok bude vládnout nad synem, který jedná hanebně, rozdělí si dědictví s bratry.
3Na stříbro je kelímek, na zlato pec, ale srdce zkoumá Hospodin.
4Zločinec věnuje pozornost zlým rtům, lhář poslouchá zkázonosný jazyk.
5Kdo se posmívá chudému, tupí jeho Tvůrce, kdo se raduje z pohromy, nezůstane bez trestu.
6Korunou starců jsou vnuci, okrasou synů jejich otcové.
7Pro blázna se nehodí ⌈vznešená slova,⌉ tím méně pro šlechtice slova klamná.
8Úplatek je jako ⌈kouzelný kámen⌉ v očích jeho dárce, kamkoli se obrátí, bude mít úspěch.
9Kdo přikrývá přestoupení, usiluje o lásku, ale kdo věc roznáší, rozlučuje přátele.
10Toho, kdo je schopen rozumět, zasáhne napomenutí víc než hlupáka sto ran.
11Zlý hledá jen vzpouru, bude proti němu ale poslán krutý posel.
12Raději potkat medvědici připravenou o mláďata, jenom ne hlupáka s jeho hloupostí.
13Kdo odplácí zlem za dobro, tomu se zlo nehne z domu.
14Začít svár je jako pustit vodu, zanech hádky dříve, než vypukne.
15Kdo ospravedlňuje ničemu, i ten, kdo odsuzuje spravedlivého, oba jsou pro Hospodina ohavností.
16Na co jsou peníze v ruce hlupáka? Aby si koupil moudrost, když nemá rozum?
17Přítel miluje v každé době, bratr se zrodil pro čas soužení.
18Člověk, kterému chybí rozum, se zavazuje rukoudáním a zaručuje se za svého bližního.
19Kdo miluje hádky, miluje přestoupení, kdo si zvyšuje vchod, usiluje o zkázu.
20Kdo má převrácené srdce, nenalezne dobro, kdo převrací svůj jazyk, padne do zla.
21Hlupák je svému rodiči k žalu, otec blázna se nebude radovat.
22Radostné srdce prospívá jako lék, ale ubitý duch vysušuje kosti.
23Ničema bere tajně úplatek, aby převracel stezky práva.
24Ten, kdo je schopen rozumět, má moudrost přímo před sebou, ale oči hlupáků jsou upřeny do končin země.
25Syn hlupák je k hněvu svého otce a k hořkosti své rodičce.
26Pokutovat spravedlivého není dobré, natož bít šlechtice za přímost.
27Kdo ovládá svou řeč, došel poznání, kdo je rozvážný, je rozumný člověk.
28I hlupák, když mlčí, může být považován za moudrého, když zavře své rty, za rozumného.
Porozumění Kralická vs ČSP v Přísloví 17
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Přísloví 17 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Přísloví 17:16
"K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?"
"Na co jsou peníze v ruce hlupáka? Aby si koupil moudrost, když nemá rozum?"
