Numeri 24

¹Vida pak Balám, že by se líbilo Hospodinu, aby dobrořečil Izraelovi, již více nešel jako prvé, jednou i po druhé, k čárům svým, ale obrátil tvář svou proti poušti.

²A pozdvih očí svých, viděl Izraele bydlícího v staních po svých pokoleních, a byl nad ním duch Boží.

³I vzav podobenství své, dí: Řekl Balám, syn Beorův, řekl muž mající otevřené oči,

⁴Řekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž vidění všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevřené má oči:

⁵Jak velmi krásní jsou stánkové tvoji, Jákobe, příbytkové tvoji, Izraeli!

⁶Tak jako se potokové rozšiřují, jako zahrady vedlé řeky, jako stromoví aloes, kteréž štípil Hospodin, jako cedrové podlé vod.

⁷Poteče voda z okovu jeho, a símě jeho u vodách mnohých. A král jeho vyvýšen bude více než Agag, a vyzdvihne se království jeho.

⁸Bůh silný vyvedl jej z Egypta, jako udatnost jednorožcova jest jemu; sžereť národy protivné sobě, a kosti jich potře a střelami svými prostřílí.

⁹Složil se a ležel jako lvíče, a jako lev zůřivý; kdo jej zbudí? Kdo by požehnání dával tobě, požehnaný bude, a kdožť by zlořečil, bude zlořečený.

¹⁰Tedy zapáliv se hněvem Balák proti Balámovi, tleskl rukama svýma a řekl Balámovi: Abys zlořečil nepřátelům mým, povolal jsem tebe, a aj, ustavičně dobrořečil jsi jim již po třikrát.

¹¹Protož nyní navrať se raději k místu svému. Bylť jsem řekl: Velikou ctí tě ctíti chci, a hle, Hospodin zbavil tě cti.

¹²Jemuž odpověděl Balám: Však hned poslům tvým, kteréž jsi poslal ke mně, mluvil jsem, řka:

¹³Byť mi dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nebudu moci přestoupiti řeči Hospodinovy, abych činil dobré neb zlé sám od sebe; což mi Hospodin oznámí, to mluviti budu,

¹⁴(Ale však ještě já, již odcházeje k lidu svému, počkej, poradím tobě,) co učiní lid ten lidu tvému v posledních dnech.

¹⁵Tedy vzav podobenství své, dí: Řekl Balám, syn Beorův, řekl muž mající oči otevřené,

¹⁶Řekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž zná naučení nejvyššího, a vidění všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevřené má oči:

¹⁷Uzřímť jej, ale ne nyní, pohledím na něj, ale ne z blízka. Vyjdeť hvězda z Jákoba, a povstane berla z Izraele, kteráž poláme knížata Moábská, a zkazí všecky syny Set.

¹⁸I bude Edom podmaněn, a Seir v vládařství přijde nepřátelům svým; nebo Izrael zmužile sobě počínati bude.

¹⁹Panovati bude pošlý z Jákoba, a zahladí ostatky z každého města.

²⁰A když uzřel Amalecha, vzav podobenství své, řekl: Jakož počátek národů Amalech, tak konec jeho do gruntu zahyne.

²¹Uzřev pak Cinea, vzav podobenství své, řekl: Pevný jest příbytek tvůj, a na skále založils hnízdo své;

²²Ale však vyhnán bude Cineus, Assur zajatého jej povede.

²³Opět vzav podobenství své, řekl: Ach, kdo bude živ, když toto učiní Bůh silný?

²⁴A bárky z země Citim připlynou a ssouží Assyrské, ssouží také Židy, ale i ten lid do konce zahyne.

²⁵Potom vstav Balám, odšel a navrátil se na místo své; Balák také odšel cestou svou.

Numeri 24

¹Bileám viděl, že v ⌈Hospodinových očích je dobré⌉ žehnat Izraeli, a proto nešel jako předtím vyhlašovat zaklínadla, ale obrátil svou tvář k pustině.

²Bileám pozvedl oči a uviděl Izrael, jak přebývá ⌈podle svých kmenů,⌉ i spočinul na něm Boží Duch

³a pronesl svou průpověď: Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže se zavřeným okem,

⁴výrok toho, jenž slyší Boží řeč, který vidí vidění Všemohoucího, padá ⌈a má otevřené oči:⌉

⁵Jak dobré jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky, Izraeli!

⁶Jako údolí se vinou, jako zahrady podél řeky, jako aloe, jež vysadil Hospodin, jako cedry u vody.

⁷Poplyne voda z jeho věder a jeho semeno bude u množství vody. Jeho král bude vyvýšen nad Agaga a jeho království bude povzneseno.

⁸Bůh, který ho vyvedl z Egypta, je pro něj jako rohy divokého tura. Pohltí národy, své protivníky, jejich kosti rozhryže, srazí je svými šípy.

⁹Schoulil se a ulehl jako lev, jako lvice. Kdo ji přinutí povstat? Ti, kdo tobě budou žehnat, budou požehnáni, ti, kdo tě budou proklínat, budou prokleti.

¹⁰Balák vzplanul hněvem proti Bileámovi a tleskl rukama. Řekl Bileámovi: Zavolal jsem tě, abys proklel mé nepřátele, a hle, už třikrát jsi jen žehnal.

¹¹Tak běž domů! Řekl jsem, že tě velice poctím, ale Hospodin ti poctu odepřel.

¹²Bileám řekl Balákovi: Cožpak jsem také neřekl tvým poslům, které jsi ke mně poslal:

¹³I kdyby mi dal Balák všechno stříbro a zlato, které je v jeho domě, nemohl bych přestoupit Hospodinův příkaz a udělat cokoliv dobrého či zlého ⌈z vlastního rozmaru.⌉ To, co Hospodin promluví, to budu mluvit.

¹⁴Nyní tedy půjdu ke svému lidu. Pojď, poučím tě o tom, co tento lid učiní v budoucích dnech tvému lidu.

¹⁵Nato pronesl svou průpověď: Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže se zavřeným okem,

¹⁶výrok toho, jenž slyší Boží řeči a zná poznání Nejvyššího, který vidí vidění Všemohoucího, padá a má otevřené oči:

¹⁷Vidím ho, není to teď, sleduji ho, není to hned: Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele a probodne skráně Moába, temeno všech synů Šétových.

¹⁸Edóm se stane jeho vlastnictvím, i Seír, jeho nepřátelé, se stanou jeho vlastnictvím, ale Izrael si bude počínat udatně.

¹⁹Bude panovat ten, jenž vzejde z Jákoba, a odstraní z města ⌈ty, kteří přežili.⌉

²⁰Potom uviděl Amáleka a pronesl svou průpověď: Amálek je první z národů, ale jeho konec bude záhuba.

²¹Potom uviděl Kénijce a pronesl svou průpověď: Tvé sídlo je pevné, postavil sis hnízdo na skále,

²²a přece přijde Kain vniveč; za jak dlouho tě Ašúr odvede?

²³A pronesl svou průpověď: Běda! Kdo zůstane naživu, když Bůh toto učiní?

²⁴Lodě přijdou od Kitejců a pokoří Ašúra, pokoří Hebera a také on skončí v záhubě.

²⁵Bileám vstal, šel a vrátil se domů. Také Balák šel svou cestou.