Numeri 17

¹Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²Mluv k synům Izraelským, a vezmi od nich po jednom prutu z každého domu otců, totiž ode všech knížat jejich, vedlé domů otců jich dvanácte prutů, a jednoho každého jméno napíšeš na prutu jeho.

³Jméno pak Aronovo napíšeš na prutu Léví; nebo jeden každý prut bude místo jednoho předního z domu otců jejich.

⁴I necháš jich v stánku úmluvy před svědectvím, kdež přicházím k vám.

⁵I stane se, že kohož vyvolím, toho prut zkvetne; a tak spokojím a svedu s sebe reptání synů Izraelských, kterýmž repcí na vás.

⁶Ty věci když mluvil Mojžíš k synům Izraelským, dali jemu všecka jejich knížata pruty své, jedno každé kníže prut z domu otce svého, totiž prutů dvanácte, prut pak Aronův byl též mezi pruty jejich.

⁷I zanechal Mojžíš prutů před Hospodinem v stánku svědectví.

⁸Nazejtří pak přišel Mojžíš do stánku svědectví, a aj, vyrostl prut Aronův z domu Léví, a vypustiv z sebe pupence, zkvetl a vydal mandly zralé.

⁹I vynesl Mojžíš všecky ty pruty od tváři Hospodinovy ke všechněm synům Izraelským; a uzřevše je, vzali jeden každý prut svůj.

¹⁰Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Dones zase prut Aronův před svědectví, aby chován byl na znamení proti buřičům zpurným, a tak přítrž učiníš reptání jejich na mne, aby nezemřeli.

¹¹I učinil tak Mojžíš; jakž byl přikázal jemu Hospodin, tak učinil.

¹²Tedy mluvili synové Izraelští k Mojžíšovi, řkouce: Hle, již mřeme, mizíme a všickni my hyneme.

¹³Kdožkoli blízko přistoupá k příbytku Hospodinovu, umírá. Všickni-liž smrtí zhyneme?

Numeri 17

¹Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

²Řekni knězi Eleazarovi, synu Áronovu, ať vynese kadidelnice ze spáleniště, neboť jsou svaté, a oheň rozmetej.

³Z kadidelnic těch, kdo zhřešili proti svým duším, z nich ať udělají tepané pláty k potažení oltáře, neboť je přinesli před Hospodina a jsou svaté. Ať jsou znamením pro syny Izraele.

⁴Kněz Eleazar vzal bronzové kadidelnice, které přinesli ti, kdo byli spáleni, a vytepali z nich pláty k potažení oltáře,

⁵jako připomínku pro syny Izraele, aby se nepřibližoval nikdo cizí, kdo není z potomstva Áronova, a nepálil kadidlo před Hospodinem a aby nedopadl jako Kórach a jeho pospolitost -- jak k němu promluvil Hospodin prostřednictvím Mojžíše.

⁶Příštího dne celá pospolitost synů Izraele reptala proti Mojžíšovi a Áronovi slovy: Vy jste usmrtili Hospodinův lid!

⁷I stalo se, když se shromáždila ta pospolitost proti Mojžíšovi a Áronovi, že pohleděli ke stanu setkávání a hle, zakryl ho oblak a ukázala se Hospodinova sláva.

⁸Mojžíš a Áron šli před stan setkávání.

⁹Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

¹⁰Vzdalte se zprostřed této pospolitosti, v okamžiku s nimi skoncuji! Oni padli na tvář.

¹¹Mojžíš řekl Áronovi: Vezmi kadidelnici, dej do ní oheň z oltáře a polož kadidlo! Jdi rychle k pospolitosti a vykonej za ně obřad smíření, protože vyšlehl hněv od Hospodina, pohroma začala.

¹²Áron vzal to, co Mojžíš řekl, a běžel doprostřed shromáždění. A hle, pohroma v lidu již začala. Položil kadidlo a vykonal obřad smíření za lid.

¹³Postavil se mezi mrtvé a živé a rána byla zadržena.

¹⁴Mrtvých při té ráně bylo čtrnáct tisíc sedm set, kromě těch kdo zemřeli kvůli Kórachově záležitosti.

¹⁵Áron se pak vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do stanu setkávání. Rána byla zadržena.

¹⁶Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

¹⁷Promluv k synům Izraele a vezmi od nich po ⌈jedné holi⌉ za otcovský dům, od všech jejich předáků podle domu jejich otců, dvanáct holí. Jméno každého napiš na jeho hůl.

¹⁸Jméno Áronovo napiš na hůl Léviho, neboť bude jedna hůl za předáka domu jejich otců.

¹⁹Ulož je ve stanu setkávání před svědectvím, kde se s vámi setkávám.

²⁰I stane se, že hůl muže, kterého vyvolím, vypučí a zbavím se reptání synů Izraele, kteří proti vám reptali.

²¹Mojžíš promluvil k synům Izraele a všichni jejich předáci mu dali hůl, za každého předáka hůl, za jednoho předáka podle domu jejich otců, dvanáct holí. Áronova hůl byla mezi jejich holemi.

²²Mojžíš uložil hole před Hospodinem ve stanu svědectví.

²³Příštího dne se stalo, že když Mojžíš vešel do stanu svědectví, hle, Áronova hůl za dům Léviho vypučela, vydala květ, květ rozkvetl a dozrály mandle.

²⁴Mojžíš vynesl všechny hole pryč od Hospodina ke všem synům Izraele. Viděli to a vzali si každý svou hůl.

²⁵Hospodin řekl Mojžíšovi: Vrať Áronovu hůl před svědectví, aby se zachovala jako znamení synům vzpoury, aby přestalo jejich reptání přede mnou a nezemřeli.

²⁶Mojžíš to udělal, jak mu Hospodin přikázal; tak to udělal.

²⁷Synové Izraele řekli Mojžíšovi: Hle, skonáme, zahyneme, všichni zahyneme.

²⁸Každý, kdo by se jen přiblížil k Hospodinovu příbytku, zemře. Což opravdu dočista zahyneme?